říká o povodňových domech ministr zemědělství Jaroslav PalasPane ministře, neustále se hovoří, že lidé potřebují rychle bydlet. Domníváte se, že to zvládnete - do prosince? Já žiju na Bruntálsku, a to postihly povodně v roce 1997. Tehdy také vzala voda lidem střechu nad hlavou a také jsme museli řešit jak v krátkém časovém úseku zajistit lidem bydlení.
říká o povodňových domech ministr zemědělství Jaroslav Palas
Pane ministře, neustále se hovoří, že lidé potřebují rychle bydlet. Domníváte se, že to zvládnete - do prosince?
Já žiju na Bruntálsku, a to postihly povodně v roce 1997. Tehdy také vzala voda lidem střechu nad hlavou a také jsme museli řešit jak v krátkém časovém úseku zajistit lidem bydlení. Dohodli jsme se se starosty a ve spolupráci s Českým červeným křížem se nám podařilo ve velmi krátké době postavit montované domky ve Vrbně pod Pradědem a v Albrechticích. Stihli jsme to do zimy. Současný projekt se inspiroval právě akcí na Bruntálsku.
Lidé chtějí stavět na původním místě, prý nejsou pozemky. To nejde řešit?
Nabídli jsme obcím, že se mohou obrátit na Pozemkový fond a zjistit si, jestli stát nevlastní v té jejich lokalitě bezpečnější parcely. Pokud ano, lze pozemky, ty záplavové, s námi vyměnit.
Jak bude vypadat realizace výstavby domů?
Zejména musíme mobilizovat starosty obcí a pomáhat jim se zajištěním třeba právě této akce. Oni mají mnoho práce a do jisté míry nemají na všechno čas. Je pouze nutné, aby zajistili výstavbu základových desek. My jsme nestanovili žádné podmínky vstupu soukromých firem do tohoto projektu, přihlásit se může kterákoliv firma, společnost. Jediný parametr je: musí dokázat postavit montovaný dům za milion a do zimy. To je vše. Pokud vím, už se přihlásilo třicet stavebních firem.
Milion korun dům asi stát nebude, že? Na kolik podle vás takový dům velké vody přijde?
Zatím je předjednáno, že sto padesát tisíc bude hradit stát. Dalších osm set padesát tisíc poskytne obcím formou půjčky se čtyřprocentním úrokem na dvacet let. Naše ministerstvo poskytne přes Lesy České republiky dřevo. To by mělo v rozpočtu na jeden dům představovat zhruba tři sta tisíc korun. A základovou desku musí zajistit obce samy. Pokud vím, v té skromnější verzi přijde taková deska na asi sto padesát tisíc korun.
Kde taková malá obec vezme peníze na základové desky, když má roční rozpočet třeba jen několik málo milionů korun?
O tom jednáme. My se snažíme navrhnout ministerstvu životního prostředí, které je správcem vládního povodňového konta, aby právě z těchto peněz mohly obce čerpat prostředky třeba na základové desky.
To ale znamená, že projekt Domy velké vody je určen obcím na výstavbu nájemních domů?
Ano. Projekt Domy velké vody je určen výhradně obcím na výstavbu nájemních domů. Vezměme v úvahu, že je celá řada lidí, kteří prostě nenajdou odvahu vzít si milionový úvěr. Nebo už mají věk. Ať půjčuje kdokoliv, vždycky se bude ptát a bude chtít mít jistotu, že na to máte a že to budete splácet celých těch patnáct, dvacet let. A lidé, kteří by úvěr nedostali nebo mají strach si ho vzít, pro ty musí být alternativní řešení - a to jsou nájemní domy.
T o znamená, že individuální výstavba je v nevýhodě oproti obcím?
Občan dostal nenávratný příspěvek sto padesát tisíc korun. Stát garantuje úvěr osm set padesát tisíc korun se dvěma procenty a s dobou splácení dvacet let. Tedy jestliže má člověk možnost úvěr si vzít, může si prostě postavit dům sám. Bude to pro něj asi složitější, bude třeba muset bydlet v provizoriu déle, ale zase na druhou stranu bude mu to patřit a nebude platit nájem.
