Inflace v Turecku se dostala na hranici 70 procent. Informaci minulý týden zveřejnila agentura Reuters. Znehodnocování liry je aktuálně nejrychlejší za dvacet let a překonává i ty nejčernější předpovědi analytiků ze začátku letošního roku. Milník 40 až 50 procent, jenž v lednu prorokoval Miroslav Novák ze společnosti Akcenta, byl pokořen už dávno.
Inflaci nyní pohánějí ceny potravin, energií a dalších válkou ovlivněných komodit spolu s finanční politikou prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterou světová média považují přinejmenším za zvláštní. A protože se v zemi blíží volby, začíná ho nespokojenost občanů s rostoucími životními náklady doopravdy pálit. Veřejnost se zlobí tak, že by v parlamentních a prezidentských volbách, jež se odehrají příští rok, mohla jeho režim po devíti letech u moci svrhnout.
Nemají ani na plenky
V rámci meziměsíčního srovnání poskočil dubnový index spotřebitelských cen dle údajů tamního statistického úřadu o 7,25 procenta. Nejvíce pak podražily zmíněné potraviny, u nichž si lidé během uplynulého měsíce museli připlatit hned 13,4 procenta. V případě dopravy byl nárůst jen 5,1procentní, avšak pokud by se přihlédlo k cenám z dubna 2021, vypadají čísla podstatně hůře – za pouhých 12 měsíců zdražil tento segment o více než dvojnásobek. Není proto divu, že řada tureckých pracovníků se svými příjmy v poslední době často nevychází.
„Nezvládáme to. Ve skutečnosti přežíváme díky podpoře rodiny. Hledám si drobné práce, které mohu vykonávat online, ale není možné vyžít s pěti tisíci lir na měsíc, když nájem stojí tři nebo čtyři tisíce,“ přiznala BBC bývalá zdravotnice Tuba Canpolat.
Mladá žena žije v Istanbulu s manželem, který se živí na stavbách, a malým dítětem. Po třech měsících mateřské dovolené se chtěla vrátit do práce, ale zjistila, že při současných cenách si nemůže dovolit hlídání. Nyní dostává od státu podporu v nezaměstnanosti, ale ta v Turecku nepokryje ani potřeby jejího potomka. Protože manželův plat rodině nestačí, musí Tuba například měnit plenky ne tak často, jak by bylo třeba, nebo si odpírat některá jídla.
Nad Erdoganovou politickou budoucností visí otazník
Podle Nováka je hlavní příčinou inflace výrazně oslabený kurz turecké liry. Její hodnota vůči dolaru se po zveřejnění nejnovějších statistických údajů propadla o dalších 0,9 procenta na 14,853 TRY/USD. Dvanáct měsíců nazpět byl přitom dolar o více než šest lir levnější.
„Extrémně slabá turecká měna totiž zásadně zdražuje dovoz a všechny suroviny, které si v posledním roce prošly výrazným cenovým navýšením. Nejedná se o nic překvapivého. Na velmi vysokou inflaci si zadělala turecká vláda s tamní centrální bankou již v minulém roce,“ vysvětlil ekonom.
Prudké znehodnocování měny začalo v září poté, co Erdogan zatlačil na postupné snižování základní úrokové sazby. Ta ve výsledku poklesla o 500 bazických bodů (z 19 na 14 procent). „Zatímco loni v září spotřebitelské ceny vzrostly ,jen‘ o 19,58 procenta, tak v prosinci již růst činil 36,08 procenta, a nyní v dubnu to bylo 69,97 procenta!“ upozornil Novák.
Erdogan, který je za oslabování liry do značné míry zodpovědný, se ve vrcholných patrech turecké politiky drží od roku 2003, kdy se stal premiérem, kteroužto funkci následně vykonával dlouhých 11 let. Roli hlavy státu pak zastává nepřetržitě od roku 2014.
Blížící se volby by však mohly jeho vysokou politickou kariéru ukončit. Prezidentovy preference v průzkumech klesají a někdejší popularitu střídají obvinění. Podle Timothyho Ashe, stratéga z Bluebay Asset Management, jsou každopádně statistiky zatím pozoruhodně vyrovnané – což prý možná více vypovídá o opozici než o samotném Erdoganovi.
Záporné úrokové sazby
Současná vláda hodlá proti inflaci bojovat pomocí nového ekonomického programu, který opět počítá s nízkými úrokovými sazbami a podporou výroby. Následný export má zaplnit díru ve státní kase a vyrovnat stav běžného účtu. Zástupci centrální banky (TCMB) prohlásili, že opatření a politické kroky budou upřednostňovat na trhu obchodování v lirách a že po čtyřech letošních zasedáních nechávají základní úrokovou sazbu na 14 procentech, což podle ČTK znamená, že reálné úrokové sazby jsou záporné.
Dle Nováka ovšem poslední záchrannou brzdu před inflační spirálou představuje naopak právě prudké zvýšení základní úrokové sazby. Návrat k dřívějším 19 procentům prý vzhledem k tomu, jaké obrátky stačilo všeobecné zdražování nabrat, stačit nebude. Za doporučené minimum považuje analytik hranici 30 procent. Problémem ovšem je, že něco takového by zpomalilo hospodářský růst, a možná dokonce vyvolalo recesi. A to si Erdogan před volbami dovolit nemůže.
Nedostatek peněz ve státní pokladně se každopádně od začátku letošního roku neustále prohlubuje. Ekonomové předpokládají, že inflace zůstane po zbytek letošního roku vysoká kvůli válce, průměrně ji odhadují na úrovni 52 procent. Sám Novák je však přesvědčen, že by se v dohledné době mohla vyšplhat i na dvojnásobek této hodnoty. Turecká centrální banka (TCMB) oproti tomu slibuje, že zdražování vyvrcholí v červnu a poté inflace klesne na zhruba 43 procent, přičemž do konce roku 2024 by se měla vrátit na jednocifernou úroveň.
„Trh musí dostat jasný signál, že to TCMB se stabilizací kurzu a inflací myslí vážně,“ podotkl Novák. „Jinak Turecko v nadcházejících měsících čeká další rychlý růst inflace a v případě turecké liry je jen otázkou času, kdy dojde k jejímu dalšímu panickému výprodeji. A pak se budou muset prezident Erdogan a tamní centrální banka rozhodnout, jestli sáhnout za záchranou brzdu v podobě zvýšení sazeb, nebo následovat hyperinflační osud Argentiny,“ uzavřel.
