Česká dcera společnosti Lasselsberger investuje přes 1,2 miliardy korun do nových technologií
Rakouská skupina Lasselsberger ročně vyrobí šedesát milionů metrů čtverečních keramických obkladů, z toho téměř polovina pochází z českých závodů skupiny.
„Do loňského roku jsme vstupovali s nízkými skladovými zásobami. V podstatě jsme měli vyprodané výrobní kapacity a obávali jsme se, že nebudeme schopni uspokojovat požadavky zákazníků. I proto jsme uskutečnili investici do nové linky v závodě v Lubné u Rakovníka za téměř 330 milionů korun,“ říká jednatel české dcery koncernu Lasselsberger Roman Blažíček.
* O kolik navýšila nová linka kapacitu výroby obkládaček českého Lasselsbergeru?
Původní kapacita deset milionů metrů čtverečních se navýšila v závislosti na vyráběných formátech až na 14 milionů, ale nejde jen o navýšení kapacity. Nová linka umožňuje vyrábět nový formát obkládaček RAKO 30 krát 90 centimetrů. Navíc produkuje obkládačky s tolerancí desetiny milimetru a k tomu ještě s pomocí digitálního tisku, což je ta nejmodernější technologie, která se v oblasti dekorací obkladů využívá.
* Připravujete i další investice?
Celkově za tři roky proinvestujeme přes 1,2 miliardy korun a všechny tyto investice dokážeme financovat z vlastních zdrojů, tedy bez koruny úvěru. V lednu jsme zprovoznili nové distribuční centrum o ploše 30 tisíc metrů čtverečních v závodě na výrobu dlaždic v Chlumčanech, opět za přibližně 300 milionů korun. A zde jsme si tímto připravili prostor pro další investice – letos začneme v Chlumčanech stavět novou linku na velkoformátové dlaždice s kapacitou čtyř milionů metrů čtverečních. Hotová bude na jaře 2018 a vyjde na 600 milionů korun. Nové linky ale neznamenají jen absolutní nárůst kapacity, zároveň zavíráme starší linky s velkou spotřebou plynu. Celkově se roční výrobní kapacita českého Lasselsbergeru díky těmto investicím zvýší přibližně o deset procent z 28 na 30 milionů metrů čtverečních keramiky.
* Jak se vám podařilo na trh uvést nové formáty výrobků?
Prodej velkého formátu obkládaček jsme spustili letos v prvním čtvrtletí, a to úspěšně. Ovšem dobře se prodává celý náš sortiment. Vyvinuli jsme velmi konkurenční výrobky s vysokou kvalitou a díky tomu se pohybujeme v oblasti, kde soupeříme s nižším počtem konkurentů než na masovém trhu. To platí hlavně pro objektovou keramiku značky RAKO OBJECT. Ta má velmi dobrou pozici v Německu, Rakousku či Francii. A právě v objektové keramice, tedy například v hotelích nebo obchodních centrech, se dobře uplatní velké formáty obkládaček a dlaždic. Přes 70 procent výroby českého Lasselsbergeru dnes směřuje na vývoz, exportujeme do 65 zemí světa včetně států Arabského poloostrova, Kanady, a nově dokonce i Austrálie.
* Pracovní trh v Česku je napjatý a lidé se těžko shánějí, řešíte novými investicemi i tento problém?
Určitě lze některé činnosti automatizovat, ale ne vše. To platí hlavně pro kontrolu a obsluhu linek, která řeší případné havárie. Zde se výroba keramiky výrazně liší například od automobilového průmyslu, kde se při výskytu problému zastaví linka, ale nedojde k materiálovým ztrátám. U nás, pokud se něco stane na vstupu nebo na výstupu z pece, která má mimochodem délku sto metrů, tak bez rychlého zásahu obsluhy můžeme její kompletní obsah vyhodit. I proto si našich zaměstnanců vážíme a při nezaměstnanosti v oblasti Plzeňska kolem tří procent je pro nás někdy náročné zabezpečit nepřetržitý čtyřsměnný provoz. Ten je pro nás klíčový, naše pece běží 360 dnů v roce. Pro představu, vypínání pece trvá až deset dnů a nastartování stejně dlouho, takže její odstavení znamená ztrátu skoro měsíce výroby.
* Tuzemské firmy platí vysoké ceny za energie, česká vláda se snažila jim ulevit, pomohlo to?
Rychlý růst cen elektřiny z uplynulých let kvůli poplatkům za obnovitelné zdroje se naštěstí podařilo zastavit. Přetrvává ale problém s emisními povolenkami, stále není jasné, jak EU nastaví jejich přidělování na období 2020 až 2030. Nyní se rýsuje varianta, že zůstane seznam ohrožených odvětví dostávajících část povolenek zdarma. Diskutuje se ale o tom, jaký má být podíl bezplatných povolenek a jak postupně snižovat jejich příděl. Samozřejmě tlak na snižování spotřeb energií považujeme za správný a snižovali bychom je i bez tlaku EU, protože energie jsou pro nás nákladem. Nahrazením staré pece novou uspoříme pětinu spotřeby energie, a tedy i emisí. Obecně ale tato politika představuje velkou zátěž pro evropský průmysl a může poškodit konkurenceschopnost Evropy. Paradoxně vytlačování výroby z Evropy vede ke zvyšování produkce CO2, protože všude jinde mají zařízení s vyššími emisemi.
