Američtí inženýři zkoumají možnosti, jak efektivně kontrolovat a opravovat listy rotorů větrných turbín. Jedná se o nejdelší kompozitní součástky na světě, jež jsou pro člověka obtížně dostupné. Roboti a drony mohou inspekci provádět účinněji a levněji.
Listy rotorů větrných turbín se s rostoucím výkonem neustále prodlužují. Přístup k nim je tak stále obtížnější. Proto se odborníci ze Sandia National Laboratories v Novém Mexiku snaží vymyslet, jak odbourat nutnost fyzické přítomnosti člověka při kontrole listů.
Spolupracují se zástupci firem, kteří vyrábějí a staví větrné turbíny, aby mohli nabídnout šetrnou a přitom efektivní metodu, jak listy kontrolovat. „Listy jsou větší než jakékoliv díly na letadlech a jsou často namontovány na nepřístupných místech,“ vysvětlil strojní inženýr Joshua Paquette ze Sandia Laboratories, proč pracují na novém způsobu kontroly větrných turbín. Listy u nejnovějších turbín měří i více než sto metrů.
Jsou často vystaveny drsnému počasí, zejména na moři - bleskům, krupobití, dešti či extrémní vlhkosti. Jejich životnost nepřesahuje 20 let. Speciální dron nebo robot by je mohl zkontrolovat a zjistit případné poškození dříve, než je viditelné lidským okem. Čím dříve se přijde na závadu, tím levnější a rychlejší je oprava. Účinnější kontrolou se zvyšuje rovněž životnost větrných parků.
Němci se přejedli turbín. Nespokojení občané téměř zastavili výstavbu větrníků
Odborníci vyvíjejí robota se skenerem, který zjistí možné praskliny i uvnitř listů. Ve druhém případě pracují na využití dronů se senzory, které používají sluneční teplo pro detekci poškození.
Tradičně se při hledání prasklin využívají pracovníci s fotoaparátem s teleobjektivem. Další možností je i inspekce rotorů z jeřábu nebo výsuvné plošiny. Při těchto kontrolách je ale vidět pouze poškození povrchu, drobnější vady uvnitř listu se nedají zjistit včas. Pokud se na poškození přijde pozdě, je potřeba vyměnit celý list.
V případě konstrukce robota se Američané inspirovali u přístrojů pro kontrolu přehrad. Robot se může pohybovat po celé délce listu. Kamery přenášejí obraz v reálném čase. Pomocí ultrazvuku je pak možné odhalit i oku neviditelné praskliny.
„Cílem je najít poškození dříve, než se zvětší na kriticky únosnou velikost,“ zdůraznil vedoucí projektu vývoje robota Dennis Roach. Oprava zabere méně času a turbína je kratší dobu mimo provoz.
Drony mají být vybaveny infračervenými kamerami, aby odhalily i skryté vady na listech rotorů prostřednictvím nepravidelného tepelného toku, vysvětlil Ray Ely z americké laboratoře Sandia. Podobná technologie se používá při údržbě letadel. Inženýři předpokládají, že autonomní kontrola větrných turbín bude brzy realitou. Celý proces kontroly bude plně automatizován, je přesvědčen Paquette.
Dále čtěte:
Klimatický donkichot zachraňoval svět hnojením oceánů. Amatérských geoinženýrů může přibývat
Molekuly svobody: tak Trumpova vláda propaguje americký zemní plyn
Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí
Merkelová otevřela nový park na Baltu. Němci už se bez větru neobejdou
