Jeden z nejvíce kontroverzních prohřešků na finančních trzích, takzvaný insider trading, čeká ve Spojených státech přelomový verdikt.
Bassam Salman si nezákonně vydělal něco kolem 1,2 milionu dolarů (29 milionů korun) díky insider tradingu, z čehož byl usvědčen před třemi lety. Případ by za normálních okolností zajímal asi málokoho, jenže aktuálně na něj, respektive na Salamanovo odvolání, hledí za velkou louží s napětím celý finanční svět.
Kauza Salman versus Spojené státy, kterou řada finančníků a právníků považuje za nejdůležitější od 80. let, totiž dospěla až k Nejvyššímu soudu. Ten se případem insider tradingu nezabýval přes 20 let; už to ukazuje, jak je Salmanův případ významný.
Alfou a omegou kauzy je totiž spor o to, co „insideři“ (vlastníci neveřejných informací z firmy), obdrží jako protislužbu v případech, kdy informace sdělí třetí straně. Podle zákona žalobci musí prokázat, že vynašeč získal protihodnotu - její definice ovšem není přesně vymezená. Dva soudy nižší instance v posledních dvou letech u podobných případů rozhodly rozdílně. Výrok Nejvyššího soudu je tak nesmírně důležitý tím, že vymezí, co je a co není protislužba. Peníze do této kategorie jistě patří, ale co rodinné nebo přátelské vazby, které jsou v takových případech velice obvyklé?
Konkrétně v Salmanově případě jde o to, že chlápek z Illionois obdržel tipy na chystané obchody firem od svého švagra, bankéře ze Citigroup. Díky tomu si vydělal odhadem kolem 1,2 milionu dolarů. Minulý rok soud v San Franciscu poslal Salmana na tři roky do vězení a nařídil mu zaplatit odškodnění 738 tisíc dolarů. Salman se ale odvolal a argumentuje tím, že žalobce neprokázal, že by švagr dostal za tipy nějakou protislužbu.
Přečtěte si o dalších případech insider tradingu:
Bankéř Barclays vynášel tipy. Výměnou za novou koupelnu
Akvizici LinkedInu možná doprovázel podvod
Ve sporu vlastně proti sobě stojí žalobci proti hráčům z finančnictví. První strana tvrdí, že jejich schopnosti bojovat s podvodníky podstatně ochabnou, pokud Nejvyšší soud rozhodne ve prospěch Salmana. Manažeři, obchodníci a další finančníci ale varují, že „příliš široká definice“ insider tradingu kriminalizuje zcela běžné a rutinní jednání.
Kauzu začal Nejvyšší soud projednávat ve středu. Podle agentury Reuters se soud spíše přikláněl na stranu žalobců. Většina z devíti nejvlivnějších soudců v USA se totiž domnívá, že člověk má přirozený prospěch z předávání informací v rámci rodiny. Soud však vynese verdikt až v červnu a kdo ví, jak nakonec vyzní. Jak se říká ve slavném filmu Wall Street s Michaelem Douglasem, „if you’re not inside, you’re outsider“ (citát by uškodilo překládat).
Komise pro cenné papíry (SEC) jde v posledních letech proti insider tradingu se stále větší vervou. V roce 2015 obvinil 87 jednotlivců, což je asi dvakrát více než o dva roky dříve. Určitě nesmírně pozorně případ sleduje slavný investor Leon Cooperman. Toho minulý měsíc SEC obvinila z insider tradingu. Žalobci v jeho případě nyní čekají na rozhodnutí v Salmonově kauze, než přijdou s dalším postupem.
| Co je to insider trading? |
|---|
| Jedná se o zneužití neveřejných informací k obchodování s cennými papíry. Obchody může provádět sám „insider“, typicky člověk z vnitřku firmy, nebo někdo, komu dá „insider“ tip. Klasickým příklad z 80. let jsou podvody Ivana Boeskyho, zvaného „Ivan Hrozný“, který věděl dopředu o chystaných převzetích firem, nakoupil tedy dopředu jejich akcie a po převzetí, kdy ceny akcií vyletěly vzhůru, je prodal. |
