říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy České republiky Zdeněk Liška Představitelé průmyslu a dopravy chtějí zlepšit podmínky pro investice firem, změny na trhu práce, více peněz do výzkumu a vývoje, transparentní a vymahatelnou legislativu.
říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy České republiky Zdeněk Liška
Představitelé průmyslu a dopravy chtějí zlepšit podmínky pro investice firem, změny na trhu práce, více peněz do výzkumu a vývoje, transparentní a vymahatelnou legislativu. Chtějí urychlit přípravu České republiky na čerpání strukturálních a předstrukturálních fondů EU.
Svaz průmyslu a dopravy České republiky připravil pro svůj sněm, který se tradičně koná v Brně v době strojírenského veletrhu, materiál obsahující požadavky pro zlepšení konkurenceschopnosti tuzemských průmyslových podniků. Dokument s pracovním názvem Bílá kniha se týká například hospodářské politiky, zahraničního obchodu, životního prostředí a infrastruktury. Cílem je zvýšit výkonnost českého hospodářství.
Jaké jsou základní požadavky Svazu průmyslu a dopravy ČR?
Jednou z priorit je pro nás investiční prostředí. Přestože se investiční aktivity v průmyslu zlepšily, jeho restrukturalizace bez dalšího zlepšení podmínek pro investice není myslitelná. Naše návrhy se týkají systému investičních pobídek, jehož vznik jsme podpořili. Myslíme si, že je třeba ho analyzovat, přehodnotit a upravit. Především by mělo jít o zvýšení multiplikačních efektů, které tyto investice přinášejí. Domníváme se také, že je nutné zvýšit jejich význam pro rozvoj regionů s tím, že by pobídky měly pomoci především problémovým regionům. Máme i návrhy v daňové soustavě. Myslíme si, že motivací k investicím je i daňové zvýhodnění. V souvislosti s investicemi máme i určité pochybnosti o úvěrové politice bank. Ty jsou opatrné hlavně od té doby, kdy nastoupili jejich noví vlastníci. Chceme také, aby Česká republika zvýšila čerpání strukturálních a předstrukturálních fondů. A samozřejmě jsme si vědomi toho, že investovat se nedá bez transparentního legislativního a institucionálního prostředí. Problémem je pro nás i fungování trhu práce. Ten nenabízí dostatek pracovních sil v požadované struktuře. Vzdělávací systémy bohužel produkují absolventy spíše podle svých představ než podle požadavků trhu. Otázkou je, zda určité sociální dávky dostatečně motivují lidi k tomu, aby hledali práci. A máme určitou pochybnost i o tom, jak funguje nemocenské pojištění, protože se silně zvyšuje nemocnost.
Které další oblasti jsou pro rozvoj českého průmyslu klíčové?
Velký význam přikládáme tomu, aby Česká republika šla v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací cestou zemí Evropské unie. Podpora by měla být přímá i nepřímá. Minulá vláda se zavázala k vyčlenění 0,7 procenta hrubého domácího produktu k těmto účelům. To se nejen nenaplnilo, ale z různých důvodů byla částka krácena. Malou pozornost věnují této oblasti i podniky, které by bylo dobré motivovat systémem nepřímých nástrojů podpory. Česká republika by měla zpracovat svoji národní inovační strategii. Měli bychom se stát součástí evropského výzkumného prostoru. Proto je také třeba vytvářet podmínky pro zapojení do mezinárodních výzkumných programů. Průmysl se hlásí ke své odpovědnosti za životní prostředí. Příslušnou legislativu je však také třeba hodnotit podle toho, jaké má dopady na konkurenceschopnost a výkonnost firem. Domníváme se, že někdy jde legislativa v této oblasti nad rámec povinností daných Evropskou unií. Pokud jde o podporu exportu, je to jeden ze systémů, který v minulém období zaznamenal poměrně pozitivní vývoj. Nicméně je třeba činnosti státu koordinovat a některé posílit. Naše požadavky se přirozeně týkají i legislativy, která by měla být stabilní, vymahatelná, jednoznačná a transparentní. Někdy se stává, že parlament dělá změny, u nichž dostatečně nezkoumá, jaké budou mít důsledky. Ne vždy je to ku prospěchu věci a ne vždy to vede k provázanosti jednotlivých zákonných norem. Důležitá je také otázka infrastruktury. Naším cílem je spolehlivá nákladově přijatelná energetická síť. Podobné parametry platí i pro dopravu.
