MĚSTŮM SE PODPORA PODNIKÁNÍ VYPLATÍ Existence podnikatelského inkubátoru je výhodná nejen pro podnikatele, ale také pro města jako jejich zřizovatele. Potvrzují to plány na rozšíření inkubátorů ve městech, kde již tato zařízení fungují, stejně jako plány na jejich vznik v dalších regionech.
Budovy podnikatelských inkubátorů často vznikají přeměnou zanedbaných areálů na okrajích měst
MĚSTŮM SE PODPORA PODNIKÁNÍ VYPLATÍ Existence podnikatelského inkubátoru je výhodná nejen pro podnikatele, ale také pro města jako jejich zřizovatele. Potvrzují to plány na rozšíření inkubátorů ve městech, kde již tato zařízení fungují, stejně jako plány na jejich vznik v dalších regionech.
Největší přínos měst při vzniku inkubátorů spočívá většinou v tom, že dají k dispozici budovu a vyškolí odborníky. Podnikatelé najdou na jednom místě a blízko svého sídla informace z oblasti financí, daní i práva a třeba získávání dotací. Právě z poradenských služeb plynou provozovatelům inkubátorů největší zisky. V zájmu měst je mít na svém území co nejvíce úspěšných firem, protože díky nim se zvyšuje zaměstnanost, nabídka služeb pro obyvatele a daňové výnosy. Vybudováním podnikatelského inkubátoru města často řeší i problémy s využitím zchátralých areálů, například po armádě. Nájemné je sice nízké, ale většinou alespoň o trochu převyšuje náklady. „Chceme podnikatelům pomoci a nechceme na nich vydělávat, ale také nemůžeme zůstat v minusu,“ říká například k připravovanému projektu v Sokolově místostarosta města Jaromír Dvořák. Negativních ohlasů na zřizování inkubátorů je jen málo. Kritiku veřejnosti například sklidil projekt radnice v Karviné, která chce nový podnikatelský inkubátor postavit na pozemcích v průmyslové zóně Nové pole - náklady si vyžádají zhruba 150 milionů korun, což je výrazně více než v jiných městech. Plánovaná budova je navíc koncipována spíše jako kancelářsko-konfererenční prostor s velkou restaurací, chybí více výrobních prostor nebo třeba garáží. Radnice nyní slibuje, že zváží ještě další možnosti nebo zkusí pro stavbu najít soukromého investora. Město by pak do projektu vložilo pouze pozemky. Nedaleký Havířov potvrzuje, že zájem o podnikatelský inkubátor je - v tamním 1. Městském podnikatelském centru sídlí v současnosti 14 firem. Úprava bývalé základní školy však přišla město podstatně levněji, než plánují karvinští: 14 milionů korun. Zcela zaplněný byl i inkubátor v P rostřední Suché u Havířova, ale fungoval pouze v letech 1998 až 2002, pak se objekt vrátil zpět státu. Čím dál tím více (nejen u inkubátorů, ale také třeba u výstavby velkých obchodních center, továren apod.) sílí kritika, že místo využití chátrajících továrních hal se staví na zelené louce. Výstavba na zelené louce sice nemusí být vždy dražším řešením, ale zabírá cennou půdu ve městech a okolí.
PENÍZE Z EU
Další podnikatelské inkubátory nyní plánuje řada měst, zároveň však jejich radnice přiznávají, že na jejich vznik nemají dostatek vlastních finančních zdrojů. Téměř všude proto radnice čekají na pomoc ze strukturálních fondů Evropské unie. Na rozvoj podnikatelského prostředí a budování infrastruktury včetně průmyslových zón, vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů se zaměřuje operační program „průmysl a podnikání“. Například Sokolov plánuje vybudovat podnikatelský inkubátor v oblasti malé průmyslové zóny Husitská-Vítězná. „Očekáváme náklady kolem 80 milionů korun. Stavbu zahájíme v případě, že z jiných zdrojů - například od státu nebo EU - získáme zhruba 60 milionů,“ upřesnil místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák. Inkubátor má mít podobu šesti jedno či dvoupodlažních domů a 3600 metrů čtverečních zastavěné plochy. Město za pronájem těchto prostor počítá s výnosem zhruba dva miliony korun ročně, čímž se mu budou vložené investice postupně vracet. Zlínští radní plánují v rámci revitalizace části průmyslového areálu bývalého Svitu vydat za stavební úpravy asi 70 milionů korun na podnitelský inkubátor, který využije iUniverzita Tomáše Bati. Pokud ale nezískají dotace z EU, projekt prý nebudou moci realizovat. Aby mohlo město o dotaci požádat, musí být vlastníkem objektu - Zlínský kraj za něj po krajském městě chce 15 milionů korun.
SPOLUPRÁCE SE SOUKROMÝM SEKTOREM
Pomoci však můžou i soukromé subjekty. Ukázkou spolupráce soukromého a veřejného sektoru je Třeboňské inovační centrum, otevřené v letošním roce. Výstavbu „V ědeckotechnického Parku“, jehož součástí je mimo jiné „Podnikatelský inkubátor“, zainvestovala místní firma ENVI, která se zabývá mimo jiné inovačními technologiemi, konkrétně ekologickým strojírenstvím a alternativní energetikou - solární energií. „Stát se spolupodílel zhruba 53 procenty, samozřejmě s různými ukazateli a závazky, které musíme v určitém časovém horizontu naplňovat. Státní prostředky nám byly přiznány ve výběrovém řízení na základě projektu, který jsme podali v roce 2002 do programu PARK-II vypsaného ministerstvem průmyslu a obchodu,“ řekl František Hrubec z ENVI Třeboň. Centrum vzniklo kompletní rekonstrukcí původní budovy z 20. let minulého století. Každý ze subjektů přispěl zhruba deseti miliony korun. Spolupráce se soukromým sektorem chce při plánované modernizaci podnikatelského inkubátoru využít také město Písek (viz strana 32). Rozšíření tamního areálu plánuje město i přesto, že počtem firem patří už nyní v rámci České republiky mezi největší.
KDE INKUBÁTORY FUNGUJÍ
* Plzeň
* Havířov
* Písek
* Třeboň
* Brno - VUT
* Ostrava
* Praha
VZNIKAJÍCÍ NEBO PLÁNOVANÉ INKUBÁTORY
* Sokolov
* Ostrov nad Ohří
* Moravské Budějovice
* Karviná
* Nymburk
* Znojmo
* Zlín
* Nové Strašecí
* Olomouc
* Třebíčsko
* Náměšť na Hané
* Nové Hrady
* Pardubice
* Soběslav
Pramen: Profit
(kompletní seznam není k dispozici)
CO NABÍZÍ INKUBÁTOR
* cenově výhodné nájemné
* společné sekretářské či úklidové služby
* možnost společného používání telefonních ústředen, kopírek, faxů, počítačů
* konferenční a společenskou místnost
* elektronické zabezpečení objektů
* konzultační a poradenské služby (na jednom místě)
* přístup k informacím a databázím
* většinou snadnou dopravní dostupnost a možnost parkování
* často i spolupráci s vysokou školou
