Když si na 1. IT Gymnáziu připravovali, co a jak tu budou učit, dali nejdřív pořádně zabrat tiskárně. Soupis veškeré látky pro gymnázia v Česku má 100 stran a zakladatelka školy Markéta Fibigerová je se svým týmem všechny vytiskla a rozstříhala. Na zeď připravili obrovskou plachtu, prostor rozdělili na čtyři roky a každý z nich ještě na menší kousky po měsících. A pečlivě rozstříhanou učební látku na ně přiřazovali. Všechno přeházené, pospojované jinak, a ještě mělo zbýt místo na opakování kvůli státním maturitám.
V prváku na 1. IT Gymnáziu začínají současností, ve výuce figuruje informační gramotnost, bezpečnost sociálních sítí a jen tak mimochodem i dvojnásobný čas na pohybové aktivity. Zakladatelka a ředitelka Markéta Fibigerová totiž věří, že ke studiu se může přistupovat jinak a že programování se nemá učit jen na průmyslovkách.
Takže třeba informatika je tu propojená s matematikou. „V prváku začínáme logikou, v průběhu druhého pololetí přichází na řadu statistika, tedy pojmy jako aritmetický průměr, geometrický průměr, medián, modus a podobně,“ vyjmenovává Fibigerová, ale jen proto, aby dokázala ono spojení. „Jsou to jednoduché věci, které si naprogramujete na pár řádků kódu. A studenti si to umějí naprogramovat. Nutí je to zapojovat mozek jinak,“ vysvětluje.
Toto gymnázium je opravdu jiné. Po dvou letech mohou být ze studentů juniorní vývojáři. Už o letošních prázdninách si podle Fibigerové půjdou někteří přivydělat brigádou v IT. Nemusí přitom nutně následovat tuto cestu. Na gymnáziu jsou i tací, kteří mají později v plánu studovat humanitní vědy. Už prváci se ale na distanční výuce dokážou jasně vyprofilovat.
Jeden z nich například na gymnáziu studuje díky nadační pomoci (měsíčně vyjde tato soukromá škola na 10 tisíc korun), ale už v pololetí přišel s tím, že školné za sebe chce vyřešit sám díky programování a podobným pracím pro školu. „Myslela jsem si, že přijde až ve druháku,“ usmívá se Fibigerová.
Chodíme si do hodin
Gymnázium má teprve první ročník studentů, 30 prváků, ale vypadá to, že k nim tři noví budou přestupovat z jiných škol. Učitelský tým tvoří 10 lidí. Ředitelka zdůrazňuje, že fungují jinak, než je obvyklé u jiných sborů. „Příprava na hodinu zabere víc než realizace, učitel má být jako moderátor, který perfektně tahá za provázky. Vždy jim říkám, představte si, že pracujete ve firmě. Chodíme domů, když máme hotovo. Učitelé jsou v naší škole běžně do 4. Připravujeme se společně. Chodíme si do hodin. Radíme se, co kdo probere a jak na něj navázat,“ popisuje ředitelka.
S nápadem na školu přišla Markéta Fibigerová za svou kamarádkou z dětství, Markétou Tuhou. Obě jsou vystudované učitelky, ale Fibigerová strávila 20 předchozích let v oblasti programování. Později do přípravy školy přizvaly ještě Radku Čapkovou, též vystudovanou učitelku, která pracovala mimo jiné pro Interpol.
Zleva Radka Čapková, Markéta Fibigerová a Markéta TuháTým učitelů se postupně rozrostl i o lidi ze Satalic, kde škola sídlí. Ty popisovaný typ výuky nadchl. „Učí u nás třeba programátor. Nebo šéfová banky, která se nabídla s tím, že umí učit finanční gramotnost a jestli to zapadá do našich programů. No samozřejmě! Lidi z praxe učí jinak,“ říká Fibigerová.
Proto tu také výuka trvá jeden a půl hodiny a předměty mají název Infor/matika, Humanities, Science, nebo Sport a zdraví. Ano, i sport je tu v bloku – dnes ho tu zrovna učil David Šebrle, synovec Romana Šebrleho. Studentům připravil dávku kruhového tréninku. „Ze zpětnovazebního dotazníku jsme zjistili, že studenti chtějí nabrat svalovou hmotu. Tak jsme si pozvali kulturistu, který si staví tréninky, a jeden dvouhodinový si s nimi dal,” vysvětluje Fibigerová s tím, že nejdřív ovšem studenti dostali všechny informace o výživě a budování objemu.
Škola hrou
Akreditace ale trvala rok a půl a podařilo se to až na třetí pokus. Rekonstrukce školy zabrala rok a k dokončení došlo jen těsně před 1. zářím 2020, oboje s prodlevami kvůli koronaviru. „Nás to nepřekvapilo technicky. Rovnou jsme se překlopili do onlinu. Tuhle výuku považujeme za něco samozřejmého,“ říká Fibigerová k aktuálním opatřením. Studenti teď chodí do školy po jednom na povolené konzultace a řada na ně vychází jednou za 14 dnů.
Zvláštností školy je zvolená online platforma. „Rozhodli jsme se, že naší hlavní komunikační platformou bude Discord,“ popisuje s nadšením aplikaci, která jinak slouží zejména hráčům počítačových her. „Beztak už tam skoro všichni byli.“ Během výuky sice přijde ke slovu i Google Meet nebo Classroom, ale nadšení z herní platformy neopadá.
„Discord je na komunikaci velmi dobře orientovaný, musí prostě fungovat. Sedí tam děti, sedí tam i dospělí. A paří. Studenti už s tím navíc uměli zacházet. My jsme jen nastoupili. A prostředí je ideální: vytvoříte si vlastní server, který zamknete pro ostatní. Jako ředitelka vidím celou školu, mám kanály podle učitelů, můžu do takových tříd vstupovat a na první pohled vidím, kdo kde je a co se tam sdílí. Během půl hodiny procestuji celou školu,“ vysvětluje Fibigerová.
První IT Gymnázium není jediná škola, která se rozhodla klasické osnovy pojmout trošku jinak. Je ale první gymnázium, které klade takový důraz na IT. „Naše veřejnost má představu, že programování je něco hrozně složitého, že je to pro geniální lidi. Já ale taky nejsem geniální, a 20 let jsem ho dělala. Nic na tom není,“ říká Fibigerová. Taková škola je podle ní klidně i pro absolventy základní školy, kteří se považují za počítačové analfabety. Nebo absolventky. „Všichni budou moct v 19 letech jít na pozice vývojářů nebo třeba analytiků a k tomu studovat vysokou školu,“ dodává.
