Inovace a technologie

12. 8. 2009

Globální oteplování

Může firma Nike přispět k záchraně amazonských pralesů?
I když o tom ví málokdo, je kožená obuv, ať jsou to střevíce na jehlách či kecky ke každodennímu nošení, jedním z viníků globálního oteplování. Ptáte se, proč tomu tak je? Jde o to, že brazilští chovatelé dobytka uspokojují neustále stoupající světovou poptávku po usni a hovězím mase. A právě jejich extenzivní dobytkářství nese podle červnové zprávy ekologické organizace Greenpeace největší vinu na odlesňování. Ve zprávě se uvádí, že uhlíkové plyny, uvolňující se do ovzduší při vypalování pokáceného lesa, nesou po zohlednění ztráty stromů asi dvacetiprocentní podíl na celosvětových emisích skleníkových plynů. Což je více, než vyprodukují všechna auta, letadla, lodě, vlaky a nákladní automobily dohromady.
Firma Nike na zprávu zareagovala tím, že přislíbila, že nebude při výrobě používat useň pocházející z odlesněných lokalit v povodí Amazonky. Nové směrnice firmy, jejíž sídlo se nachází v Beavertonu ve státě Oregon, požadují, aby od roku 2010 všichni brazilští dodavatelé kůže dokládali původ usně a zároveň prokázali, že pochází z řádně registrovaných farem. Společnost Nike si uvědomuje, že dodavatelský řetězec od chovatelů krav přes jatka a koželužny až po továrnu na obuv je složitý a neprůhledný, nicméně tvrdí, že subjekty, jež nedokážou podmínky splnit, přijdou o smlouvu. Organizace Greenpeace požádala ostatní významné obchodní značky, aby následovaly příkladu firmy Nike.

Popisek:
Výrobce sportovní obuvi uvádí, že nebude používat useň z farem v nelegálně odlesněných oblastech

Inovace Kříženci Kaštanovník zubatý (Castanea dentata) kvůli plísni, jež začala tyto stromy napadat někdy kolem roku 1900, z amerických lesů takřka vymizel. Vědci však dokázali situaci zvrátit díky zkřížení několika zbývajících stromů s čínskými druhy. Z výsledků nové studie univerzity Purdue vyplývá, že by nový kříženec mohl hrát významnou roli v pohlcování atmosférického oxidu uhličitého, jenž je jedním ze skleníkových plynů. Douglas F. Jacobs, profesor lesnictví na univerzitě Purdue, říká, že příčina tkví v tom, že kaštanovníky rostou mnohem rychleji a dorůstají celkově do větší výšky v porovnání s většinou ostatních amerických listnatých stromů. Během následující dekády bude podle Jacobse možné stromy volně vysazovat.

Popisek:
Zdravější a zelenější kaštanovník

Svíčky z laserových jisker V běžných automobilových motorech začíná proces spalování ve chvíli, kdy zapalovací svíčka zažehne nepatrné množství paliva, čímž dojde k malé explozi. Automobilka Ford Motor ve spolupráci s GSI Group a Univerzitou v Liverpoolu vyvíjí čistší a účinnější způsob zažehnutí paliva pomocí kompaktních laserů. U klasických zapalovacích svíček není možné přizpůsobovat místo ani intenzitu zážehu. Vzhledem k tomu, že svazek světelných paprsků lze nejen lépe nasměrovat, ale i načasovat, mohlo by být palivo spalováno efektivněji. Tento postup umožňuje dosažení většího zrychlení při menším množství paliva a nižších emisích výfukových plynů.

Obnovitelné zdroje energie Vodíková elektrárna na vzestupu Aby mohly obnovitelné zdroje energie konkurovat konvenčním, hledají inženýři možnosti, jak skladovat elektřinu vyrobenou solárními panely a větrnými turbínami v době, kdy je poptávka nízká, a následně ji prodávat spotřebitelům za vyšší ceny v době, kdy poptávka naopak stoupá. Společnost Jetstream Wind sází na vodík. Používá elektřinu generovanou solárními panely k provádění časem prověřeného chemickému procesu – známého jako elektrolýza, při němž dochází k uvolňování atomů vodíku z vody. Celá idea spočívá v tom, že se vyrobený plyn bude skladovat v cisternách a poté se bude spalovat – jako zemní plyn – v turbínách. Elektřina se tak bude vyrábět v souladu s poptávkou.
Šéf společnosti Jetstream Henry Herman, jenž staví zkušební provoz za 219 milionů dolarů v Truth or Consequences v Novém Mexiku, připouští, že přímý prodej solární energie spotřebitelům je v porovnání s metodou skladování jednodušší. Dodává však, že investice přinese díky skladování vyšší zisky.