V době pesimistických zpráv přišla s optimistickým sdělením agentura CzechInvest. Podle ní předloni tvořily výzkum, vývoj či služby jen 32 procent všech investičních projektů, loni plných 63 procent.
Loňský rok přinesl zásadní obrat v zaměření nových investic. Podle informací agentury CzechInvest, která domácím i zahraničním investorům pomáhá v tuzemsku uskutečňovat jejich podnikatelské plány, se loni z celkem 213 nových investičních projektů šestasedmdesát orientovalo na výzkum a vývoj a osmapadesát na služby.
„Bylo to vůbec poprvé, kdy služby včetně výzkumu a vývoje tvořily většinu nových projektů,“ uvádí Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest. Na jednu stranu je to podle ní přirozený vývoj, protože Česko leží uprostřed Evropy, a pokud tu chtějí firmy uspět, mají jen jedinou možnost – investovat do nejmodernějších technologií a do výzkumu, chtějí-li zákazníkům konstantně nabízet tu nejvyšší kvalitu. „Na straně druhé CzechInvest tento vývoj dovede urychlit díky podpoře z národních i evropských zdrojů,“ naznačuje Alexandra Rudyšarová.
Zmíněný trend potvrzuje i předseda řídicího výboru Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Jan Bobek, který důvody poklesu investic do výroby vidí v loni sílící koruně a nedostatku pracovních sil. „Naopak investice do výzkumu a vývoje byly podporovány systémem pobídek. Z mých zkušeností šlo o poměrně výrazný trend. Podle těch, s nimiž jsem se dostal do styku, šlo o firmy, které už v Česku působily, nebo měly v tuzemsku v rámci holdingu sesterskou firmu. Většinou investovaly tam, kde to už někdo z nich znal. Naopak služby mířily do už hotových objektů, které si firmy pronajaly,“ míní Bobek.
Také Rudyšarová tvrdí, že většina společností, které investují do služeb, si budovy i zařízení pronajímá. „Jejich počáteční investice je pak v našich statistikách o to nižší. Také špičkové vybavení pro vývojáře softwaru je zákonitě levnější než stavba nového výrobního závodu,“ přibližuje výšku investic Rudyšarová.
Firmy přitahuje kvalifikovaná síla
Jedním ze zahraničních investorů do služeb, kteří se rozhodli pro Česko, je společnost Regus, jež nabízí klientům pracovní prostory včetně veškerého příslušného servisu. Je světovým lídrem oboru a v Praze buduje Regionální podpůrné centrum pro oblast nazývanou EMEA, která představuje 44 zemí Evropy, Středního Východu a Afriky.
„Do Prahy centralizujeme hlavně podpůrné administrativní procesy, což jsou třeba fakturace, vymáhání pohledávek a některé finanční procesy. Oproti původnímu záměru šedesáti pracovních míst jich pravděpodobně budeme vytvářet a obsazovat více,” vysvětluje plány společnosti Jakub Kolínský, ředitel Regionálního podpůrného centra pro Regus EMEA v Praze. V tuto chvíli má středisko už přes třicet zaměstnanců. Na původně plánovaných šedesát se mělo rozrůst do tří let, ovšem už dnes je zřejmé, že v průběhu letošního roku najde uplatnění v pražském Regusu více lidí. Přitom projekt se rozjel před necelým půlrokem.
Proč si Regus vybral Česko? „Kvůli dostupnosti kvalifikovaných profesionálů s jazykovým vybavením. Své sehrála i podpora CzechInvestu v rámci investičních pobídek, které pro nás byly důležitým faktorem, a v neposlední řadě to bylo i srovnání, co a za kolik získáme. Třeba i takové počty, kolik v Česku stojí pracovní síla,“ nechává nahlédnout do strategie firmy Kolínský. Předchozí přítomnost Regusu v Česku byla srovnatelná s jinými zeměmi, ale svoji roli, proč zvolila tuzemsko pro své investice, sehrály i dobré předchozí zkušenosti. „Asi bychom nešli do země, s níž jsme neměli vůbec žádnou praxi. Rozhodovali jsme se mezi více středoevropskými státy,“ uvádí Kolínský s tím, že právě současná ekonomická situace urychluje projekt, který centralizuje administrativu společnosti, umožňuje jejich obchodním centrům vyšší zaměření na potřeby klientů a zároveň umožní efektivnější fungování.
Vynikajícím příkladem investorů z uplynulého roku je také společnost IBM, která na základě zkušeností s českými programátory a podnikatelským prostředím přesunula řízení firmy pro střední a východní Evropu z Vídně do Prahy. Marketingové a analytické centrum pro Evropu otevřel v Praze i známý internetový obchodní portál eBay. Mezi nejvýznamnější expanze se řadí i miliardová investice izraelské společnosti Teva do špičkové výroby léčiv v opavském podniku IVAX. Centrum pro výzkum a vývoj ve farmacii a biotechnologiích připravují ve společnostech EXBIO nebo CPN. Technologické centrum zakládá také zlínská společnost Rokospol, která vyrábí nátěrové barvy obsahující nanočástice.
