Prostředky na podporu cestovního ruchu pomohou menším firmám Regiony mohou pomocí investic do turistiky řešit problémy spojené s restrukturalizací. Jihomoravský kraj vydá deset milionů, Moravskoslezský jedenadvacet, Jihočeský 19,5 milionů na cestovní ruch. Turisté nehledají vždy jen luxusní hotely, velká města a slunečné pláže.
Prostředky na podporu cestovního ruchu pomohou menším firmám
Regiony mohou pomocí investic do turistiky řešit problémy spojené s restrukturalizací. Jihomoravský kraj vydá deset milionů, Moravskoslezský jedenadvacet, Jihočeský 19,5 milionů na cestovní ruch.
Turisté nehledají vždy jen luxusní hotely, velká města a slunečné pláže. Česko může nabídnout mnoho zajímavého. Vždy však jde o to, aby vedle přírodních krás mohli návštěvníci najít i nějakou zábavu, odpovídající infrastrukturu, služby či informace. Pro region, který se chce stát turisticky atraktivní, to samozřejmě znamená investice. Ty se však mohou velmi rychle vrátit díky rozvoji malého a středního podnikání, které s cestovním ruchem vždy souvisí. Z turistiky žije v současnosti odhadem 450 tisíc lidí. I o penězích, které na podporu cestovního ruchu chtějí vydat, hovořili zástupci jednotlivých krajů na lednovém veletrhu Regiontour.
Nejčastěji přijedou Němci
Jihomoravský kraj hostí ročně téměř 330 tisíc turistů, kteří tu stráví v průměru dva dny. Uvádí to strategie rozvoje cestovního ruchu kraje. Nejčastějšími návštěvníky jsou lidé z německy mluvících zemí. Ti tu také zůstávají nejdéle. Následují Poláci, Nizozemci a Italové. Zastupitelé kraje chtějí nabídnout v oblasti cestovního ruchu i granty z krajského rozpočtu. Další možností jsou peníze z fondů Phare a Sapard. Na podporu cestovního ruchu věnuje letos Jihomoravský kraj stejně jako vloni deset milionů korun. Dalších patnáct milionů možná půjde na rozvoj lázeňství. Jihomoravský kraj je po Praze a západočeských lázní třetí nejnavštěvovanější oblastí v České republice.
Příznivé ceny, málo zábavy
Moravskoslezský kraj chce letos na podporu turistiky vydat více než jedenadvacet milionů korun. Je to jedna z cest, jak řešit problémy vzniklé restrukturalizací. Turisté by mohli oživit místní malé a střední podnikání. Oblastí, kde v souvislosti s cestovním ruchem v tomto kraji začít podnikat, není málo. Podle marketingového průzkumu dotázaní kladně hodnotili turistickou atraktivitu a příznivé ceny. Negativně však viděli možnosti zábavy, dopravní dostupnost a chyběla jim i informační centra. Nejčastějšími návštěvníky Moravskoslezského kraje jsou lidé mezi dvaceti a šedesáti lety. Většinou přijíždějí autem a přibližně dvacet procent z nich tu zůstává tři až šest dní.
Po povodních ani stopa
Jihočeský kraj chce letos do podpory cestovního ruchu investovat devatenáct a půl milionu korun. Nejde jen o pomoc při obnově po loňských povodních. Podle představitelů regionů je třeba dát návštěvníkům vědět, že kraj je po velké vodě opět v pořádku. Třináct a půl milionu korun půjde na obnovu, rekonstrukci a rozvoj turistických tras a naučných stezek, do dopravního zabezpečení, na rozvoj a obnovu turistických parkovišť. Dalších šest milionů připadne na drobnou turistickou infrastruktura, marketing, propagaci a informace.
Nejlukrativnější jsou kongresy
Dostat Prahu mezi pět předních pořadatelů kongresů si dává za cíl Česká centrála cestovního ruchu. Na počátku devadesátých let totiž Praha mezi nejvýznamnější evropské kongresové metropole patřila, nyní je ve druhé desítce. Kongresová turistika patří přirozeně k nejzajímavějším oborům tohoto podnikání. Kongresoví turisté jsou bohatí, bydlí v nejlepších hotelích a utratí více peněz než běžný návštěvník. Podle ředitele České centrály cestovního ruchu Davida Gladiše se na celkových turistických příjmech podílí přibližně deseti procenty. Nesmí se však zapomínat na multiplikační efekt. „Účastníci kongresu, kterým se v zemi libí, se totiž vracejí jako turisté,“ uvedl Gladiš. K tomu, aby se Praha dostala mezi přední evropská kongresová města, chce Gladiš využít například faktu, že v posledních třech letech hostila dvě největší světové akce. A to zasedání NATO a kongres Mezinárodního světového fondu a Světové banky. Vloni se v našem hlavním městě konalo přibližně tisíc velkých konferencí a kongresů (nad dvě stě účastníků). Příjmy od zahraničních účastníků kongresů však podle údajů České centrály cestovního ruchu klesly za poslední tři roky o patnáct až dvacet procent. Vzhledem k tomu, že kongresy a konference se plánují na několik let dopředu, zvýšení příjmů z tohoto lukrativního oboru podnikání je možné podle Gladiše čekat nejspíš v roce 2006.
