Indra Nooyiová: první dáma Pepsi

Stala se pátým šéfem a první ženou ve čtyřiačtyřicetileté historii PepsiCo. Jako vegetariánka a hinduistka vyvedla přední potravinářskou společnost z propadu. Podle žebříčku Forbes se stala loni třetí nejvlivnější ženou světa.

Autor: Profimedia

Narodila se jako Indra Krishnamurthy Nooyi v indickém státě Tamil Nadu ve městě Čennaj. Psal se rok 1955. Matka ji odmalička vychovávala k tomu, aby se z ní stala vůdčí osobnost. Po večeři nechávala ji a její sestry pronášet řeč na téma: „Čím bych chtěla v životě být.“ Očekávala od nich, že úkol vyřeší, jako by byly prezidentkami nebo premiérkami. Kdo pronesl lepší řeč, dostal čokoládu.

Přestože pochází z hinduistické rodiny, navštěvovala katolickou školu Holy Angels Convent, kde byla vášnivou diskutérkou. Hrála kriket a založila dívčí rockovou skupinu – první, která kdy na škole vznikla. V repertoáru měli písně jako „Proud Mary“ nebo „Yummy, Yummy, Yummy“.

Pokračovala na Madras Christian College, kde v roce 1974 získala bakalářský titul v oboru ekonomie. Titul MBA si odnesla z Indian Institute of Management v Kalkatě. Do prvního zaměstnání nastoupila v textilní firmě Mettur Beardsell. Později byla produktovou manažerkou pro menstruační vložky u společnosti Johnson and Johnson. Sama Nooyiová na tuto dobu vzpomíná jako na jednu z nejtěžších profesních výzev, pře­devším kvůli špatnému pově­domí o hy­­gienických návycích v tehdejší Indii.

Když byla v roce 1978 ve svých třiadvaceti letech přijata na studia managementu na univerzitu v Yale, v jejím životě i v kariéře to znamenalo velký zlom. Z Indie se přestěhovala do Ameriky. Ve dne chodila do školy a po večerech pracovala jako recepční. Už v té době byla známá tím, že si i do práce oblékala tradiční indický oděv, sárí. Po promoci v roce 1980 (získala magisterský titul v oboru veřejné a soukromé správy) dostala práci v konzultační firmě Boston Consulting Group. Odtud odešla na střední manažerské pozice ve společnosti Motorola. Později nastoupila do firmy Asea Brown Boveri (ABB), která se zabývá energetikou a automatizačními technologiemi.

Lepší než General Electric

Právě měla v úmyslu jít pracovat k legendárnímu Jacku Welshovi do General Electric, když ji v roce 1994 oslovil ředitel společnosti PepsiCo Wayne Calloway. Nabídl jí post viceprezidentky pro strategické plánování. Neodmítla.

PepsiCo byla v té době velká a úspěšná americká společnost, ale nedlouho poté, co Indra do firmy nastoupila, recept na úspěch přestal fungovat. Rozvoj restaurací Pizza Hut, Taco Bell a KFC se zastavil. Pokus dohnat příjmy v zámoří – sedmdesát procent příjmů PepsiCo pocházelo právě odtud – zkrachoval. Nový ředitel PepsiCo Roger Enrico požádal Nooyiovou, aby vymyslela novou strategii.

Pro svoji práci dostala k ruce neobvyklou „radu starších“ – tři bývalé generální ředitele, kteří s ní byli téměř denně v kontaktu. „Byli to moji nadřízení a současně i moji nejlepší přátelé,“ vzpomíná Nooyiová. Don Kendall, šestaosmdesátiletý spoluzakladatel Pepsi, měl kancelář o patro níž než Indra a pomáhal jí jako konzultant.

Odpovědi na e-maily, které zasílala tehdejšímu generálnímu řediteli, měla zpátky za půl minuty. Kromě toho byl ochotný za ní okamžitě přiletět do její kanceláře v Purchase v New Yorku, kdyby potřebovala pomoc.

