Stránky českého tisku plní v poslední době články, které mají společného jmenovatele: reformu veřejných financí dělá Slovensko lépe než Česká republika. Je to skutečně tak, nebo jde pouze o tendenční statě namířené proti současné české vládě? Nejvíce se v těchto článcích diskutuje o připravované slovenské daňové reformě. V čem spočívá, je skutečně tak radikální?
Jedno zdanění příjmů.
Slovenská reforma vychází ze zásady, že všechny příjmy by měly být zdaňovány pouze jednou. Proto navrhuje úplné zrušení daně z převodu a z přechodu nemovitostí i daně dědické a darovací. V komentáři slovenského ministerstva financí se uvádí, že kromě toho, že tyto daně porušují zásadu jednoho zdaňování příjmu, jsou příjmy z výběru těchto daní minimální. Zrušení těchto daní by mělo také významně snížit administrativu na finančních úřadech. Domnívám se, že tato úvaha je opodstatněná a zrušení takzvané trojdaně by v důsledku vedlo k úsporám i v českých státních financích.
Jednotná sazba pro všechny.
Základním rysem navrhované novely je sjednocení sazby daně z příjmů pro všechny subjekty - tedy fyzické i právnické osoby - na 20 procent. Tato změna určitě potěší všechny firmy podnikající na Slovensku.
Otázkou ale zůstává, jak bude v navrhovaném znění zákona vyřešeno stanovení daňového základu. Na základě současného slovenského zákona o daních z příjmů je řada nákladů daňově neuznatelných a výpočet daňového základu je poměrně komplikovaný. Uvidíme, zda reforma i tuto oblast zjednoduší.
Na Slovensku probíhá velká debata o výši sazby. Vládě je vytýkáno, že 20 procent je příliš mnoho, sazba by prý měla být ještě nižší. Reforma je ovšem příliš velkým zásahem do celého systému a nelze přesně vyčíslit její dopady na příjmovou stránku státního rozpočtu. Proto je rozumné být opatrnější a pokud bude třeba, tak sazbu dále snížit o rok později. Ale je možné, že se ještě ve slovenském parlamentu dočkáme překvapení a bude schválena nižší sazba již letos – nejčastěji se v této souvislosti mluví o patnácti procentech.
Stanovení sazby na 20 procent bude u fyzických osob s nižšími příjmy kompenzováno zvýšením ročního nezdanitelného minima z 38 760 Sk na 84 100 Sk. Manželům bude navíc umožněno nevyužitou část ročního minima převést na toho člena rodiny, který dosahuje vyšších příjmů.
Nic není zadarmo.
Méně se diskutuje o pro společnosti, respektive jejich akcionáře a společníky, velmi zajímavé novince, o navrhovaném zrušení daně z příjmů z dividend. Nulová daň z dividend spolu s množstvím států, se kterými má Slovensko uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění, může ze země udělat zajímavou destinaci pro mezinárodní daňové plánování a přilákat řadu investorů.
Výše uvedené změny povedou pravděpodobně ke snížení příjmů slovenského státního rozpočtu, které bude nutné v určité míře kompenzovat. Jedním z hlavních zdrojů příjmů bude DPH. Novela uvažuje o jednotné sazbě daně DPH ve výši 20 procent. Právě toto sjednocení sazby patří k nejkritizovanějším bodům navrhované reformy, protože existuje obava, že nejvíce budou zasaženy skupiny obyvatelstva s nejnižšími příjmy.
Kromě toho dojde i k poklesu limitu pro povinnou registraci k DPH ze tří milionů Sk na 1,5 milionu Sk ročního obratu.
Zvýšena bude pravděpodobně daň z nemovitostí. Zdaňovat by se měly všechny nemovitosti na základě jejich hodnoty. Novela počítá s vypracováním cenových map a stanovení jednotných pravidel, na základě kterých se bude určovat hodnota nemovitostí a z ní vypočítávat daň. Konkrétní sazba, respektive koeficient, kterým se bude sazba daně násobit ve větších městech, ještě nejsou stanoveny. Stále se ještě uvažuje také o alternativě, že by byly zdaňovány pouze pozemky, a ne stavby.
Jednoduše, srozumitelně.
Pokud se podaří slovenské vládě výše uvedené návrhy prosadit v parlamentu, dostane Slovensko do vínku výrazně zjednodušený, srozumitelný a pro podnikatele do jisté míry motivující daňový systém. Snahou vlády je dosáhnout toho, aby se firmy soustředily na dosahování co nejvyšších zisků ze svých aktivit a neměli potřebu plýtvat energii na daňovou optimalizaci nebo
vyhýbání se daním.
To mimo jiné nepochybně povede i ke zvýšení atraktivity Slovenska pro zahraniční (tedy i české) investory. Neměla by se tímto přístupem inspirovat i česká vláda a místo vynakládání nemalých finančních prostředků na podporu zahraničních investorů (tedy na znevýhodňování tuzemských společností) raději zprůhlednit a zjednodušit daňový systém? Domnívám se, že pokud současná vláda nenajde sílu, a zejména vůli k podobným krokům, můžeme být za pár let nepříjemně překvapeni při porovnávání růstů slovenské a české ekonomiky.
