V čem je investice do vína specifická v porovnání s jinými sběratelskými artikly, jako jsou známky nebo umělecká díla?
Investice je zpočátku podobná, ale vína můžete nakonec alespoň část vypít.
To se stává, že někdo vypije investiční víno?
Stává. Samozřejmě nemusí vypít všechno a taky záleží, kolik ho nakoupí. Můžete vklad pojmout tak, že si koupíte víno, ke kterému máte vztah, máte ho ráda a zároveň je výnosné. Pokud se v průběhu času rozhodnete malou část investice, kterou držíte, vypít, je to jedna z možností. Vína proto na rozdíl od obrazů na trhu dlouhodobě ubývá.
Myslíte tím, že současné ročníky vín nemají potenciál se stát dobrými investicemi?
Obecně nelze říci, co je a není investiční víno. Neexistuje žádná oficiální certifikace, a proto je důležité se řídit doporučením odborníka. Nějaké vinařství, které se považuje za investiční, vyprodukuje ročně 100 tisíc lahví, na trh jich z toho pošle třeba 50 tisíc. A za deset let jich rozhodně nezůstane k mání všech 50 tisíc, protože polovinu dávno lidé vypili. Proto čím starší ročník, tím je lahví méně. Víno je totiž pořád k pití, i když někteří investoři ho mohou kupovat za účelem dalšího prodeje.
Aby měla investice smysl, musíte se snažit koupit relativně levně, aby hodnota měla kam růst. Když kupujete ze super exkluzivního vinařství dva roky staré víno za 400 eur, tak už se víc nezhodnotí. Proto se doporučuje začínat na 40 až 100 eurech, což jsou vína od špičkových vinařů, ale pořád za rozumnou počáteční cenu. Trh s víny za stovky eur už je totiž velice malý a exkluzivní.
Většinou jde o vína z Bordeaux, kde můžete nakoupit vína vhodná pro investici okolo 30 až 40 eur, ale i za těch 400 eur. Místní vždycky prodávají nový ročník ještě dříve, než ho nalahvují. Kupujete něco, na co si nemůžete fyzicky sáhnout, je to jen opce, že to víno bude vaše, až uzraje. Letos si už můžete koupit minulý ročník, ale to víno je stále v sudech. Bude tam zrát ještě rok, pak bude chvíli ležet na lahvi a pak teprve půjde na trh. Když si ho budete chtít fyzicky přebrat, dostanete možnost za rok nebo dva od koupě. Předtím se občas pořádají degustace, kde lze víno ochutnat ze sudu, ale to dělají hlavně obchodníci, kteří pak zprostředkovávají koupi finálnímu investorovi.
Když si tedy koupím dvě lahve vína od dvou vinařů ze sousedních vesnic a každá bude stát 40 eur, jak mám určit, která z nich se několikanásobně zhodnotí?
Je to o zkušenostech specialisty, který by vám vždy měl s výběrem pomoci. Nikdy bych nekupoval sám napřímo, kdybych se v tom nevyznal, protože by mě mohli lehce napálit. Obchodníci, kteří se zabývají investičními víny, už mají domluvené kontrakty a odběry s vinaři, kteří jim část produkce rezervují. Chodí to tak hlavně v Bordeaux, odkud, jak jsem říkal, pochází 80 procent trhu.
Proč zrovna odtud?
Historicky byli asi nejšikovnější, teď obchodně nejlépe zvládli předprodej lahví a zároveň jejich vína mají velký potenciál k dlouhodobému zrání, v případě těch nejšpičkovějších klidně i v desítkách let. Investice mají minimálně pětiletý horizont, a tak je hrozně důležité, aby vína vydržela. Jinak by to jako dlouhodobá konzervativní investice nemělo smysl. Pokud je víno dobře skladováno, tak kvalitu drží, nebo se dokonce během 10 až 20 let rozvine do své plnosti a neexistuje riziko, že by ztratilo na ceně. I tak víno slouží spíš jako doplněk k diverzifikaci portfolia, nelze ho na něm postavit.
Jak se mají vína správně skladovat? Přece jen vše, co slouží ke konzumaci, má nějakou dobu trvanlivosti, která není věčná…
Skladování je hrozně důležité. Jako investor si proto můžete koupit podíl ve fondu, který má vlastní certifikované sklady a vy se tam smíte chodit jen dívat, případně zorganizovat privátní degustaci, abyste mohli svoje víno vypít. Nebo si ho samozřejmě můžete uskladnit u sebe doma, ale tam není pod kontrolou, a tak se vám bude hůř prokazovat jeho původ a historie.
V případě pár vín to asi nevadí, ale pokud by se jednalo o seriózní investici v objemu, jaký dává smysl z finančního hlediska, tak už si potřebujete zařídit kvalitní archivní sklípek s kontrolovanou teplotou, vlhkostí, bez pachu a podobně. A během prodeje vás stejně mohou potkat komplikace ohledně prokazování, že skladování bylo skutečně v pořádku. Pokud chce někdo investovat v řádu stovek tisíc a výš, doporučuji se obrátit na specializovaného obchodníka, který má sklad s ideálními podmínkami.
