Pojem „bankovní tajemství si finanční ústavy zjevně vysvětlují různým způsobem. Mluvčí polostátní Komerční banky Ivo Polišenský se v souvislosti s dotazy týkajícími se procesu schvalování úvěrů tvářil tajemně a uvedl jen, že je „vícestupňový . Odmítl dokonce potvrdit i pouhou existenci úvěrové rady či úvěrového výboru centrály KB, nemluvě už vůbec o personálním obsazení tohoto orgánu. Tajemní zůstali i členové dozorčí rady této banky: část byla k nezastižení a zbylí odmítli být citováni. Například místopředseda Fondu národního majetku, který spravuje podstatnou část akcií KB, a člen dozorčí rady této banky Jan Stiess sice nebyl na dovolené, nicméně v souvislosti s otázkami týkajícími se schvalování úvěrů se jej nepodařilo zastihnout. Po svém sekretariátu týdeníku EURO vzkázal, že se s autory článku spojí sám, nicméně až do uzávěrky textu tak neučinil. Mnohem vstřícněji, kompetentněji a bez výmluv na bankovní tajemství dokázala podnět zpracovat tisková oddělení ostatních velkých bank. „V České spořitelně pochopitelně existuje úvěrový výbor. V praxi je na rozhodnutí pobočky, do jaké výše klientovi poskytne úvěr na základě vlastního rozhodnutí, či zda požádá o schválení centrálu. Záleží zejména na znalosti klienta a jeho bonitě. Úvěry ve výši desítek milionů korun pak schvaluje ředitel pobočky a úvěry stamilionové schvaluje a poskytuje jen centrála, sdělilo tiskové oddělení České spořitelny. Úvěrový výbor má i Investiční a Poštovní banka. Podle prohlášení tiskového oddělení „zasedá výbor pravidelně jednou týdně. Na úrovni centrály jsou v úvěrovém výboru členové představenstva IPB. Výbor sleduje celkovou úvěrovou angažovanost klienta a v poslední době kvůli tlaku na snížení delikvence (omezení počtu neplatičů - pozn. redakce) je většina pravomocí v tomto směru centralizovaná .
