Stát Izrael, jehož významné 70. výročí si Izraelci minulý rok připomněli, dosáhl za dobu své existence mimořádných úspěchů, zejména na poli vědy, výzkumu, inovací a moderních technologií, které během dvou generací progresivně změnily jeho charakter. Je dobré si připomenout skutečnost, že v době svého založení se ve Státu Izrael nenabízelo mnoho příležitostí k obživě vzhledem k náročným přírodním podmínkám, nedostatku vody a zcela nerozvinutému průmyslu. V této době byly páteří izraelského exportu pouze proslulé jaffské pomeranče (67 procent) a broušené diamanty (13 procent).
Ekonomické zdroje musely být přerozdělovány pomocí přídělového systému, který zde oficiálně fungoval až do roku 1959. Izraelci se ale nebáli neúspěchu a prostřednictvím přirozené tvořivosti a značných investic do vědy a výzkumu (například loni to bylo 4,9 procenta HDP) dokázali v náročných pouštních podmínkách během sedmdesáti let téměř ztrojnásobit rozlohu obdělávané půdy, zdesetinásobit svoji populaci a zajistit si energetickou soběstačnost.
Izraelské vynálezy obohatily celou řadu hospodářských odvětví, včetně zdravotnictví (PillCam, ReWalk), automobilového průmyslu (Mobileye, Waze), zemědělství (kapková závlaha Netafin, BioBee), vodohospodářství (technologie GENius), telekomunikací (nanosatelit NSLSat-1), IT (USB flash paměť, mikroprocesor Intel 8088, ICQ, Viber), kybernetiky (software Firewall) či obranného sektoru (mobilní systém protivzdušné obrany Iron Dome). High-tech výrobky dnes tvoří podle údajů Světové banky skoro čtvrtinu veškerého izraelského vývozu.
Ráj startupů
Izraelský technologický pokrok by nebyl možný, kdyby zde nebyla největší koncentrace startupových firem na světě, hned po Silicon Valley. Ve Státě Izrael jich funguje na čtyři a půl tisíce. V žebříčku posledního hodnocení Bloomberg Innovation Index se země umístila pátá a na základě Startup Genome Report je izraelský inovační ekosystém globálně považován za šestý nejlepší.
Podle analýz Světového ekonomického fóra je tento systém úspěšný hned z několika důvodů. Jedná se především o schopnost obráceného inovativního uvažování, kdy se nejdříve analyzuje problém a až poté se společnými silami hledá řešení. Dále je to zacílení izraelských startupů na zahraniční trhy, příliv rizikového kapitálu, podpora od místních komunit, služba v izraelské armádě, vysoká angažovanost mladých lidí v ekonomických aktivitách, nekončící touha nalézat nová lepší řešení a snaha vždy se poučit z chyb.
Jako příklad může sloužit izraelská organizace SpaceIL, která vyvinula lunární sondu Beresheet. Ta se úspěšně dostala letos v dubnu na oběžnou dráhu Měsíce, což se doposud podařilo pouze šesti zemím. Ačkoliv samotné přistání sondy v poslední fázi nenaplnilo očekávání, SpaceIL se nezdarem mise Beresheet nedala odradit a Izraelci již nyní plánují druhý pokus o zdolání Měsíce.
Autor pracuje v Oddělení Afriky, Asie a Austrálie sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
PDF verze prosincového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