Čekáme, až se přežene vichřice
Ani česká společnost Linet, vyrábějící zdravotní lůžka a další zdravotní techniku, nebyla v době, kdy se rozhodla pro rozsáhlou investici ve stovkách milionů korun, jednoznačně přesvědčena pro Česko. Zvažovala tři možnosti. „Přemýšleli jsme, že koupíme polského konkurenta s poměrně dobrým strojním i personálním vybavením, ale s distribučními problémy. Nebo zřídíme kvůli distribuci, která je objemná a drahá, výrobní závod v Severní či Jižní Americe, abychom byli blíž zákazníkům. Třetím důvodem případné investice v zahraničí byl nedostatek kvalifikované pracovní síly ve Středočeském kraji v oborech, které potřebujeme – konstruktérů, pracovníků vývoje a výzkumu,“ přibližuje majitel společnosti Zbyněk Frolík. Nakonec se společnost rozhodla pro investice v místě působnosti v Želevčicích u Slaného na Kladensku.
Aby sehnali kvalifikované zaměstnance, zvedli platy a i závod v domácí lokalitě se ukázal jako nejlepší. „Chtěli jsme přece jenom udržet know-how pod pokličkou doma. Nakonec nás to vyšlo i cenově zajímavěji, než kdybychom investovali v zahraničí. V tuto chvíli využíváme novou výrobní halu jako skladový areál, protože zakázky klesly. Ale vydělává si na sebe, amortizuje investici. Kdybychom měli závod v Polsku či jinde a neměli práci, tak by to bylo prázdné nevyužité místo. Vyrábíme relativně zbytné produkty pro zdravotnictví, takže odběr začal stagnovat, nenaplnilo se naše očekávání, s nímž jsme do investice šli. Teď čekáme, až se přežene vichřice jménem krize,“ míní Frolík.
Investice připravené přímo českými společnostmi jsou ve statistikách za rok 2008 na prvním místě jak v počtu nových projektů, ve velikosti celkové investice, tak i v počtu nově vytvořených pracovních míst. Dva ze tří investorů, s nimiž loni spolupracoval CzechInvest, pocházejí z Česka. „Tuzemské firmy připravily 127 nových investic v celkové hodnotě téměř deseti miliard korun, čímž vznikne 4054 nových pracovních míst. Navíc každou třetí nově vzniklou pozici u českého podniku obsadí specialista s vysokoškolským diplomem,“ uvádí Alexandra Rudyšarová.
Levné služby ve střední Evropě
Přestože někteří čeští byznysmeni přirovnávají krizi k vichřici, zároveň přiznávají, že firmám, které mají vlastní finance, nepřinese záhubu. „Linet je v luxusní pozici, nemá ani korunu úvěrů. Podíl cizích zdrojů je pod dvacet procent, včetně závazků. Máme dostatek hotovosti, abychom nakupovali, ale ještě není ta správná doba. Uvažujeme o nějakých akvizicích, nějakém nákupu, ale ne v evropském regionu, spíš za mořem nebo v Asii,“ prozrazuje Frolík.
Co se týče investic v tuzemsku, očekává Rudyšarová z CzechInvestu projekty, které budou menší velikostí investice, ale o to zajímavější svou technologickou náročností. „Současná situace globální ekonomiky přináší investorům dva hlavní problémy – pokles poptávky po finálních výrobcích a zpřísněná pravidla bank na poskytování půjček. Investoři obtížněji shánějí hotovost na financování expanzí,“ míní Rudyšarová s tím, že existují projekty, které byznysmeni v posledním půlroce pozastavili. „Je důležité, že to ve většině případů nejsou zrušené akce. Investoři si tak svým způsobem dávají pauzu a projekty odsouvají do doby, kdy se světová ekonomika vrátí do lepší kondice. Prorokovat, jak dlouhá tato pauza bude, je opravdu velmi komplikované. Na druhou stranu, aktuální problémy globální ekonomiky se nejdříve projevily ve Spojených státech a můžu říct, že poslední dva tři měsíce přinesly oživení zájmu investorů z USA,“ prozrazuje šéfka CzechInvestu.
Podle předsedy Sdružení pro zahraniční investice Jana Bobka ovlivnila cizí byznysmeny v Česku krize už v druhém pololetí loňského roku, kdy se objevila jejich určitá opatrnost. „Teprve od nového roku se zvyšuje zájem. Neříkám, že někdo už investici chystá, ale roste zájem o tuzemsko, firmy se začínají ptát, za jak dlouho mohou něco postavit, co to asi bude stát. Testují různé země,“ přibližuje současný trend Bobek. Zahraniční investoři projevují zájem o akvizice firem již působících v Česku, které jsou v nějakých problémech, a bylo by zajímavé je koupit. Odborníci se shodují, že nastává ta nejvhodnější doba.
