Česká republika bude mít na vyjádření se k předběžné auditní zprávě ohledně údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a zemědělských dotací čas až do 21. září. Česko má na odpověď podle nařízení komise dva měsíce, kam se ale nezapočítává srpen, kdy jsou dovolené u úředníků Evropské komise v Bruselu. Termín se tak o měsíc posouvá.
„Českou verzi z auditního šetření obdrželo stálé zastoupení ČR 21. června, od této doby běží lhůta na vyjádření. Ta je dle nařízení komise dvouměsíční. Protože se do této lhůty nezapočítává měsíc srpen - z důvodu dovolených Evropské komise v Bruselu, prodlužuje se tato doba o měsíc. Termín na vyjádření ČR tedy končí 20. září 2019,“ sdělila mluvčí Státního intervenčního fondu (SZIF) Vladimíra Nováková. Podle ní ale začal fond odpověď připravovat již před přijetím české verze, po doručení zprávy v angličtině.
Měl by Andrej Babiš kvůli auditu Evropské komise odejít z politiky?
Na konci května a na začátku června dorazily do Česka dvě předběžné auditní zprávy EK, které se týkají Babišova možného střetu zájmů. V první z nich komise v anglicky psaném dokumentu dospěla k závěru, že Babiš má dal vliv na společnost Agrofert a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.
Babiš, který kvůli zákonu o střetu zájmů Agrofert převedl do svěřenských fondů, označil audit za pochybný a za útok na Českou republiku. Rovněž odmítl, že by Česko muselo vracet dotace.
Premiér hledá díru. Babiš hraje o čas a objektivně ho má dost nejméně do konce letošního roku
Druhá zpráva dorazila do Česka na začátku června. Státní zemědělský intervenční fond poté oznámil, že nebude Agrofertu proplácet dotace od února 2017, kdy Babiš firmu do svěřenských fondů vložil. Holding už dříve uvedl, že oba návrhy auditů EK vnímá jako pochybné a neprofesionální.
V reakci na předběžné auditní zprávy EK se opozice ve středu neúspěšně pokusila vyslovit Babišově koaliční vládě nedůvěru. Pro návrh hlasovalo 85 poslanců, ke svržení vlády bylo zapotřebí 101.
Dále čtěte:
