Od vstupu České republiky do Evropské Unie uběhlo letos v květnu již 15 let. Přesto se ale najdou tací, kteří i po tak dlouhé době stále nemají v její organizační struktuře zcela jasno. Jak tedy EU vlastně funguje, kdo stojí v jejím čele a jaké orgány ji řídí?
Udávání směru půlmiliardové Evropské Unie má na starosti trio hlavních institucí. Jsou jimi Evropská komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament. Kromě nich tu jsou ale i další významné orgány, bez nichž se by EU jako taková neobešla. Jmenovitě pak například Evropská rada, Soudní dvůr Evropské Unie, Evropská centrální banka či Evropský účetní dvůr.
Evropská komise
Evropská komise (EK) se na řízení EU podílí na základě čtyř hlavních pravomocí. Tou bezesporu nejdůležitější z nich je předkládání návrhů nových právních předpisů Evropskému parlamentu a Radě. Mimo to ale řídí jednotlivé politiky EU a přerozděluje finanční prostředky z evropského rozpočtu, který současně sama vypracovává.
Ze svého titulu hájí Komise právní zájmy Evropské Unie jako celku ve všech jejích členských státech a naopak zastupuje všechny tyto členské země na půdě nejrůznějších mezinárodních organizací. Pro Evropskou Unii pak EK vyjednává mezinárodní obchody se třetími státy.
Komise sestává z osmadvaceti komisařů - každý z nich zastupuje jeden členský stát. Počínaje 1. prosincem roku 2019 se však tento počet snížil na 27. Právě tehdy se totiž po pěti letech a jednom měsíci navrch složení Komise sídlící v Bruselu zcela obměnila, přičemž odcházející Velká Británie svého komisaře navzdory evropské žádosti do jejích řad již nedosadila.
Novou předsedkyní EK se poprvé v její historii stala žena, a sice německá politička Ursula von der Leyenová, jež na tomto postu nahradila odstupujícího Jeana-Clauda Junckera z Lucemburska.
Rada Evropská unie
Dříve nesl tento orgán označení Rada ministrů, to proto, že v jeho rámci scházejí ministři všech členských států za účelem projednávání, schvalování a koordinování jednotlivých legislativních předpisů a evropských politik.
Kromě přijímání zákonů se ale též na základě příkazů Evropské rady podílí na vytváření zahraniční a bezpečnostní politiky EU a uzavírání dohod mezi Unií a třetími státy, respektive mezinárodními organizacemi.
Zajímavostí na fungování Rady Evropské unie je ta skutečnost, že nezasedá vždy ve stejném složení. Na zasedání se totiž může objevit hned v deseti různých zastoupeních – v závislosti na tom, které oblasti se projednávaná záležitost týká, vyšlou členské státy na daný mítink příslušného zástupce své vlády.
Stejně jako EK, také Rada EU sídlí v Bruselu, přičemž každých šest měsíců jí předsedá jiná země. České republice bylo předsednictví přiděleno doposud pouze jednou, a sice v roce 2009. Znovu by se tak mělo stát v druhé polovině roku 2022.
Evropský parlament
Co do velikosti je jednoznačně nejpočetnější z tria předních institucí EU Evropský parlament (EP). Zasedá v něm totiž 751 poslanců, jejichž hlavním úkolem je zastupovat zájmy občanů Evropské Unie, kteří je do jejich funkcí volí každých pět let. To, kolik která země má v EP svých europoslanců, se odvíjí od počtu obyvatel. Nejvíce jich má aktuálně Německo (96), nejméně naopak Lucembursko, Kypr, Estonsko a Malta (shodně po šesti). České občany zastupuje v současnosti 21 europoslanců.
Parlament jako takový sídlí hned na třech adresách, a sice ve Štrasburku, Bruselu i Lucemburku. Až dojde na chystaný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, sníží se počet jeho členů na 705.
Hlavní funkce EP jsou v zásadě tři – legislativní, dozorčí a rozpočtová. V rámci té první se Parlament podílí na schvalování legislativních návrhů Evropské komise, rozhoduje o problematice související s mezinárodními dohodami a rozšiřováním EU jako takové a kontroluje pracovní program EK. Co se týče jeho dozorčích pravomocí, je to právě Parlament, který kromě jiného volí předsedu Evropské komise a schvaluje její složení, demokraticky kontroluje všechny orgány Unie nebo například posvěcuje způsob vynaložení finančních prostředků pocházejících z evropského rozpočtu. A pokud jde o rozpočtovou funkci EP, pod ní se skrývá pravomoc sestavovat společně s Radou EU samotný rozpočet, a to jak na roční, tak víceleté bázi.
