Insolvenční chaos

20. 7. 2009

Novela úpadkového práva zanechala mnoho nejasností, banky chtějí další změnu

Pokud se firma dostane do insolvenčního řízení a soud vyhlásí ochranu před věřiteli, banka musí uvolnit účet, který předtím kvůli exekuci zablokovala. Anebo nemusí? Banky nevědí. A nemají ani jednotný názor, zda si mohou i po dobu ochranné lhůty před věřiteli strhávat z prostředků na účtu „chráněné“ firmy alespoň poplatky za vedení konta či za běžné transakce. „Byli bychom rádi, kdyby se tyto věci vyjasnily. Třeba s pomocí výkladového stanoviska poradního orgánu ministra spravedlnosti S22 nebo soudu,“ říká právnička České bankovní asociace (ČBA) Radka Opltová.

Další úpravy na obzoru

Finanční krize znamenala pro insolvenční zákon, který platí od loňského ledna, těžkou zkoušku. Odhalila v něm mnoho nedostatků. Poradní orgán vlády NERV proto kvůli finanční krizi rychle připravil novelu. Úprava přinesla několik pozitivních změn - především v oblasti osobního bankrotu. Pokud však jde o firemní insolvenci, mnoho problematických míst zůstalo. Kromě popsaných sporných situací totiž existují i další. „Vystupovali-li jsme během insolvenčního řízení jako většinový věřitel, byť jsme měli třeba 90 procent pohledávek, soud nikdy neakceptoval náš návrh na osobu insolvenčního správce a vždy jmenoval někoho jiného,“ tvrdí risk manažer a šéf oddělení firemního workoutu České spořitelny Daniel Hříbal. „Pokud zákon říká, že by o něčem měli rozhodovat zejména věřitelé - a nemyslím tím jen banky -, pak by to tak mělo být. Ve skutečnosti však má stále poslední slovo soud,“ vysvětluje Hříbal.
Kromě postavení většinových věřitelů je také problémem nerovné postavení zajištěných a nezajištěných věřitelů. „Nelze však říci, že jednu skupinu věřitelů preferuje před druhou. Či že jedna skupina má více práv než druhá. Pokud zůstane zachován současný princip úpravy práv zajištěných a nezajištěných věřitelů, pak nelze posilovat či zeslabovat práva jedné skupiny na úkor druhé. Otázkou je, zda zachování takového principu je žádoucí,“ soudí šéf úvěrové pojišťovny Euler Hermes Čescob Julius Kudla. „Nevýhodou je, že na věřitelském výboru se hlasuje a každý člen má pouze jeden hlas bez ohledu na velikost pohledávky. Ostatní věřitelé tedy mohou toho většinového přehlasovat,“ odhaluje další mezery v zákoně mluvčí Komerční banky Monika Klucová.
Ministerstvo spravedlnosti už však chystá další změny. „V tuto chvíli provádí analýzu expertní skupina S22, která má vyhodnotit výsledky dosavadní aplikační praxe insolvenčního zákona. Na základě závěrů této činnosti přistoupí expertní skupina k případným změnám celého insolvenčního práva. Tedy nejen insolvenčního zákona, ale i zákona o insolvenčních správcích,“ sdělila mluvčí ministerstva spravedlnosti Veronika Ludvíková.

Staří versus noví věřitelé

Asi nejcitlivějším místem celého zákona je pozice starých a nových věřitelů v insolvenčním řízení. Novými věřiteli jsou myšleni ti, kteří půjčí firmě v insolvenci. A tím se zařadí mezi ostatní věřitele, kteří čekají na své pohledávky poté, co soud rozhodl o insolvenci. Banky kvůli tomu svedly tuhý boj o poslední novelu a lze očekávat jeho pokračování. Ostře odmítaly zvýhodňovat nové věřitele, které hájil například spoluautor novely a ekonomický expert Miroslav Zámečník. Někdejší člen NERVu prosazoval, aby ten, kdo poskytne úvěr firmě v době insolvence, získal právo být uspokojen z majetku, který byl již dříve zastaven ve prospěch někoho jiného, obvykle bank. Banky pohrozily, že pokud návrh projde, budou požadovat větší zástavy anebo zdraží úvěry. Obávaly se totiž vytunelování zástav spřízněnými osobami. Řečeno jinak, dle nich by stačilo najít v době insolvence někoho, kdo poskytne úvěr, a za to získá jištění na majetku firmy, třeba nemovitostech, které však už mají v zástavě jiní. Na nátlak bank byla nakonec tato úprava vypuštěna. Situaci ilustruje komentář jednoho ze tvůrců novely. Ten mimo záznam týdeníku EURO řekl: „Snažili jsme se bankéřům vysvětlit, že musíme financování firem v insolvenci takto zvýhodnit, aby podniky měly šanci překlenout krizi. Jinak že to může mít pro ekonomiku špatné důsledky ve formě krachu obrovského počtu firem. Bylo to však jako píchnutí do vosího hnízda.“
Původní úpravu zvýhodnění nových věřitelů, kterou banky smetly ze stolu, ale hájí i další odborníci. „Tyto odmítané změny by pomohly zachránit mnoho podniků před úplným úpadkem. Dlužník by mohl získat prostředky na krizový provoz. A věřitel by mohl mít pohledávku zajištěnou na zásadě rovnosti všech věřitelů, kterou novela insolvenčního zákona neuznává. Z praxe - zejména v poslední době - vím, že nerovná kvalita pohledávek zajištěných a nezajištěných věřitelů rozhodně nepomáhá udržet podniky při životě,“ prohlásil Kudla.

Úspěšná lobby

Bankám se tedy podařilo zabránit přednostnímu uspokojování věřitelů z již zastaveného majetku, což hodnotily jako úspěch. Navzdory tomu však paradoxně může taková situace nakonec stejně nastat. Ale za mnohem přísnějších podmínek a předem daných okolností. Novela totiž říká, že pohledávky věřitelů, kteří poskytnou nový úvěr firmě v insolvenci, budou uspokojovány přednostně. To však platí pouze u fáze schválené reorganizace. A přistoupení věřitele, který přichází s novým úvěrem, zákon přísně vymezuje. V tom už prý dle ČBA zneužití nehrozí.
Hlavním cílem zvýhodnění nových věřitelů bylo rozhýbat úvěrování firem v insolvenci. Banky coby „staří“ věřitelé mají díky novele přednostní právo, aby nové smlouvy o úvěrovém financování firmy v insolvenci byly uzavřeny s nimi. Tedy pokud nenabídnou horší podmínky, než je nejlepší nabídka. Dle právních expertů však může být v této úpravě další problém. „Toto jejich přednostní právo může být v určitých fázích insolvenčního řízení popřeno, protože schvalovací režim úvěrového financování je podroben insolvenčnímu soudu. V určitých fázích řízení totiž nemusí být znám přesný okruh věřitelů a dosud ustaven věřitelský výbor. O úvěrovém financování však může být rozhodnuto již v těchto fázích insolvenčního řízení,“ popisuje advokát Pavel Fabian z advokátní kanceláře Fabian & Partners. Komplikaci pak dle něho může způsobit i to, že je vyloučena možnost podávat odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu, jestliže smlouvu o úvěrovém financování schvaluje. „Pokud tedy insolvenční soud schválí smlouvu o úvěrovém financování navzdory nesouhlasnému stanovisku věřitelského výboru, nemají dosavadní věřitelé žádný prostředek, kterým by se mohli proti takovému rozhodnutí bránit,“ vysvětluje Fabian. Totéž zmiňují i některé banky. Navíc jim vadí, že nově si nesmějí vzájemně s firmou v insolvenci započítávat pohledávky. To dřív možné

bylo. Tlak na změnu sílí

V insolvenčním řízení jsou banky obvykle v pozici majoritního věřitele. Svá práva upravená insolvenčním zákonem si pečlivě střeží. Při každé změně zákona sledují dění z první řady. Konzultací o legislativních změnách se obvykle účastní prostřednictvím ČBA. Tlak na změnu insolvenčního zákona sílí. Především kvůli postupu finanční krize, jež drtí stále více českých firem. To dokazují i statistiky. Za první polovinu letošního roku byl podán rekordní počet návrhů na insolvenci – 4021. Z toho bylo firemních úpadků téměř 2,5 tisíce. To je nárůst o 87 procent. Navíc lze očekávat, že již koncem srpna dosáhnou podané insolvenční návrhy na firmy stejného počtu jako za celý loňský rok. Do toho přišlo i časté zneužívání insolvenčních návrhů. Lze tedy očekávat, že práce na vylepšení celého insolvenčního práva hned tak nepoleví.

Graf:
Krachy firem
Počet návrhů na insolvenci právnických osob v prvních šesti měsících roku 2009 a 2008