S Pepsi ke zdraví

Pro oživení obchodů PepsiCo vymyslela Nooyiová několik scénářů. Jedním z nich byla proměna nabídky produktů od těch „pro potěšení“ ke zdravým. Ten nakonec zvítězil. V roce 1997 proto pomáhala při odloučení několika řetězců restaurací s rychlým občerstvením, jako byly Pizza Hut, KFC či Taco Bell, od mateřské firmy. O rok později vedla akvizici značky ovocných džusů Tropicana za 3,3 miliardy dolarů. Ta se ukázala jako velmi prozíravá. Zvláště proto, že ve světě klesl zájem o sycené limonády obsahující kofein a lidé začali dávat přednost zdravějším nápojům. Stejně důležité bylo v roce 2001 získání firmy Quaker Oats za 14 miliard dolarů. O ni měla původně zájem i konkurenční Coca-Cola, ale kvůli vysoké ceně fúzi odmítla. Nooyiová své nadřízené přesvědčila, že Quaker Oats za koupi stojí. Byla to trefa do černého, protože obchodní značka Gatorade ovládla do dnešního dne 80 procent amerického trhu s nápoji pro sportovce.

Nooyiová se projevila jako vizionářka. Vegetariánka, která nikdy neochutnala maso a nikdy nebyla pod vlivem alkoholu, prosadila v PepsiCo směřování ke zdravé stravě. Suroviny rozšířila o ořechy, ovoce a obilniny. Založila pozici vědeckého pracovníka, který se ve společnosti stará o výzkum v oblasti stravování. Přijala na ni endokrinologa Mehmooda Khana z Takeda Pharmaceuticals. PepsiCo také začala kromě sody nabízet neperlivé nápoje – balenou vodu, nápoje pro sportovce, čaje.

Přibližně 70 procent produktů PepsiCo stále zůstává v kategorii produktů „fun for you“. Ty jsou především příjemné a dobré, ale nemusejí být vůbec zdravé. Produkty řady „good for you“ – dobré pro vás a „better for you“ – lepší pro vás se ale staly novou a úspěšnou strategií PepsiCo, její novou tváří.

Světu vztyčený prostředníček

Spolupracovníci o Indře Nooyiové tvrdí, že do firmy vnesla celou svoji osobnost. V kanceláři má obrázek Ganeshe, boha příznivých začátků, a v sárí chodí do práce i na všechny důležité porady. Ona sama o sobě ve vztahu ke spolupracovníkům mluví jako o matce. Trvá na tom, aby se narozeniny každého jejího spolupracovníka slavily s dortem, a na žádné party PepsiCo nesmí chybět oblíbené zařízení pro karaoke.

Protože ale byla v dětství vychováváná k práci na sobě, stejné nároky klade na své spolupracovníky. Vyhlášená jsou její červená, zelená a fialová pera, která používá k poznámkám. Prezident regionu Asie a Tichomoří Tim Minges vzpomíná, jak ho donutila vymyslet levnější alternativu k palmovému oleji. Nemohl na nic přijít, ale ona na něj stále tlačila: „Poslouchám, poslouchám, tak jaké je správné řešení?“ Donutila ho řešení nalézt – rýžový olej.

I přes pozitivní vliv na firemní kulturu a pozici PepsiCo v obchodě udělala Indra Nooyiová několik chyb, na které nemůže být pyšná. V roce 2005 se při projevu na kolumbijské univerzitě dopustila veřejného faux paux, když přirovnala jednotlivé kontinenty světa k prstům na ruce a Ameriku k prostředníčku. K tomu dodala: „Amerika si musí dávat pozor, když natahuje svou ruku v oblasti obchodu nebo politiky. Musí dát zřetelně najevo, že podává ruku, ne že jen ukazuje prostředníček. Bohužel si myslím, že právě tímto druhým způsobem svět Ameriku vnímá.“ Za to byla nařčena z nedostatku vlastenectví, užití vulgárního symbolu a na webových stránkách firmy se musela veřejně omluvit.

