Průzkum ukázal, že české společnosti nestojí o nenařízené zlepšování
České firmy se spokojují s dodržováním zákona a doporučení, jak zlepšit své řízení (takzvané corporate governance), pro ně nejsou příliš důležitá. To je závěr průzkumu společnosti KPMG Česká republika, zaměřeného právě na corporate governance. Vzorek pro výzkum byl vybrán z 500 největších českých společností. Průzkumu se zúčastnilo se 76 členů dozorčích rad a 166 členů představenstev. Týkal se zejména odměn členů představenstev a dozorčích rad, ale také nároků na jejich kvalifikaci, či na interní audit, který kontroluje průhlednost dění ve firmě.
Americké odlišnosti.
„Firmy se chovají tak, jak jim to nařizuje zákon. Problém je v tom, že čeští akcionáři a instituce nejsou tak důslední jako ve vyspělých ekonomikách, a spokojí se s plněním zákonných právních norem,“ shrnul výsledky průzkumu Pavel Závitkovský, partner KPMG Česká republika. Tato zkušenost ostře kontrastuje například s praxí ve Spojených státech, kde se uskutečnil obdobný průzkum. Zjistil mimo jiné, že doporučení změnit účtování odměn vrcholným manažerům, které vydal Financial Accounting Standards Board (FASB) v roce 1995, dobrovolně přijalo 193 společností. Korporace – zvláště ty, které usilují o získání kapitálu na veřejných trzích – jdou totiž ve vyspělých ekonomikách obvykle nad rámec zákonných povinností a dodržují mnohem přísnější pravidla. Ta většinou vycházejí z určitých zvyklostí nebo z doporučení od různých sdružení akcionářů, institucí kapitálových trhů …
Průzkum ve Spojených státech přinesl zajímavé výsledky. Rostoucí příjmy a zisky velkých amerických korporací měly sice rozhodující vliv na to, že se celkové odměny jejich vrcholných manažerů zvýšily. Nestoupaly však všechny typy prémií, které za úspěšné vedení podniku manažeři dostávají. Zvětšil se například podíl, který na celkových odměnách manažerů mají prémie za dlouhodobě sledované ukazatele.
Nejdůležitějším zjištěním průzkumu bylo, že dramaticky klesly počty akcií nabídnutých formou zaměstnanecké opce: o třetinu u finančních společností, o 35 procent u průmyslových firem a dodavatelů spotřebního zboží. Také celková hodnota těchto opcí se v průměru o 38 procent snížila, přičemž u společností finančních služeb pokles činil 31 procent, u průmyslových 47 procent.
Laxní kontrola.
Průzkum v České republice odhalil, že na rozdíl od zmíněných amerických společností pravidla o odměňování členů orgánů tuzemských firem nebývají jasně definována a záleží jen na valné hromadě. Společnosti většinou obsazují orgány pouze zákonným minimem členů. Typické představenstvo má jen tři členy, kteří jsou zároveň členy managementu společnosti, a žádný není nezávislý. A typická dozorčí rada je rovněž tříčlenná. Představenstvo se zpravidla schází jednou měsíčně, pouze polovina dozorčích rad jedná častěji než čtyřikrát do roka. Členové představenstev a dozorčích rad jsou přitom obecně spokojeni s informacemi, které jim jsou předkládány. Otázky spojené s auditem většinou řeší představenstvo, což redukuje dozorčí funkci dozorčí rady. Z toho vyvozuje KPMG závěr, že kontrola manažerů je laxní.
Z výsledků vyplývá, že čeští akcionáři by měli od společností vyžadovat vyšší standardy corporate governance, tedy nastavování a dodržování zásad správy korporací. „Pokud akcionáři po dozorčích radách nevyžadují důslednější kontrolu společnosti, připravují se tak o zásadní pravomoc,“ varuje v této souvislosti Pavel Závitkovský.
