Vepřový gigant už nebude farmářským družstvem
Investor pro vepříky
Společnost Danish Crown, největší světový vývozce vepřového masa, pravděpodobně skoncuje s tradicí založenou roku 1887. Gigantická firma, pod niž spadá sto kanceláří v zahraničí ale i 25 jatek a balíren masa v Dánsku, dosud funguje jako družstvo. Podíl v ní má deset tisíc farmářů sdružených v oborové organizaci chovatelů vepřů. Danish Crown chce teď ale část aktiv nabídnout na volném trhu investorům. „Procházíme dobou historických změn, a abychom si zajistili dobrou budoucnost, musíme jednat,“ řekl listu Jyllands-Posten předseda představenstva Niels Mikkelsen. Kromě Dánska vlastní Danish Crown jatka také v Polsku, Švédsku a Velké Británii. Největšími odběrateli firmy jsou pak USA. Loni Danish Crown dosáhla obratu 45 miliard dánských korun (145 miliard korun).
AFP
Charita z donucení
Jihokorejská automobilka Hyundai Motor oznámila, že její šéf Čong Mong-Ku věnuje akcie v hodnotě 462 milionů dolarů na pomoc dětem z chudých rodin. Jedná se o další splátku, kterou plní slib, jejž učinil před několika lety v průběhu vyšetřování kvůli korupci. Zavázal se, že na dobročinné účely uvolní ze soukromého majetku jeden bilion wonů (924 milionů dolarů). Čong měl jít původně za zpronevěru podnikových financí a jejich využití ke korupci na tři roky do vězení, nicméně odvolací soud v roce 2007 verdikt zmírnil na podmíněný trest, součástí kterého se stal také závazek o charitě. Šéf automobilky tak přijde o akcie Hyundai Glovis, dceřiné společnosti Hyundai Motor. Peníze budou rozděleny prostřednictvím charitativní organizace založené samotnou automobilkou. Jedná se o největší dar od individuálního donora v Korejské republice. Třiasedmdesátiletý Čong se však k tomuto kroku rozhodl až poté, kdy se začala ozývat nejrůznější občanská sdružení a také právníci, kteří mu připomínali, že by měl svůj závazek konečně dodržet.
BLOOMBERG
Pivní kvasinky od Indiánů
Ne do Bavorska, ale do Jižní Ameriky sahá tajemství ležáku, piva vyráběného za studena s možností skladování po delší dobu. Podle legend začali ležák vyrábět němečtí mniši v patnáctém století. Kvasinky, které jsou základem pro tento druh piva, však mají na svědomí mikroby, jež se do Evropy dostaly z Patagonie ve dřevě či ve vnitřnostech myší a much. Tvrdí to nová studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Tyto pivní kvasnice se podle výzkumu vyskytují na argentinských stromech, které po napadení bakteriemi produkují směs kvasinek, rostlinných buněk, hub a cukru. Kvas je prý v prostředí lesa cítit na dálku a místní lidé ho řadu let sklízejí a používají jako přísadu do salátů.
Objev genetického původu kvasnic teď přináší nečekané možnosti. „Můžete si představit novou éru, ve které budou chuť piva ovlivňovat geneticky upravené kmeny kvasinek,“ říká autor studie Chriss Hittinger.
