Menu Zavřít

Investice v dobách nejistoty

19. 10. 2020
Autor: Euro.cz

Diverzifikace a udržení racionálního rizika je v současné době nejbezpečnější cesta výběru investice

Loňský rok byl pro investory velmi vydařený - hlavní akciové indexy rostly o pětinu, zlato i stříbro ještě o něco víc, ropa Brent posílila dokonce o třetinu. Jenže rok 2020 se do historie zapíše – víc než čímkoli jiným – jako rok, kdy svět schvátila koronavirová nákaza. A to nejen ze zdravotnicko-epidemiologického hlediska, ale i ekonomického, a tedy i investičního. Trend nestability, který se začal na investičních trzích ukazovat již loni, letošní situace ještě znásobila.

Jak tedy investovat v době, kdy se svět řítí přinejmenším do recese nebo spíš do krize? Akcie jsou nejvíc nestabilní finanční instrument poslední doby, nikdo si netroufne predikovat, jak budou finanční trhy reagovat na přicházející ochlazení ekonomiky. Nemovitosti doposud přinášely atraktivní výnos především z pohledu zvýšení ceny bytů a domů než čistého nájemného. Kryptoměny jsou extrémně volatilní instrument.

Zlato je žádáno takovým způsobem, že jeho cena pravidelně překračuje rekordy. Na automobilové veterány musí mít investor vhodný prostor.

Kam tedy s penězi? Odpověď na tuto otázku si musí každý vyřešit sám, na následujících řádcích přinášíme několik pravidel, kterých by se měl každý investor držet.

Diverzifikace portfolia i rizika

Jakákoli příručka investorům radí, že základním parametrem investování je diverzifikace – ať už z hlediska jednotlivých instrumentů, geografického zaměření, či podnikatelského odvětví.

Diverzifikovat je třeba i časově, tedy mít v portfoliu jak aktiva krátkodobá, které je možné v případě potřeby prodat, tak i investiční instrumenty, které hodláme držet delší dobu. Pozitiva diverzifikace se ukazují právě v dobách, v jaké se pohybujeme nyní.

Jako klíčové se ukazuje interní nastavení samotného investora z hlediska odvahy a riskování. V investiční branži po celá století platí, že míra rizika je přímo spjata s výší výnosu. Čím rizikovější investice je, tím má investor v případě úspěchu šanci na atraktivní zhodnocení. A obráceně - čím menší riziko je investor ochoten postoupit, tím nižší výnos musí očekávat.

Tuto hranici si musí každý investor zvolit sám.

Základem nízkorizikových investic jsou firmy s vysokou likviditou, pozitivním cash flow a nízkým zadlužením a firmy, jejichž produkty budou klienti nuceni využívat navzdory cyklickým výkyvům, ale i navzdory epidemiím.

Avšak vše má své hranice, třeba v případě tolik oblíbeného zlata by investor měl do tohoto kovu vložit maximálně deset až dvacet procent celkové investice a jednotlivé zlatavé instrumenty kombinovat.

Investiční horizont

Vedle krátkodobých instrumentů, které je třeba držet v portfoliu pro potřebu objevení se jiné, atraktivní investice, je třeba sázet na dlouhodobější investice. Ty jsou totiž odolné krátkodobým cyklickým vlivům a v případě skutečně kvalitního aktiva se investor dočká zhodnocení poměrně spolehlivě. Doporučení analytiků a investorů hovoří o alespoň desetiletém investičním horizontu.

V případě investic do nemovitostí, které jsou českými investory pořizovány na skutečně delší dobu, často i jako budoucí aktivum pro malé děti, vstupuje do hry ještě jedna vlastnost – jde o hmotnou investici. Tento parametr získává na atraktivitě zejména v době ekonomické nejistoty, neboť až na extrémní situace, jako je vyvlastnění, investorům zůstává k dispozici fyzický majetek, který lze přinejmenším pronajímat.

Jistota do nejistoty: drahé kovy

Mezi konzervativní investice, vhodné zejména do současného neklidného období, se vedle nemovitostí dají počítat i drahé kovy. Ty podle mnohých investorů a poradců představují pomyslný stabilní přístav v době nejistoty, avšak vždy záleží na tom, kterému dát přednost a kdy kov nakoupit. Vzácných kovů je více, ale v poslední době se hovoří zejména o zlatě, stříbře a platině nebo palladiu. Investoři si jej mohou pořídit ve formě cihliček (v nižších gramážích „plíšků“) či jako mince, které v sobě navíc nesou uměleckou hodnotu. Ačkoli mají drahé kovy na první pohled podobné fyzikální vlastnosti, dost se liší v ekonomickém užití. Proto si každý investor musí promyslet, jaké riziko chce nést.