V roce 2006 byly také v její rodné Indii nalezeny v produktech Pepsi a Coke stopy pesticidů, společnost odhalení popřela a nechala vypracovat vědeckou analýzu, která tvrzení popřela. Indra Nooyiová tehdy neměla za oblast přímou odpovědnost. „Byla jsem však tváří Indie,“ říká. „Měla jsem nasednout do letadla a prohlásit: Chci vás přesvědčit, že výrobky jsou bezpečné. V tom okamžiku mě to ale nenapadlo. Je to věc, které lituji. Kdyby se to stalo teď – rozjela bych se tam okamžitě.“

V letech 2001 až 2006, kdy spolupracovala s generálním ředitelem Stevenem Rienemundem, se tržby PepsiCo zvedly o více než osm miliard dolarů na 32,5 miliardy. Čistý zisk se během těchto pěti let zvedl z 2,7 na 5,6 miliardy dolarů. V říjnu 2006 byla Indra Nooyiová jmenována generální ředitelkou. Steven Rienemund odešel do důchodu. Nooyiová se stala v jednačtyřicetileté historii PepsiCo jejím pátým šéfem, první ženou v čele společnosti. A současně první Indkou, která vede firmu z první stovky amerických podniků.

Luxusní apartmán v Poes Garden

Její kariéra se ale odrazila na rodinném životě. Přiznává, že se kolikrát budila s pocitem viny za všechno, co dělá. Její práce ovlivnila i jejího muže Raje. Získal titul MBA na University of Chicago v oboru elektro a průmyslového inženýrství, ale vysněné pozice v Hewlett-Packard se vzdal a stal se poradcem své ženy. „Pomáhá mi a podporuje mě. Je to muž s velkým srdcem,“ řekla o něm pro deník Hinduism Today.

Její neustálé cestování také těžce nesla její dcera Preetha. S mladší dcerou Tarou se proto snažila být i v době, kdy cestovala, v neustálém telefonickém kontaktu. A při cestách po Americe se snažila vracet se domů ještě v noci, aby s rodinou byla u snídaně.

Reportérka Hinduism Today Lavina Melwani přirovnala dům v Greenwichi v americkém státě Connecticut, v němž rodina Nooyiových žije, k indickému chrámu. Prý v něm voní kadidlo a uvnitř hraje tradiční indická hudba Carnataka. Indra Nooyiová sice hraje na elektrickou kytaru, když potřebuje relaxovat, ale na otázku, co ji přenese přes těžké časy, odpovídá: „Moje rodina a moje víra v Boha. Pokud ostatní selže, volám své matce do Indie, když je tam – probudím ji uprostřed noci –, a ona mě vyslechne. A pravděpodobně slíbí bohům návštěvu chrámu v Tirupati.“ Mod­litby a hinduistické rituály, jak sama říká, byly vždycky prostředky, které dávaly jejich životu smysl.

„Nevím, jestli mi to umožňuje dělat lépe svou práci, ale dává mi to klid. Jsou chvíle, kdy napětí z práce, domova, snahy být matkou, snachou a šéfkou firmy je tak šílené, že zavřu oči a myslím na chrám jako Tirupati a najednou mám pocit, že mohu zvládnout všechno na světě. Hinduismus je kolem a dělá člověka neporazitelným.“

Nooyiová ale žije v Americe, stala se americkou občankou. V roce 2007 si však koupila luxusní apartmán v prominentní čtvrti Poes Garden v rodném Čennaj.

Všichni na východ

V roce 2008 oznámila společnost PepsiCo, že její zisk ve třetím čtvrtletí klesl kvůli slabému prodeji nealkoholických nápojů v USA o téměř deset procent na 1,58 miliardy dolarů. Hospodářská krize srazila na kolena i prodej balených nápojů.

Indra Nooyiová vzápětí oznámila, že během dalších čtyř let hodlá firma investovat miliardu dolarů do rozšíření výrobních a prodejních kapacit i výzkumu a vývoje v Číně. Prozatím zde společnost zaměstnává 22 tisíc lidí. „Je to naše největší investice v Číně za téměř 30 let, co zde podnikáme,“ tvrdí. Podle jejích slov je potřeba neustále měnit obchodní strategii. „Jakmile přijdete s novou myšlenkou, v ten moment je mrtvá, protože ji okopíruje někdo jiný,“ říká. Současně s rozšiřováním aktivit na východ oznámila Pepsi koupi 75 procent akcií největšího ruského výrobce džusů Lebedyansky za 1,4 miliardy dolarů.