Cena akcií spadla zřejmě kvůli Deutsche Bank
Jakkoli jde se vší pravděpodobností o dočasný jev, období zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které mělo Komerční bance přinést popularitu a zájem investorů, stáhlo cenu jejích akcií z téměř devíti set korun pod hranici 850 korun. V rámci SPAD se například ve středu obchodovalo za cenu 818 Kč. Důvodem byla s největší pravděpodobností kuloární a následně potvrzená zpráva o tom, že německý obr Deut–sche Bank nebude mít zájem o koupi Komerční banky. Nejde o nic nového. Projevila se velká volatilita trhu, ale také jeho krátká paměť. Deutsche Bank svůj názor prezentuje již půl roku: zájem o Komerční banku mít nebude. V tomto duchu psal i týdeník EURO. Přesto lze říci, že burza na tento fakt nyní zareagovala. Není totiž pravděpodobné, že by příčinou poklesu mohlo být nějaké povědomí analytiků o dalším případu podobném B.C.L. Portfolio Komerční banky prošlo několikerou kontrolou a generální ředitel Radovan Vávra jednoznačně prohlásil, že další takové případy v bance nejsou. Mimochodem, o ceně na hranici 900 korun za akcii řekl, že je podhodnocená o dvacet až třicet procent. Deutsche Bank nechystá v nejbližší době výraznější expanzi do České republiky, nemá zájem o vstup do drobného bankovnictví a nemá zájem o Komerční banku. To je poslední prohlášení mluvčího představenstva Rolfa Breuera. Ve střední Evropě chce německý gigant expandovat především do rozvoje drobného bankovnictví v Polsku, kde je zatím výrazně menší konkurence. Účast na privatizaci Komerční banky již dříve odmítly také obě nejvýznamnější nizozemské banky – ING Bank a ABN Amro. Z Rakouska a Itálie. Svůj zájem minulé pondělí oficiálně ohlásila Bank Austria Creditanstalt (BA/CA), která po fúzi s německou HypoVereinsbank rozhodně nebude malým peněžním ústavem. V našem regionu se stane větší než Erste či belgická KBC Bank, které u nás ovládly Českou spořitelnu a ČSOB. Místopředseda představenstva BA/CA Alarich Fenyves tvrdí, že po sloučení převezme zodpovědnost za veškeré operace nové skupiny ve střední a východní Evropě právě Bank Austria. Společně s dceřinými bankami, které budou rovněž integrovány do skupiny, dosáhne nový celek podle objemu aktiv (11,7 miliardy eur) ve střední a východní Evropě na první místo v žebříčku bank tohoto regionu. Předběhne belgickou KBC s 9,7 miliardy eur a italskou UniCredito s 9,3 miliardy eur. Čtvrté a páté místo bude patřit Citibank (7,9 miliardy eur) a Erste Bank (6,7 miliardy eur). „Jsme nyní jasně číslo jedna ve střední a východní Evropě a tuto pozici si chceme nejenom udržet, ale i dále posilovat, prohlásil Fenyves. Banka přitom hodlá posílit orientaci na drobné bankovnictví, ostatně ohlásila i zájem o koupi Slovenské spořitelny. Stejný cíl, tedy stát se vůdčím peněžním ústavem postkomunistického bloku, připisuje ale deník Financial Times i UniCredito. Ta na Východě proinvestovala již půldruhé miliardy eur. Drží majoritu v největší polské bance Pekao, ovládá Poľnobanku (čtvrtá největší na Slovensku), kontroluje Bulbank (největší v Bulharsku) a Splitsku Banku (třetí největší v Chorvatsku). Spolu s Pekao usiluje o třetí největší banku v Litvě – Agricultural Bank. Míří do Turecka, Egypta a Maroka. Zdroje týdeníku EURO uvádějí, že UniCredito má zájem o Slovenskou spořitelnu a po neúspěchu v boji o IPB také o Komerční banku. O tu se údajně zajímá i Allianz, akcionář UniCredito. Financial Times dokonce nazývá německou pojišťovnu spojencem Italů. Hovoří o aktivitě „na křídle expanze do Nové Evropy, jak šéfové banky nazývají postkomunistický blok. Financial Times uvádí, že za svého největšího soupeře považují právě spojení HypoVereinsbank a Bank Austria. Hypo je přitom paradoxně největším akcionářem Allianz, považovaným za toho, kdo pojišťovnu ovládá. Je někdo vzadu? Jestliže zájem o Komerční banku odvolala Deutsche Bank a teritoriální expanzí proslulí Nizozemci, nemuselo by nic bránit přímému souboji UniCredito a Bank Austria. Obě seskupení považují trh střední a východní Evropy za klíčový. Erste, vyznávající stejný přístup, přitom již zakotvila ve spořitelně. Navíc řada institucí přestává expandovat akvizicemi, protože veškeré činnosti řídí z centrály. Již delší dobu se proslýchá, že mezi zájemci o Komerční banku je i španělská Banco Santander. Jde o v Evropě poměrně známou banku, proslulou rozumnou expanzí (EURO 22/2000). Je navíc partnerem španělského telekomunikačního gigantu Telefónica, rovněž projevujícího zájem o český trh. O postavení této finanční instituce v Evropě hovoří i to, že se o ní uvažovalo pro případnou superfúzi s BNP Paribas, Dresdner Bank, Commerzbank a Crédit Suisse (EURO 31/2000). Právě BNP Paribas si lze teoreticky představit jako dalšího zájemce o Komerční banku. Svoji touhu po českém retailovém trhu totiž projevila snahou o koupi Union Group, která zřejmě skončí nezdarem. Ministr financí Pavel Mertlík říká, že řada potenciálních investorů projevila velký zájem i v průběhu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
