Pro získání invalidního důchodu platí dvě základní podmínky. Posuzuje se pokles pracovní schopnosti a potřebná doba pojištění. Nárok na invalidní důchod vzniká i v případě, že k invaliditě došlo následkem pracovního úrazu nebo choroby z povolání. Je třeba také počítat s tím, že invalidita a její přiznaný stupeň není definitivní a zdravotní stav poživatele invalidního důchodu se bude kontrolovat.
Od roku 2019 dochází k valorizaci všech důchodů, stejně tak si přilepší i invalidní důchodci. Přiznaný invalidní důchod se skládá ze dvou složek – ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra důchodu je pro všechny stejná. Procentní výměra důchodu závisí na odvodech na důchodovém pojištění a získané době pojištění.
Výše invalidního důchodu
Pro výpočet invalidního důchodu platí přímá úměra. Čím vyšší příjmy a dobu pojištění žadatel získal, tím vyšší invalidní důchod dosáhne. Při výpočtu invalidního důchodu se zohledňuje tzv. „dopočtená doba“. Jedná se o dobu pojištění od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.
Výše základní výměry invalidního důchodu se v posledních pět letech upravuje směrem nahoru, výpočet pro rok 2019 přinesl nejvýraznější meziroční posun základní výměry, a to o 570 Kč.
| Vývoj základní výměry invalidního důchodu | |
|---|---|
| Rok | měsíčně v Kč |
| 2019 | 3 270 |
| 2018 | 2 700 |
| 2017 | 2 550 |
| 2016 | 2 440 |
| 2015 | 2 400 |
| 2014 | 2 340 |
Invalidní důchod stupně
Plný a částečný invalidní důchod, které platily do 31. 12. 2009, nahradila od 1. ledna 2010 jediná invalidita rozdělená do třech stupňů podle procentního poklesu pracovní schopnosti.
Existuje invalidní důchod prvního stupně, invalidní důchod druhého stupně a invalidní důchod třetího stupně. Vyšší stupeň invalidity je zvýhodněn při výpočtu invalidního důchodu.
Při vyhodnocení poklesu pracovní schopnosti a rozdělení do stupňů se vyhodnocuje pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
| Stupně invalidity podle poklesu schopnosti práce |
|---|
| 1. stupeň: pokles nejméně o 35 % a nejvýše o 49 % |
| 2. stupeň: pokles nejméně o 50 % a nejvýše o 69 % |
| 3. stupeň: pokles nejméně o 70 % |
Potřebná doba pojištění
Další ukazatel, potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod, se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Záleží na věku žadatele o invalidní důchod. Pokud není splněna podmínka doby pojištění, nemá žadatel na výplatu invalidního důchodu nárok.
| Nutná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod podle věku žadatele |
|---|
| do 20 let méně než jeden rok |
| od 20 let do 22 let jeden rok |
| od 22 let do 24 let dva roky |
| od 24 let do 26 let tři roky |
| od 26 let do 28 let čtyři roky |
| nad 28 let pět roků |
Častou otázkou při žádosti o invalidní důchod bývá zohlednění doby studia. Je třeba vědět, že do doby pojištění se započítává i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dovršení 18 let věku maximálně 6 let.
Procentní výměra invalidního důchodu
Od přiznaných stupňů invalidity a doby pojištění se pak odvíjí výše procentní výměry invalidního důchodu. Oproti loňskému roku se procentní výměra zvyšuje o 3,4 % procentní výměry.
Kvůli přehlednosti není změna v tabulce zahrnuta. Zvýšená procentní výměra totiž činí 0,5175 % pro 1. stupeň, 0,7755 % pro stupeň 2. a 1,5525 % pro 3. stupeň.
| Nezvýšená procentní výměra invalidního důchodu za každý celý rok doby pojištění |
|---|
| 0,5 % výpočtového základu pro 1. stupeň |
| 0,7% výpočtového základu pro 2. stupeň |
| 1,5 % výpočtového základu pro 3. stupeň |
Kdo rozhodne o invaliditě
Žadatel o invalidní důchod musí být sám aktivní a nemyslet si, že vše vyřídí jeho lékař na základě znalosti jeho zdravotního stavu. Žádost o invalidní důchod si musí podat sám na základě sepsané žádosti na okresním pracovišti České správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště.
V rámci této žádosti je potom posudkovými lékaři České správy sociálního zabezpečení posouzen zdravotní stav, zda odpovídá invaliditě. Přiznaný stupeň invalidity není definitivní. Při zlepšení zdravotního stavu může být invalidní důchod odebrán, naopak při zhoršení invalidity navýšen.
Je současná výše invalidního důchodu dostačující?
Zdravotní stav poživatele invalidního důchodce bývá opětovně prošetřen při řádných i mimořádných kontrolních lékařských prohlídkách. Kontrole zdravotního stavu se musí poživatel invalidního důchodu nesmí vyhýbat a musí se jí podrobit.
Co když s rozhodnutím nesouhlasím?
Žadatelé o invalidní důchod, kteří nesouhlasí s výrokem posudkového lékaře, se často mylně domnívají, že se mají odvolat proti zdravotnímu posudku.
Není to správný postup, námitky pouze proti lékařské posudkové zprávě jsou nepřípustné a bývají zamítnuty. Vždy je potřeba podat námitku proti rozhodnutí o invalidním důchodu.
V námitce proti rozhodnutí o invalidním důchodu žadatel uvede, proč považuje lékařský závěr za nesprávný.
Zdá se vám výpočet invalidního důchodu složitý?
Spočtejte si ho jednoduše na naší kalkulačce
Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje. Lhůta pro podání námitky je do 30 dnů ode dne, kde je vám bylo rozhodnutí oznámeno.
Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání definované ve správním řádu (§ 82 zákona č. 500/2004 Sb.). Námitky (se jménem, adresou, datem narození a vlastním podpisem) musí obsahovat údaje, proti kterému rozhodnutí o invalidním důchodu směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení.
Samotné absolvování námitkového řízení, ať již bylo pro žadatele invalidního důchodu úspěšné nebo neúspěšné, je nutné k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby, pokud se pro ni neúspěšný žadatel rozhodne.
Mohu pracovat v invalidním důchodu?
Pokud vám byl přiznán invalidní důchod, neznamená to, že nemůžete dál pracovat. I poživatelé invalidního důchodu mohou bez omezení pracovat nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, být tedy v roli OSVČ. Zákonem nejsou nijak limitováni. Záleží tedy na jejich individuálním rozhodnutí.
Kolik lidí pobírá invalidní důchod?
Podle posledních dostupných statistik na konci září 2017 vyplácela ČSSZ starobní, invalidní a pozůstalostní penzi 2,88 milionu lidí.
V roce 2016 v Česku pobíralo invalidní důchod 425 788 lidí. Invalidních důchodů pro invaliditu prvního stupně bylo podle údajů ČSSZ v roce 2016 vypláceno celkem 163 920 a 71 031 osob pobíralo invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Nejvíce, 190 837 osob (téměř 45 %), mělo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Z hlediska diagnoz v roce 2016 vedla u vyplácených invalidních důchodů nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (28 %). Celou statistiku si můžete přečíst zde.
Čtěte také:
Změny ve zdravotním pojištění v roce 2018: minimální platby se zvýší
