Chybou vlády bylo, že se pustila do daňových změn, aniž by analyzovala vnější podmínky
Mám malou radost, že se stalo to, před čím jsem varoval už od poloviny loňského roku - nepromyšlené reformy z Topolánkova batohu sevřou většinu občanů mezi inflaci a nečekané nové výdaje. To se odrazí v nižší spotřebě a ekonomika začne ztrácet tempo.
Revidované údaje Českého statistického úřadu už potvrdily, že zatímco v minulých třech letech hospodářský růst vystoupal dokonce nad 6,5 procenta, letos v prvním čtvrtletí meziročně přibrzdil na 5,3 procenta. A jak naznačují čísla o stagnující stavební a průmyslové výrobě, bude dál klesat. Zvlášť varovně zní zpráva, že se zabrzdil růst fixních investic, což může prodloužit ochabnutí ekonomiky i do vzdálenější budoucnosti.
Zato inflace, která vyskočila o sedm procent po lednové porci vyšší DPH, zdravotnických poplatků a deregulace nájmů, od té doby nepolevila. Je to totéž, jako byste z příjmů platili sedmiprocentní úrok. Jinými slovy jen ten, kdo si vydělá aspoň o sedm procent víc než loni, je na svém. Komu vzrostla mzda méně, ztrácí.
Sociální konflikt
Nejhůř jsou na tom ti, kdo k tomu navíc splácejí nějaký dluh, a teď se jejich úroková sazba přizpůsobuje změněné situaci na trhu. Mají třeba hypotéku, která se kdysi dala pořídit za úrokové sazby kolem čtyř procent, ale teď aby se chystali na dvojnásobek. Přičteme-li k tomu další nové výdaje, kterými začínáme být obklopováni, bude to pěkně bolet.
Dle analytiků na začátku roku tvořila reformní opatření asi dvě třetiny inflačního skoku. Jen menší část inflace tedy bylo možné svádět na růst světových cen ropy a potravin. A to nás ještě chrání sílící koruna, v jistém smyslu vizitka důvěry v českou ekonomiku. Kdyby se nehnula a zůstala tam, kde byla před pěti lety, platíme za ropu dvakrát více. Totéž se může stát, kdyby se začala vytrácet důvěra.
Vláda tedy udělala chybu, protože se bezhlavě pustila do nákladných daňových změn, aniž by se obtěžovala analýzou vnějších podmínek. Pokles spotřeby je prvním signálem toho, že si většina občanů pohoršila. Druhý signál nepochybně nabídnou podzimní volby.
Lidi však zajímá, co s tím udělat teď. Pochopitelně se nabízí možnost snížit DPH na původní úroveň, a tím trochu ubrat ze zátěže pro rodinné rozpočty. Nic nám v tom nebrání a nic nás ke zvýšení nenutilo. Mělo to pouze zaplatit snížené daně lidí s nejvyššími příjmy. I kdybychom tedy daně nejvyšší příjmové skupiny o něco zvedli, tito lidé s penězi vyjdou. Teď však na zmíněnou skupinu nejbohatších začali přispívat také učitelé, zdravotníci, policisté a další státní zaměstnanci, na které zbylo méně z proškrtaného státního rozpočtu, takže jim reálné mzdy klesly. A také vysoké školy, kterým byly rovněž přiškrceny rozpočtové zdroje. Jak je vidět, sleva pro ty, kteří ji nepotřebují, opravdu nebyla zadarmo. Buď se chyba rychle napraví, nebo nás čeká tvrdý sociální konflikt, který si nápravu vynutí.
Výhoda drahé ropy
Dá se něco dělat s cenou ropy? Rychle jistě nikoli, proto řada zemí Evropské unie uvažuje o dočasném snížení spotřební daně, aby předešly šoku a koupily si čas na přizpůsobení. Přirozeně, že to musí doprovázet rozhodný program podpory úspor, hromadné dopravy a alternativních zdrojů. Zkušenost říká, že nižší spotřeba pak sníží náklady hned dvakrát. Nakoupíme méně, a to trochu stlačí i cenu suroviny. Vedle toho bychom měli využít i toho, že ropa bude přesto mnohem dražší než dřív. Výhoda drahé ropy spočívá v tom, že se vyplatí nákladné technologie, například hybridních a elektrických pohonů v autech, na které jsme dříve nemohli pomyslet. Stejně budou představovat reálnou podnikatelskou alternativu nejrůznější biopaliva druhé generace, která už nebudou vznikat z obilí, ale z celulózy a odpadů.
Shrnutí.
Shrňme tedy, co je možné dělat: dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot by dopravcům a dalším spotřebitelům dovolilo se nadýchnout a hledat dlouhodobější řešení. To by trochu snížilo inflaci a její vliv na mzdy. Návrat k progresivním daním z příjmů by zase poskytl rozpočtové zdroje, aby spravedlivější mzdy státních zaměstnanců naopak neměly vliv na inflaci. Podpora úspor ropy a nových technologií by vyvolala nový proud investic. A vyšší příjmy a investice potřebujeme pro obnovu dnes narušeného sociálního smíru a hospodářského růstu.
Situace
V minulých třech letech hospodářský růst vystoupal nad 6,5 procenta, letos v prvním čtvrtletí však meziročně přibrzdil na 5,3 procenta.
Hospodářský růst bude v důsledku stagnace stavební a průmyslové výroby dál klesat.
Zabrzdil se růst fixních investic, což může prodloužit ochabnutí ekonomiky i do vzdálenější budoucnosti.
Po lednové porci vyšší DPH, zdravotnických poplatků a deregulace nájmů inflace vyskočila o sedm procent.
Souvislosti
Dle analytiků na začátku roku tvořila reformní opatření asi dvě třetiny inflačního skoku.
Jen menší část inflace je možné svádět na růst světových cen ropy a potravin.
Pokles spotřeby je prvním signálem toho, že si většina občanů pohoršila.
Jen ten, kdo si vydělá aspoň o sedm procent víc než loni, je na svém.
Sleva pro ty, kteří ji nepotřebují, opravdu nebyla zadarmo.
Buď se chyba rychle napraví, nebo nás čeká tvrdý sociální konflikt, který si nápravu vynutí.
Řada zemí Evropské unie uvažuje o dočasném snížení spotřební daně z ropy, aby předešly šoku a koupily si čas na přizpůsobení.
To však musí doprovázet program podpory úspor, hromadné dopravy a alternativních zdrojů.
Možnosti
Nabízí se možnost snížit DPH na původní úroveň a tím trochu ubrat ze zátěže pro rodinné rozpočty.
Kdybychom o něco zvedli daně nejvyšší příjmové skupiny, tito lidé s penězi vyjdou.
Výhoda drahé ropy spočívá v tom, že se vyplatí nákladné technologie, například hybridních a elektrických pohonů v autech.
Dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot by dopravcům a dalším spotřebitelům umožnilo hledat dlouhodobější řešení - to by trochu snížilo inflaci a její vliv na mzdy.
Návrat k progresivním daním z příjmů by poskytl rozpočtové zdroje, aby spravedlivější mzdy státních zaměstnanců neměly vliv na inflaci.
Podpora úspor ropy a nových technologií by vyvolala nový proud investic.
