Je jí třináct let a bojí se vyděrače. Má její osobní údaje a vyhrožuje, že pokud nebude poslouchat instrukce, ublíží jí. Dívka mu proto posílá vše, o co si vyděrač řekne. Většinou své nahé fotografie.
Foto: Wikimedia.org
Myslíte si, že to je v Česku science-fiction? Nebuďte si tím tak jistí. V poslední době se podobných případů mezi naší pubertální mládeží odehrává podle expertů čím dál více. I když jde o závažné trestné činy, rodiče zneužívaných dětí zpravidla o ničem nemají ani potuchy. Jak upozornil Aleš Špidla, ředitel Odboru kybernetické bezpečnosti ministerstva vnitra (MV ČR), vydírání dětí a mladých lidí je teď stále častější kvůli sociálním sítím, snadné dostupnosti internetu a mobilních telefonů.
Výzkum Flash Eurobarometr, který proběhl v říjnu 2008 mezi 12 750 rodiči dohlížejícími na děti ve věku 6 až 17 let v 27 zemích EU, ukázal, že 84 procent malých Čechů má daleko jednodušší přístup k internetu než jejich vrstevníci v západní Evropě. Třeba v Itálii má přístup na net zhruba jen polovina dětské populace.
Česko je také podle výzkumníků mezi zeměmi EU na pátém místě, co se týče vlastnictví mobilních telefonů dětmi. Mobil, ať už s internetovým připojením či bez něj, může u nás využívat minimálně 82 procent dětí. Podobně jsou na tom i děti z Pobaltí, Slovenska a Bulharska. Naopak mezi malými Francouzi se k mobilu dostane jen každé druhé dítě.
Kyberšikana a kybergrooming
Sama dostupnost internetové a mobilní komunikace by nemusela být tak problematická, kdyby se děti nepohybovaly na internetu velmi bezstarostně a bezelstně. A v tom je kámen úrazu. Právě třeba bezmezná důvěra je může vážně ohrožovat. Dětem bez rodičovského dohledu tak na internetu hrozí řada nebezpečí od kyberšikany přes takzvaný kybergrooming (manipulativní jednání na internetových chatech a sítích, kdy se násilník pokouší přimět dítě k osobní schůzce) až po sociální izolaci. A nejedná se o vzácné případy. Téměř polovina českých dětí již některé z forem kyberšikany byla vystavena, jak vyplývá z dalšího průzkumu mezi dvěma tisíci malých Čechů.
Kyberšikana zahrnuje nadávky, urážky a ponižování přes SMS, emaily nebo publikování zesměšňujících fotografií či videí na sociálních sítích. Může to vypadat následovně: „Někdy mi kluci i holky píšou urážlivé SMS a taky mě natočili na telefon. A dali to na internet – jak se svlékám nebo jak jsem na WC,“ popsala malá účastnice průzkumu. Mobilní telefon jde tedy zneužít snadno. Profil na sociální síti a zde publikované informace či fotky však také.
Některou ze sociálních sítí zná u nás až na výjimky každé dítě (99 %), svůj účet na některé z nich má 89 procent dětí. Téměř 68 procent dotazovaných dětí je navíc podle ředitelky odboru prevence kriminality MV ČR Jitky Gjuričové ochotno sdílet své osobní údaje ve virtuálním světě i s lidmi, z nichž se někteří jen vydávají za jejich vrstevníky. Dětem tak hrozí nejen zesměšňování ze strany spolužáků, ale třeba právě i vydírání či kybergrooming. Nic z toho by se nemělo brát na lehkou váhu. V zahraničí jsou už známé případy, kdy se děti kvůli tomu pokoušely o sebevraždu.
Důvěra dětí k rodičům
Navzdory uvedeným faktům se však čeští rodiče negativního dopadu sexuálního či násilného obsahu internetu na své děti příliš neobávají. Nějaké obavy pociťuje jen zhruba 21 procent rodičů. A ještě méně se jejich obavy týkají mobilů, přestože už řada modelů se k internetu umí také připojit. Poněkud opačně se podle výzkumů k situaci staví rodiče ve Francii, Portugalsku nebo Řecku. Své obavy tam vždy vyjadřuje nadpoloviční většina dotazovaných rodičů.
Jednou z příčin, proč řada českých rodičů hrozby internetové kriminality podle odborníků podceňuje, je jejich nedostatečná znalost používání počítače, internetu a možností zabezpečení. Pomoci jim přitom mohou relativně jednoduché nástroje, jako je rodičovská kontrola (uživatelsky jednoduchý software, který rodiči umožňuje sledovat a omezovat, kde se dítě pohybuje v počítači a na internetu). Svou roli hraje ovšem i důvěra dětí k rodičům. Jen 23 procent dětí se rodičům svěří ohledně kyberšikany. Každé třetí dítě se podle bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové přiznalo, že kyberšikanu už samo provádělo, přes dvě procenta dokonce vůči svému učiteli.
Zodpovědnost za děti na internetu si vedle rodičů mnohdy neuvědomují nebo nechtějí uvědomovat ani školy. V poslední době naštěstí přibývá osvětových a vzdělávacích iniciativ, které se situaci snaží změnit. Zajímat se o své děti a o rozvoj vlastní počítačové gramotnosti by ale mělo být v zájmu všech zúčastněných.
