Evropská unie riskuje, že bude ve velké míře plýtvat finančními prostředky ve výši 29 miliard eur (728 miliard korun), protože budou využity do projektů v plynárenském sektoru, i když pro ně nebude patřičné využití. Vyplývá to z analýzy francouzské společnosti Artelys.
Tyto prostředky už schválila Evropská investiční banka koncem loňského roku, celkem se jedná o 32 projektů. Banka se přitom zavázala k tomu, že do dvou let přestane financovat projekty využívající fosilní zdroje a stane se první „klimatickou bankou“ na světě.
Investice do plynových projektů, jejichž životnost se odhaduje na 40 let, se zdá neúčelná, pokud Evropská komise míní vážně svůj klimatický plán, že se do roku 2030 sníží spotřeba plynu v EU o 30 procent oproti roku 2015.
Artelys zdůraznila, že stávající infrastruktura je dostatečná pro to, aby dokázala uspokojit poptávku po zemním plynu v následujících dekádách.
Dráty musejí pod zem. Náklady na nové elektrické sítě jdou do stovek miliard
Evropská komise představila Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal) v prosinci 2019. Cílem je, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem světa do roku 2050. Kromě snížení emisí skleníkových plynů má jít o podporu investic do špičkového výzkumu a inovací pro ochranu klimatu a přírody.
Ale i v případě zvyšování spotřeby plynu nejsou investice v řádu miliard eur ekonomicky smysluplné, míní analytici Artelys. Experti uvedli, že současným problémem je to, že se financování plánuje odděleně v sektoru výroby a distribuce elektřiny a produkce a transportu plynu.
Do budoucna by financování mělo být plánováno společně, protože se oba systémy doplňují. S rostoucím využíváním obnovitelných zdrojů k výrobě zeleného plynu budou stále více provázané.
Lucemburský ministr energetiky Claude Turmes financování plynárenských projektů odsoudil, podle něj nedává smysl z prostředků EU financovat systém, který bude závislý na fosilních zdrojích dalších 40 let.
Lisa Fischerová z londýnského klimatického think-tanku E3G zdůraznila, že je třeba financování a plánování stávající energetické infrastruktury v EU kompletně změnit.
Čtěte komentář: Strašení nedostatkem elektřiny 2.0
Dále čtěte:
Válka na Blízkém východě už Američany ropnou krizí neděsí. Sami hodně těží a mají větší vliv
Turecko narušuje plynové projekty ve Středomoří. Ze spolupráce s Libyí těží Erdogan
Trumpův zemní plyn rozděluje Evropu. Poláci a Ukrajinci po něm touží, Němci ho nepotřebují
Molekuly svobody: tak Trumpova vláda propaguje americký zemní plyn
Energetická jistota: stát hodlá elektrárnám začít platit za pohotovost od roku 2025
Ceny energií pro příští rok: elektřina mírně zdraží, plyn může i zlevnit
Energetická fúze s otazníkem. Vláda zvažuje integraci firem ČEPS a OTE