Po dlouhá století si prim drží zlato.

Je ho málo. Je cenné. A je vysoce likvidní.

Jako platidlo je zlato uznávané po celém světě. „Zlato je z celé skupiny vzácných kovů unikátní. Zhruba 90 procent vytěženého zlata se prodá na investiční nebo klenotnické účely, jen deset procent se využije průmyslově,“ říká analytik J&T Banky Pavel Ryska.

U ostatních kovů je situace jiná.

Zhruba polovina vytěženého stříbra se zpracuje na šperky, mince nebo investiční cihličky. Polovina pak putuje do průmyslových podniků. U platiny a palladia pak průmyslové využití převládá. Tyto kovy se používají například na výrobu katalyzátorů v autech.

Cenový vývoj zlata, stříbra nebo platiny je odlišný – závisí totiž na charakteru kovu a na jeho využití. Platině i palladiu se daří v době růstu, neboť mají stabilní poptávku ze strany výrobců automobilů. Lze předpokládat, že platina bude v případě krize klesat společně s klesající poptávkou výroby.

Konec zlaté horečky

Naopak zlato je stabilní instrument, po němž je v dobách krize hlad, slouží jako jistota a zabezpečení. Jeho cena stoupala v podstatě v průběhu každé ekonomické recese a podobný vývoj zaznamenalo zlato i během první jarní vlny pandemie koronaviru. Poslední červencový den letošního roku dokonce cena zlata překonala hranici 1980 dolarů za trojskou unci, prvních pár srpnových dnů dokonce cena vzrostla na rekordních 2070 dolarů. Jen za sedm měsíců letošního roku cena zlata narostla zhruba o 30 procent.

Bylo zajímavé pozorovat, jak zlato na počátku jarní krize mizelo z trhů.

Například Česká mincovna, která prodává jak mince, tak i cihličky z drahých kovů, měla některé produkty vyprodané.

Kdo mohl a měl finance, snažil se zajistit své portfolio. Znovu se prokázalo, že cena zlata těží z nejistoty v ekonomice.

Nicméně žádný strom neroste do nebe, a je to i případ zlata. Od začátku srpna, kdy globálně začaly růst počty lidí pozitivních na covid-19, spadla cena zlata o deset procent. Epidemie koronaviru však s poklesem zlata nemá přímou souvislost, za pádem stojí především růst reálných výnosů amerických vládních bondů, které zlatu konkurují. V současnosti se cena za trojskou unci pohybuje kolem 1900 dolarů a analytici nevylučují, že tržní cena znovu poroste, především se zhoršující se epidemiologickou situací.

Otázkou je, zda se do zlata ještě vyplatí investovat. „Současná situace

podle mého názoru nahrává investici do zlata. Nejde přitom pouze o světovou hospodářskou recesi, která se právě odehrává. Centrální banky na tuto situaci zareagovaly masivním zvyšování objemu peněz v ekonomikách, což vyvolává riziko znehodnocení měn. Právě proti tomu je zlato poměrně osvědčenou pojistkou,“ domnívá Ryska.

Bratři v kovu

Vedle zlata jsou tu ještě dva další zajímavé kovy – stříbro a platina. Také stříbro rostlo na ceně. Nedávno prolomilo hodnotu 20 dolarů za unci, což je zatím nejvyšší hodnota od loňského září. „Stříbro, stejně jako zlato, roste na ceně v krizi a v dobách nejistoty. Zároveň je to průmyslová komodita, která roste společně s poptávkou podniků. Za stejné množství peněz nakoupíte větší objem stříbra, což pochopitelně zvyšuje nároky na uskladnění,“ říká investiční poradce Michal Nedbal.

Nárůst ceny zaznamenala i platina.

Její cena vyskočila loni na podzim, kdy překonala hranici 1000 dolarů za unci. Počátkem roku se unce obchodovala za cenu kolem 880 dolarů.

Se začátkem koronavirové krize zlevnila na 600 dolarů za unci a v dubnu začala znovu růst. V polovině léta se prodávala za 909 dolarů za unci.

Stříbro i platina tak dostály své pověsti.

„Ceny platiny a částečně stříbra se významně odvíjejí od průmyslové poptávky, tedy jsou závislé na stavu ekonomiky a jsou cyklické. Investor jejich koupí částečně sází na ekonomickou prosperitu. Také reagují na to, jak se daný kov využívá v jednotlivých průmyslových sektorech,“ uzavírá Pavel Ryska.

WT100

Čím menší riziko je investor ochoten postoupit, tím nižší výnos musí očekávat.

  • Našli jste v článku chybu?