Menu Zavřít

Internet je v Česku důležitější než bankovnictví

8. 3. 2011
Autor: profit

Existence internetu posílila české HDP v roce 2009 o 130 miliard korun. To bylo 3,6 procenta výkonu české ekonomiky. Internet tak překonal podíl bankovnictví či poštovních a telekomunikačních služeb.

Foto: Profimedia.cz

Internet a na něj navázaná ekonomika tvoří téměř čtyři procenta českého hrubého domácího produktu. Do roku 2015 by tento podíl měl vzrůst až k šesti procentům. Tvrdí to studie Země internetová, kterou zpracovala společnost Boston Consulting Group na popud firmy Google.

Kdyby se na internet pohlíželo jako na jedno z tradičních odvětví hospodářství, porazil by v podílu na HDP například bankovnictví, telekomunikace a poštu či zemědělství. Podíl internetu na českém HDP překonává většinu zemí střední a východní Evropy.

Tento výkon dokáže Česko vyprodukovat navzdory skromnému stavu české internetové infrastruktury. „Ze zemí OECD je Česko na chvostu, pokud jde o penetraci internetu a rychlost připojení. Podobné je to i v míře využívání internetu. Odpověď na tento paradox je aktivita českých firem. Ty používají internet více než firmy v jiných zemích. Čtvrtina českých firem přes internet prodává své zboží a služby. To je vysoce nadprůměrný podíl mezi zeměmi OECD,“ říká Martin Kálovec ze společnosti Boston Consulting Group.

Celkem se příspěvek internetu k HDP v roce 2009 dá vyčíslit na 130 miliard korun. Největší podíl, 56 miliard korun, mají na svědomí nákupy Čechů v internetových obchodech. V roce 2009 si něco na internetu koupilo 24 procent dospělých obyvatel.

„Český spotřebitel má ve srovnání s obyvateli západní Evropy na výběr menší rozmanitost zboží za výrazně vyšší ceny. Proto více hledají na internetu, který nabízí širší nabídku za nižší ceny,“ komentuje výsledky Kálovec.

Čeští uživatelé internetu utrácejí za zboží v internetových obchodech zhruba dvakrát více než za přístup k internetu a za zařízení, které jim umožňuje být on-line. Připojení a zařízení stojí Čechy celkem 30 miliard korun.

Podíl internetové ekonomiky na HDP zvyšuje i export počítačových a komunikačních technologií vyráběných v tuzemsku. Studie vyčíslila hodnotu tohoto exportu, po odečtení dovozů těchto komponent, na 28 miliard korun. „Česko je čtvrtým největším vývozcem stolních počítačů na světě,“ upřesňuje Taťána le Moigne, ředitelka české pobočky Google. Zbylých 15 miliard korun mají na svědomí internetové výdaje veřejného sektoru.

Okolní infrastruktura, která podporuje internetový obchod, ovšem zjevně není úplně vyhovující. „Celých 45 procent plateb za zboží koupené přes internet je na dobírku, 10 procent je platba na prodejně při vyzvednutí zboží. Přitom internetové platby a platby kartou jsou rychlejší a levnější.,“ upozorňuje Lubomír Lízal, člen bankovní rady České národní banky.

Internet je ovšem pro českou ekonomiku významnější, než naznačují uvedená čísla. Některé důležité ekonomické aktivity spotřebitelů a firem nejsou v odhadu HDP přímo zohledněny, upozorňují autoři studie. Kamenné obchody například profitují z existence internetu tím, že si spotřebitelé zboží nejdříve najdou na webu a pak si ho jdou koupit do kamenného obchodu. Samotné internetové obchody ušetřily Čechům na nákupech v roce 2009 šest miliard korun, které mohli spotřebitelé utratit jinde.

Významný je příspěvek internetu k lepšímu a efektivnějšímu fungování firem. Jen on-line nákupy mezi firmami vyčíslila studie na 640 miliard korun. Do konečného podílu na HDP však tyto mezifiremní transakce nezahrnula, protože jsou započítány už v cenách pro koncové zákazníky.

MM25_AI

Do roku 2015 by česká internetová ekonomika měla růst každý rok o 12 procent, domnívají se autoři studie. Do roku 2015 by její podíl na HDP měl dosáhnout 5,7 procenta. Nejrychleji poroste soukromá spotřeba díky on-line nákupům. Tento trend ještě posílí větší rozšíření a lepší zabezpečení on-line plateb a větší dostupnost zboží a služeb na internetu.

Skutečný růst bude záviset i na cílené snaze veřejného sektoru a telekomunikačních společností zvýšit penetraci českého internetu. Stát může být hybatelem poptávky po vytváření internetové infrastruktury tím, že bude nabízet aplikace jako e-government či zadávání veřejných zakázek přes internet.

  • Našli jste v článku chybu?