Jihoamerická Venezuela se již několik let potýká s hlubokou a vleklou hospodářskou krizí. Ačkoliv tamní centrální banka zveřejňuje makroekonomické údaje jen zřídkakdy, viceprezidentka Delcy Rodriguezová podle agentury Reuters v pondělí překvapivě oznámila výši inflace. Ta loni v její zemi dosáhla hladiny 234 procent, což představuje výrazné zpomalení oproti předchozímu roku, kdy se pohybovala na hranici 686 procent.
Venezuelskému socialistickému prezidentovi Nicolasi Madurovi se podařilo nárůst spotřebitelských cen zpomalit díky zavedení rigidní hospodářské politiky. Ta zahrnovala třeba ukotvení směnného kurzu, omezování veřejných výdajů a zvyšování daní.
K Madurově smůle ale začala jeho strategie v poslední době vykazovat nedostatky, v důsledku čehož ceny zboží a služeb opětovně narůstají. Částečně za to může i hodnota venezuelské měny bolívar, která vůči americkému dolaru nyní razantně oslabuje. Navíc se zrychlily vládní výdaje a poptávka po dolarech znovu převyšuje devizové rezervy centrální banky.
Výše zmíněné skutečnosti pak začátkem ledna přiměly skupinu ekonomů k vydání varování, že jihoamerické zemi hrozí opětovný vstup do období hyperinflace. S ní nicméně Venezuela bojuje takřka nepřetržitě již několik dlouhých let – pouze s tím rozdílem, v jakých řádech se pohybuje. Dle Business Standard totiž jen v roce 2018 přesáhla těžko představitelnou úroveň 130 tisíc procent, na čemž měla mimo jiné zásluhu skutečnost, že se tamní HDP zmenšilo za pouhých pět let bezmála o polovinu. Odborníci se tehdy domnívali, že pád Venezuely je největším ekonomickým kolapsem mimo válečných situací za posledních 45 let.
Inflace může ovlivnit prezidentské volby
Venezuela není zdaleka není jedinou zemí, kterou loni trápil extrémně vysoký nárůst cen. S tímto problémem se potýká třeba Turecko, kde podle agentury Reuters inflace v prosinci dosáhla 65 procent. I v tomto státě se jedná o mírné zlepšení oproti předcházejícím údajům, v listopadu totiž činila více než 84 procent. O měsíc dříve pak byla dokonce ještě o 1,5 procenta vyšší, což vedlo k dosažení 24letého maxima.
Hodnota turecké inflace je stále mnohem vyšší, než jak tamní centrální banka očekávala. To vrhá pochybnosti i na vývoj hospodářství v letošním roce. Oficiální vládní předpovědi predikují nárůst spotřebitelských cen o zhruba 25 procent, oslovení ekonomové ovšem odhadují inflaci ve výši kolem 43 procent.
Nižší naopak má podle nezávislých expertů být celkový růst tureckého hrubého domácího produktu, jenž by se měl pohybovat kolem tří procent. Tamní vláda přitom očekává jeho pětiprocentní zvýšení.
Aktuální vývoj hospodářské situace a inflace samotné je velmi zásadní i z politického hlediska. V zemi se mají letos konat prezidentské a parlamentní volby, které rozhodnou o budoucnosti současné hlavy státu Recepa Tayiipa Erdogana.