Evropská rada
Historie Evropské rady, jíž až do listopadu roku 2019 předsedal Donald Tusk z Polska (nyní Charles Michel), se datuje do roku 1974. Jeden z oficiálních orgánů Unie se z ní však stal až o dlouhých pětatřicet let později. Úlohou Evropské rady je vymezování obecného politického směru a priorit EU jako celku, přičemž jejími členy jsou hlavy států tvořících evropskou osmadvacítku, předsedové jejich vlád, samotný předseda této instituce a rovněž i předseda Evropské komise.
Co se týče pravomocí Evropské rady, ty jsou v zásadě dvě. Může požádat EK, aby k projednávanému problému předložila konkrétního legislativní návrh, nebo celou záležitost předat k řešení Radě EU. K zasedání Evropské rady dochází zpravidla čtyřikrát do roka a rozhoduje se nejčastěji na základě konsensu. V rámci hlasování nicméně mohou být aktivní pouze hlavy jednotlivých členských států a předsedové jejich vlád.
Soudní dvůr Evropské unie
Soudní dvůr EU zajišťuje jednotné vykládání a vymáhání evropského práva, disponuje pravomocemi k rušení evropských právních předpisů, hlídá, zda jsou příslušné orgány EU činné a přijímají rozhodnutí, která za určitých okolností přijímat mají, a případně tyto orgány trestá, pakliže svým jednáním poškodily zájem jednotlivce nebo podniku.
Sídlí v Lucemburku a jako takový se skládá ze dvou dílčích soudů - ze Soudního dvora a Tribunálu. V rámci Soudního dvoru je každý členský stát zastoupen jedním soudcem. Současně s nimi zde působí ale taktéž 11 generálních advokátů. Co se Tribunálu týče, v něm má každá země hned dvojí soudcovské zastoupení.
Evropská centrální banka
Ze všech výše zmíněných institucí se činnost Evropské centrální banky (ECB) dotýká českého občana asi úplně nejméně. Hlavním smyslem jejího fungování je totiž správa jednotné evropské měny, udržování stabilních cen a realizování hospodářské a měnové politiky EU.
ECB mimo jiné stanovuje základní úrokové sazby eurozóny (skupině zemí platících eurem), spravuje její devizové rezervy a monitoruje výkonnost evropského bankovního systému.
Její vznik se datuje k 1. červnu 1998 a jako taková sídlí na rozdíl od většiny ostatních hlavních institucí EU ve Frankfurtu nad Mohanem. Současnou prezidentkou Evropské centrální banky je Francouzka Christine Lagardeová, která v této pozici nedávno vystřídala Itala Maria Draghiho. Hlavním rozhodovacím orgánem ECB je Rada guvernérů, kromě ní se na jejím vedení ale podílejí taktéž Výkonná rada a rada Generální.
Evropský účetní dvůr
Smyslem fungování Evropského účetního dvora (EÚD) je kontrola řádného výběru daní a dalších finančních prostředků a jejich následné využití. O tom, jak moc se to Unii daří, EÚD informuje pravidelně ve svých zprávách.
Kromě provádění auditů příjmů a výdajů EU Evropský účetní dvůr taktéž prověřuje subjekty, ať už fyzické či právní, které s evropskými penězi nakládají, a reportuje Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) jakákoliv podezření ze spáchání finančních podvodů, korupce či jiné trestné činnosti.
Každá členská země má v rámci EÚD jednoho svého zástupce, jimž v současnosti předsedá Němec Klaus-Heiner Lehne. Účetní dvůr byl zřízen v roce 1977 a sídlí v Lucemburku.
Čtěte také:
Michel převzal od Tuska vedení Evropské rady. Zdůraznil potřebu klimaticky odpovědné ekonomiky
Evropská komise předsedkyně von der Leyenové může začít pracovat. Europarlament ji schválil
Klima i Havel. Von der Leyenová představila složení Evropské komise europarlamentu