Co problematika malých a středních firem?
Vedle problémů, které mají společné s velkým průmyslem, mají i své specifické. Malé a střední podniky jsou ve svém rozvoji do značné míry závislé na rozvoji velkých firem. To například souvisí s otázkou investičních pobídek a subdodávek. Malé podniky se nemohou rozvíjet bez velkých a opačně. Velmi zjednodušeně řečeno, je třeba zvýšit prostředky směrované do této oblasti tak, aby to odpovídalo významu malých a středních podniků. Jestliže se dnes podílejí zhruba šedesáti procenty na zaměstnanosti, pak jsou ty prostředky stále nedostatečné. Je také třeba analyzovat sám systém podpory. Je tu příliš mnoho institucí, které se podporou zabývají. A je příliš mnoho programů. Pak se stává, že prostředky z programu, o který je velký zájem, se rychle vyčerpají. Myslíme si také, že programy nemají všechny stejný význam.
Pokud jde o investiční pobídky nebo programy podpory malých a středních podniků, shodné názory vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Zdá se tedy, že si velmi rozumíte.
Budeme rádi, když naše další jednání tuto hypotézu potvrdí. My si myslíme, že vedle systému investičních pobídek by měl být další, který by podporoval multiplikační efekty. Pak jsou tu ještě hlubší problémy. Například co se stane, až zahraniční investoři vyčerpají investiční pobídky? Odejdou, nebo zůstanou? Jakým směrem ovlivňují strukturu hospodářství? Jdou směrem k sofistikovanějším, technologicky náročnějším výrobním procesům, nebo je to práce ve mzdě? Vytvářejí se skutečně nová pracovní místa, nebo se lidé jen přesouvají z jednoho na druhé? Rekvalifikuje zahraniční investor pracovní sílu směrem k vyššímu stupni schopností, nebo k nižšímu? Jak to ovlivňuje export a import? Skutečně nenajdou zahraniční investoři kvalitní tuzemské subdodavatele? To jsou otázky, na které je třeba hledat odpověď. Svou roli by měly sehrát zkušenosti s jednotlivými projekty. Lidé, kteří pracují v regionech na pracovních úřadech a hejtmanstvích, znají situaci nejlépe. Ti nejlépe vědí, jaký význam realizace zahraniční investice pro region ve skutečnosti má. V každém případě pohled, který bere za jediné kritérium příjem investic v miliardách dolarů, je nedostatečný.
Před vstupem do Unie nás čeká ještě řada změn, a to nejen v hospodářské sféře. Co však členství v Evropské unii přinese za výhody?
Jednou z výhod je nepochybně čerpání strukturálních fondů. V této věci je však třeba urychleně vytvořit podmínky v oblasti institucionální, společného financování a přípravy projektů. Některé analýzy ukazují, že české podniky musejí jít na zahraničních trzích s cenou dolů, aby se prosadily. Pokud je budou vnímat jako firmy z Unie, je pravděpodobné, že budou ve výhodnějším postavení. Nepochybnou výhodou bude, že se staneme součástí určitého investičního prostoru. Již dnes k nám zahraniční investoři nejdou jen pro investiční pobídky, ale také v očekávání toho, že se ČR stane součástí tohoto prostoru. Prolínání a propojování ekonomik, které je nezbytné pro zvýšení výkonnosti, se zrychlí.
Pocítí nějakou pozitivní změnu i malé a střední podniky?
Malé a střední podnikání je všude ve světě, tedy samozřejmě i v Evropské unii, velmi podporované. Očekáváme tedy, že vstup do EU posílení této podpory vyvolá. Významnou pomocí by pro nás měla být i účast na čerpání fondů Evropské unie. Svoji roli bude hrát i zkvalitnění právního prostředí.
Také to bude něco stát.
Jistě. Jenom v oblasti životního prostředí už firmy profinancovaly značné prostředky. Významně se tak podílely na celkovém zlepšení životního prostředí v České republice. Další oblastí, která bude vyvolávat určité nároky na podniky, bude např. bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Jde o to, aby požadované parametry byly pro podniky v reálném čase a v reálných ekonomických podmínkách zvládnutelné.
