Zvyšování daní se setkává s nepříznivou odezvou Letošní rozsáhlé povodně nezměnily podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy pohled centrální banky na vývoj české ekonomiky. "V letošním roce se ekonomický růst zpomalí pouze o několik desetin procenta oproti předchozím předpokladům," řekl Tůma.
Zvyšování daní se setkává s nepříznivou odezvou
Letošní rozsáhlé povodně nezměnily podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy pohled centrální banky na vývoj české ekonomiky.
„V letošním roce se ekonomický růst zpomalí pouze o několik desetin procenta oproti předchozím předpokladům,“ řekl Tůma. ČNB zatím nemá v úmyslu kvůli povodním měnit prognózu letošního růstu HDP, podle níž by měla ekonomika vzrůst o 2,0 až 2,7 procenta. Dopad povodní na HDP by neměl být výrazný, protože voda nijak výrazně nezničila výrobní kapacity. Také dopad na inflaci bude podle Tůmy zanedbatelný. Povodně mohou vést k růstu zemědělských cen či cen ve stavebnictví, ale do celkové inflace se jejich vliv příliš nepřeleje. Centrální banka nemá signály o tom, že by příliv peněz od zahraničních zajišťoven tuzemským pojišťovnám mohl znamenat náraz pro trh s korunou. Vliv by neměly mít ani peníze ze zahraniční pomoci. Ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík vyčetl vládě, že zneužívá záplavy, když se vyššími daněmi na úhradu povodňových škod snaží zalepit díru v rozpočtu. „Je to politický populizmus, úlitba komunistům a snaha zakrývat zvyšující se rozpočtový deficit,“ řekl Ševčík k chystanému návrhu vlády zvýšit daně z příjmů bohatších občanů. Pokud se vláda skutečně pokusí prosadit zvýšení daňové progrese, a z posledních jejích vyjádření se zdá, že tomu tak pravděpodobně bude, pak z čistě ekonomického hlediska bude mít tento krok více negativ než přínosů. Myslí si to i hlavní ekonomka Volksbank Markéta Šichtařová. Upozorňuje, že zavedení „milionářské daně“ pro nejvyšší příjmové skupiny (tedy vlastně zavedení 5. daňového pásma) se bude týkat maximálně dvou desetin procenta zaměstnanců, což jednoznačně vyplývá z šetření Českého statistického úřadu. „To znamená, že daňový výtěžek by byl maximálně v řádech stovek milionů korun, což je vzhledem k velikosti státního rozpočtu částka zanedbatelná. Naproti tomu by daň ale znamenala výraznou demotivaci ekonomicky nejproduktivnějších skupin obyvatelstva. Tento návrh proto hodnotíme jako krok stranou,“ říká analytička. Podobný názor jako Markéta Šichtářová zastává většina nevládních ekonomů. Placení vyšších daní navíc nebude pro státní kasu představovat žádné zvláštní příjmy, rozhodně ne předpokládané 1,3 miliardy korun. Už proto, že se zaměstnanci firem mohou placení vyšších daní různými způsoby obejít. „Nejjednodušším trikem je návrat k naturální směně ve stylu půjčení auta, placení nájmu bytu jako podnikové ubytovny, aniž by to bylo oficiálně zaznamenáno a zvyšovalo to daňový základ zaměstnance,“ podotýká Tomáš Prouza z finančního serveru Peníze.cz. Řada mezinárodních firem může dát přednost v zaměstnávání lidí ze zahraničí nebo přenést firmu do Maďarska, kde jsou daně nižší. Zahraniční analytici také upozorňují, že premiér Špidla riskuje tímto krokem znepřátelení si „bohatých“ lidí z profesí, ovlivňujících veřejné mínění.
