Podniky mohou už deset let využívat daňové odpočty na výzkum a vývoj. Podmínky jejich využití jsou v legislativě jen volně definované, místo úlevy proto může přijít trest od finančního úřadu.
Daňové zvýhodnění výzkumu a vývoje umožňuje firmám od roku 2005 odečítat od daňového základu až 100 procent nákladů na vývojové a inovativní projekty.
Jenže podniky, které se odhodlaly využít této podpory a v daňovém přiznání si náklady odečetly, často narážejí na odlišný výklad ze strany finančního úřadu. Výsledek může být nepříjemný. Namísto úlevy zpětné vyměření daně a penále či úrok z prodlení. Podle Kristíny Šumichrastové, ředitelky české pobočky skupiny Alma CG, která se na poradenství v této problematice specializuje, je to problém. „Legislativa je dost obecná, takže umožňuje širokou interpretaci. Dnes je řada podniků, kde vám řeknou, že raději nic uspořit nechtějí, než aby k nim přišel finanční úřad a vyměřil jim penále.“
Počet sporných případů podle poradenské společnosti roste. Důvodem je větší zájem firem o odpočty. „Finanční úřady se odpočtům věnují a do firem jsou často posílány kontroly. Ale jak má paní s ekonomickým vzděláním ve firmě posuzovat, jaký projekt patří do kategorie výzkumu, vývoje či inovace?“ ptá se ředitelka. „Finanční úřady jednoduše nedisponují pracovníky, kteří by po technické stránce uměli oprávněnost daňového odpočtu na výzkum a vývoj posoudit,“ dodává.
Jak na věc
Podle odborníků je potřeba upravit pravidla hry. Z iniciativy Technologické agentury ČR vzniká metodika, která by měla sloužit finančním úřadům i firmám a detailněji popsat to, co je možné z daní odečíst. Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové ovšem vznikl už v roce 2005 metodický pokyn ministerstva financí, který sjednocuje postup, jak odpočty uplatňovat. Výzkumem a vývojem se podle pokynu rozumí „systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití“.
Výzkum se dále dělí na základní a aplikovaný, pod který spadá i průmyslový výzkum, který firmy zajímá pravděpodobně nejvíce. Jde totiž o „část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách“. Na vývoj se nahlíží jako na „systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů…“ Tento výklad je podle odborníků příliš obecný a vágní, a proto je namístě jeho upřesnění.
„V databázi máme celkem čtyři tisíce firem, o nichž si myslíme, že by tento odpočet mohly uplatnit. Prostor tu určitě je a nejde pouze o firmy, které mají jako hlavní náplň činnosti výzkum a vývoj, ale jakékoli výrobce, kteří zlepšují své výrobky, služby a technologie,“ říká Kristína Šumichrastová.
Podle ní jsou daňové úlevy na vývoj a výzkum výhodné pro všechny, nikoli jen velké a mamutí podniky. „Ty mohou využívat investiční pobídky, daňové prázdniny, ale toto je nástroj vhodný pro malé a střední firmy,“ vysvětluje ředitelka poradenské firmy. Výjimkou jsou jen startupy. Začínající společnosti jsou totiž v prvních měsících málokdy ziskové. A podnik musí mít logicky určitý daňový základ, aby mohl z odpočtu profitovat.
| Pracujete s univerzitami |
|---|
| Novela zákona umožňující daňové odpočty za výzkum a vývoj je platná od ledna 2014. Ještě více rozšířila náklady, které lze z daní v rámci výzkumu a vývoje odečíst. Jde především o služby, které podniky nakoupí od univerzit či veřejných výzkumných organizací. Nové znění také podporuje podniky, které meziročně navyšují své investice do výzkumu a vývoje. Každý rok si totiž mohou odečíst větší výdaje než v roce předchozím. |
„Dneska už je jen málo firem, které se nezaměřují na to, jak inovovat porfolio svých výrobků nebo zefektivňovat výrobu a snižovat náklady. A když se zabýváte tím, jak snížit náklady na energii, snížit zmetkovitost nebo náklady na ochranu životního prostředí, de facto inovujete a můžete odpočet za výzkum a vývoj využívat,“ tvrdí Kristína Šumichrastová.
Obavy ze sankcí a také čas a energie, které by musely podniky zkoumání vhodnosti projektů věnovat, způsobují, že je zájem českých firem o daňové úlevy v porovnání se Západem stále relativně malý. Zatímco v mnoha západních zemích je využívá až 70 procent firem, v Česku je to podle poradenské společnosti jen zhruba pětina.
Kam se hrabou dotace
V západní Evropě je právě odpočet na výzkum a vývoj hlavním nástrojem financování projektů. Ve střední a východní Evropě přitom podniky stále využívají spíše různé dotační programy od státu či Evropské unie.
„Abyste si sáhli na dotace, musíte ovšem splnit řadu přísných kritérií, musíte reagovat na konkrétní výzvu, jež má celou řadu podmínek, kdežto odpočet mohou využít všichni, kteří mají ve firmách experimentální vývoj,“ přibližuje Kristína Šumichrastová.
Vliv na odlišný přístup může mít i to, že v Česku je vývoj stále vnímán spíše jako exkluzivní a sofistikovaná záležitost, zatímco v zemích, kde mají s touto oblastí větší zkušenosti, ho považují za běžnou součást výroby. „U nás si firma představí laboratoř, specializované vývojové pracoviště, bohužel nikoli klasický experimentální vývoj, který ve výrobních podnicích probíhá prakticky každodenně,“ upozorňuje ředitelka Almy CG.
Samozřejmě jsou odvětví, kde je nástroj využíván častěji. V Česku jde zejména o strojírenství a automobilový průmysl. „Jsou projekty, které jsou jasné, ale pak samozřejmě i ty, jež jsou sporné z povahy věci. Na otázku, zda je například v IT oblasti doprogramování některých funkcí softwaru výzkumem či vývojem, je velmi těžké odpovědět,“ připouští Šumichrastová.
Odborník se zárukou
Právě v takových případech, kde je těžké rozhodnout, jestli lze využít odpočet na vývoj a výzkum, je dobré se obrátit na poradenskou společnost. „Málokteré firmy mají specializovaná oddělení, ale výzkumu a vývoji se věnují. My do firmy posíláme technické konzultanty, kteří jsou specialisty na určité obory, například strojírenství, plasty, stavebnictví, IT a podobně,“ popisuje ředitelka.
Konzultant se v podniku setká s vývojáři, technology či inženýry a zkoumá projekty, jimž se firma v uplynulém roce věnovala. Zároveň se snaží identifikovat ty, které by byly něčím nové, respektive inovativní. „A protože je to odborník ve svém oboru, je schopný najít správné projekty, u kterých můžete využít odpočet na výzkum a vývoj,“ vysvětluje Kristína Šumichrastová.
Existují samozřejmě i firmy, které se výzkumu a vývoji ani inovacím nevěnují vůbec a pro které je tento nástroj nepoužitelný. Těch je podle Šumichrastové zhruba 20 procent. Všichni klienti proto dostávají garanci, že za služby konzultantů nebudou platit zbytečně.
„Dáváme jim garanci v tom smyslu, že pokud jim finanční úřad projekt pro daňový odpočet zamítne, tak za ně uhradíme penále a úroky, které by jim finanční správa vyměřila. Mají tedy jistotu, že je to finančně nepoloží, pokud na ně někdo za tři roky přijde s vysokým penále,“ dodává ředitelka Almy CG.
