Někdy se vám nepovede den. Doma nic moc, přátelé nejsou k mání a nálada tatam. Když mne to potká, mám tisíc chutí řešit věc malou revolucí. Protože jsem ale rebel jen mírný a spíše latentní, jsou i mé revolty mělké a burcující jen nepříliš. Končí to většinou v podniku, který je něčím nestandardní, byť by to byl jen jeho název. Takže jsem tentokrát, toulaje se po Hradčanech, zavítal do restaurantu s kacířským jménem. Navštívil jsem Peklo.
Hned zpočátku bylo patrné, že můj „truc“ bude opět z těch nepovedených. Chcete-li se totiž dostat do Pekla, musíte vstoupit do areálu kláštera, minout dva kostely a projít malou zahradou s kouzelným domkem. I sám vchod do podniku je malebný. Nízký, vyšňořený zelenými jehličnany. Nic pekelného. Podobný protimluv, oponující pojmenování restaurantu, čeká uvnitř. Široké schodiště, klesající do podzemí, je nasvětlené až nebesky a sestup nevěští, že nás čeká příbytek Satanův. V šatně potom vysoká dřevěná „vlna“ ze světlých latí, zdobící jednu stěnu, „prohřívá“ meziprostor před vlastním lokálem. Ani číšník, který se mne bryskně ujímá, vysvléká z kabátu a uvádí ke stolu, nemá v sobě nic luciperského. S espritem mne usadí a nabídne jídelníček. Ten – jako první věc zde – trochu pokulhává. Je rozešitý a připomíná tisíci rukou prošlé Rodokapsy. Co do obsahu však je jednoznačně nápaditější a není zatěžko složit si meníčko, které mne má provázet večerem. Bude to chřest marinovaný s pomerančem, svíčkové řezy „Diabolo“ s teplou zeleninou a bramborovými pusinkami. Navrch potom, jako závěrečná pochoutka, mne čekají horké višně. Objednávám a přichází chvíle, kdy se rozhlížím po restauraci. Musím říci, že její výzor již s názvem nápadně koresponduje. Dlouhá, potemnělá chodba, osvětlená sporým nepřímým světlem a matnou září svící, tmavý nábytek, v bočních chodbách „šámbry“ a na konci jezírko, kam voda přitéká ústy pitvorných chrličů se špičatýma ušima a baziliščím výrazem. Bohaté založení stolů a prostření, kde ubrousky – sněhobílé a vzpínající se ke stropu – připomínají nejvíce ze všeho křídla cherubů, vyhlíží vysoce profesionálně, hlavně však opět „nepeklenicky“. Impozantně působí především „horní“ místnost. Rozsáhlá sluj ve skále je vysoká, převysoká, pro efekt oživená cihlovými klenebními oblouky a ozvláštněná vykutanými jeskyněmi s jedním či dvěma stoly. Lavice i bar jsou opět konstruovány jako „vlny“ hozené do prostoru. S volným středem sálu to umocňuje jeho optickou mohutnost.
Ale je zde „můj“ číšník a servíruje první chod. Shlížím naň – myslím předkrm – trochu s rozpaky. Kmínky chřestu jsou poházeny jako v lese, kde řádil uragán, bez ladu se povalují na lůžku z pomerančů, garnituru tvoří „úplňky“ z pomerančů syrových a na vrcholek šparglové hůrky posazená rádiovka z brokolice. Navíc je porce na předkrm dost velká. A chuť? Zajímavá, jen jaksi „úzká“. Není lehké poskládat širší záběr z pouhých dvou komponent, které krmě obsahuje, tím spíše, že obě, není-li s nimi při přípravě pečlivě nakládáno, mohou mít tendenci hořknout. Zde k tomu naštěstí nedošlo, soustům však chyběl širší chuťový rejstřík. O to více mi imponuje práce vrchního, je pozorný a pečlivý, navíc, co to jde, pracuje podle pravidel stolničení, což mu svým do úzkého prostoru rozmáchlým posezem nijak neusnadňuji. Stáhne nádobí a ve chvíli je zpět s hlavním programem, svíčkovými řezy. Napohled opět nic příliš originálního. Dva řezy masa tonou v přelivu barvy tmavšího okru, slíbenou zeleninu obstarávají růžičky květáku a brokolice, nakladené na okraj talíře s ubíjející pravidelností. Mezi nimi se tu a tam objeví zářivý váleček minikarotky, do talíře zřejmě jen volně pohozené bez „výtvarného“ záměru. Při požití masa je však patrné, že oheň je živlem, se kterým si zdejší kuchař rozumí. O chloupek víc než medium je stále ještě vláčné, dobře dělitelné a nepřetažené. Plné šťávy je samo o sobě uchystané velice povedeně, ovšem neumí se popasovat s výraznou, vskutku ďábelskou omáčkou, až příliš peprnou, která nedává ostatním „přítomným“ mnoho možností k vyniknutí. Prosadí se vedle ní snad jen květák, ovšem jen díky své poněkud rurální chuti, která ne vždy pokrm zdobí. I vydařené bramborové pusinky hrály se svým hladivě nenásilným partem jen druhé housle. Ani víno, rozlévaný „vavřinec“, nemělo sílu k tomu, aby chuť rozhojnilo a pozvedlo, úplně se ztratilo, i přes výrazný závěr s příliš patrnou hořčinkou. Takže, jako již častokrát, vše zachraňoval moučník. Višně, horké, příjemně nakyslé s dohrou po jádře, pěkně „zahrály“ se zmrzlinou, ze které si jako průvodce ponechaly vanilku a cukr potlačily do ústraní, aby „nepřerážel“ umně vybalancovanou chuťovou kompozici.
Exkurze do Pekla stála 1030 korun. Cena, v souvztažnosti k předvedenému, mi přijde nadsazená, ani bezchybný servis nestačil zahladit stopy, jež na průběhu večera zanechala kuchyně.
Nicméně při odchodu jsem zaznamenal myšlenku, jež byla asi mou největší revoltou večera: vypadá-li takhle regulérní peklo, přestávám litovat svých hříchů.
Restaurant Peklo
Strahovské nádvoří 1, Praha 1 - Hradčany
Tel.: +420 / 220 516 652, fax: +420 / 241 732 373
www.peklo.com
Otevírací doba: pondělí – neděle 11.00 – 24.00
Počet míst: horní místnost 45, dolní místnost 35
Druh kuchyně: mezinárodní s podílem tradiční české
Přijímané platební karty: všechny obvyklé
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
Země původu nabízených vín: Česká republika
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 9 bodů z 10
Prostírání 9 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 7 bodů z 10
Chování personálu 9 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 16 bodů z 20
Celkem: 50 bodů ze 60
Výběr z jídelního lístku:
Kachní prsíčka na brusinkách a medu Kč 180,-
Kozí sýr gratinovaný s provensálským kořením Kč 150,-
Brokolicová polévka s lososem Kč 80,-
Závitky z lososa se špenátem a chřestem, koprový přeliv, teplá zelenina, brambor Kč 490,-
Pečená kachna nadívaná zelím s chlupatými knedlíky Kč 340,-
Biftek „Inferno“, česnekové brambory, hlíva ústřičná a játrová omáčka Kč 540,-
Příprava u stolu (pro 2 osoby) - jehněčí korunka (flambe), fazolky a mladé cibulky na smetaně,
česnekové brambůrky Kč1420,-
Oříškový parfet s malinami Kč 110,-
Výběr z vinného lístku:
Veltlínské zelené (Mikulov) Kč 500,-
Neuburg (Sedlec) Kč 400,-
Frankovka (Kobylí) Kč 800,-