Mezi jakými lidmi jsou investice do vína populární?
Za poslední rok jsem zaznamenal nárůst poptávky, protože se specializujeme na archivní vína, která se zhodnocují po pěti až deseti letech. Během covidu se o ně, i vzhledem k inflaci, začalo zajímat víc a víc lidí. Většinou jsou to podnikatelé a podnikatelky, manažeři nebo právě milovníci vína, kteří už se propili k prestižním suchým červeným vínům a berou to jako doplněk svého portfolia. Jsou to silní investoři se širokým záběrem, často jednatelé a jednatelky, kteří prodali firmu. Většinou je jim přes čtyřicet a mají takové úspory, že krize se jich nedotýká ani bez vína.
Mnoho lidí vidí ve víně symboliku, například kvůli ročníku, je to emocionální produkt. Lidé si proto kupují vína z roku své svatby nebo narození dítěte a archivují je například na přípitek k 18. narozeninám nebo na výročí. Tak to většinou začíná, ale člověk si najednou vína koupí víc a část ho chce třeba prodat. Dnes v době internetu bariéry padají, takže je jednodušší nakupovat u nás i v zahraničí, kde lze i prodávat.
Já osobně kontrakty s vinařstvími nemám, protože dostat se do Bordeaux je těžké a vyžaduje to hodně dlouhodobých spoluprací, tak lidem doporučuji, aby se obraceli na fondy a importéry a přes ně si víno zakoupili. Teď totiž zase nastal lehký útlum internetových prodejů. Zájem ale dlouhodobě roste hlavně díky online poptávce, v posledních letech se nám prodeje několikrát znásobily. To platí pro sběratelství obecně. V Číně třeba existuje tak velká poptávka po vínech z Bordeaux, že to žene ceny nahoru.
Byly v poslední době prolomeny nějaké cenové rekordy týkající se vína?
Já se nepohybuju v oblasti úplně nejprestižnějších vín, která se na aukcích prodávají v řádu milionů. To pro běžné smrtelníky ani není relevantní. Všiml jsem si ale, že řada vinařů v našem segmentu v posledních letech navýšila ceny, a stejně dokážou víno prodat. Archivní a investiční vína jsou jejich vlajkové lodě, kterých produkují malé množství. Když se ale dobře umístí na mezinárodních soutěžích a uchytí se v restauracích, tak si vinař může dovolit dát prémiovější cenu, ačkoli je to jen malá část jeho produkce.
Kolik se dá na víně vydělat, když má člověk rozum i štěstí?
Správci fondů říkají, že výnosnost by měla být pět až deset procent. V posledních letech je u super exkluzivních vín nárůst větší, ale je otázka, zda to tak zůstane. Výhodou je, že víno je fyzické aktivum podložené kvalitou a desítkami let. Pokud pochází ze špičkového vinařství a správně se skladuje, tak jeho hodnotu neovlivní žádná krize, protože může výjimečně mít potenciál i 20 a více let. Normálně si ale všechna investiční vína vylepšují kvalitu 10 až 15 let, dokud nedosáhnou vrcholu. Víno je proto třeba koupit mladé a prodat, až dozraje. Nemá smysl spekulovat o 15leté lahvi.
Zároveň se vinařům zdražují vstupní náklady a produkují méně vína, například v Champagne byla úroda špatná, tak se zvyšuje výstupní cena vína, což pravděpodobně ovlivní celý trh. Samozřejmě že celkové ochlazení by na nás taky dopadlo, ačkoli zrání vína je běh na dlouhou trať.
Jaká vína chutnají Čechům?
Záleží, v jakém jsou stadiu. Když se začínají o víno zajímat, bývají to sladší bílá vína. Sám jsem začínal před 15 lety, předtím jsem byl pivař. Pak jsem začal objevovat víno při cestování, mám ho spojené se zážitky. Takto získává zkušenosti čím dál víc Čechů, a tak se propíjejí k červeným komplexnějším vínům. Archivní vína nejsou nic pro začátečníky. Jsou jiná a pijí se kvůli zážitku, ne kvůli kvantitě.
Buduje se okolo vína podobná komunita jako u jiných sběratelských artiklů? Jezdíte na společné degustace?
Jeden aspekt je vzdělávání se a zkoušení nových chutí, tedy degustace, kdy například ochutnáváte pět různých ročníků jednoho vína, abyste získali srovnání. Je zajímavé pozorovat, jak se jeho chuť mění s léty, a také je to společenská událost. Druhá věc je cestování, třeba taková vinná turistika na Moravě. Často se nám taky ozývají zákazníci, že navštívili nějaké vinařství v zahraničí a chtějí si koupit další lahev odtud.
