Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně i v celé Evropské unii v říjnu zpomalilo ve srovnání se zářím o 0,1 procentního bodu. V zemích platících eurem inflace činila 1,4 procenta a v celé unii 1,7 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
Ve srovnání s loňským říjnem však inflace výrazně zrychlila. V říjnu 2016 inflace v obou regionech činila 0,5 procenta.
K růstu cen v eurozóně nejvíce přispěla doprava, ubytovací služby a ceny mléka, sýra a vajec. Naopak inflaci brzdily ceny v telekomunikacích a za oblečení.
Zdroj: IEconomics.com
Nejnižší byla inflace na Kypru, kde činila 0,4 procenta. V Irsku, Řecku a Finsku dosáhla 0,5 procenta. Naopak v Litvě činila 4,2 procenta a v Estonsku čtyři procenta. Proti září se inflace snížila ve 14 zemích EU a zrychlila v devíti. Ve zbývajících se nezměnila.
Dlouhodobým cílem Evropské centrální banky (ECB) je inflace mírně pod dvěma procenty. Banka se snaží růst hospodářství i cen podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. V říjnu ECB učinila první krok ze zrušení mimořádně uvolněné měnové politiky, když oznámila, že od ledna sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (767 miliard Kč) z nynějších 60 miliard eur. V nákupech ale bude pokračovat nejméně do konce září příštího roku, a pokud si to vyžádá situace, tak ještě déle.
Česko bude po roce 2020 dostávat z EU výrazně méně. Teď se hraje o to, o kolik
Čtěte také:
