Investoři přestávají věřit centrálním bankám

12. 2. 2016

Autor: Euro E15

Masakr na světových burzách pokračuje i tento týden. Světové akcie od svého maxima loni v květnu ztratily již pětinu hodnoty, čímž se dostaly do takzvaného medvědího trhu.

Investory nyní začíná děsit stav evropských bank, což způsobily obavy o splacení zvláštních dluhopisů Deutsche Bank. Výsledkem byl úprk z akcií a korporátních dluhopisů do „bezpečných přístavů“, což poprvé v historii způsobilo, že výnosy státních dluhopisů země G7 (sedm nejvyspělejších zemí světa) – Japonska - propadly do záporných hodnot.

Za výkyvy na trzích jsou zřetelně vidět chyby centrálních bank, které pumpováním bilionů dolarů na trhy způsobily, že banky, investoři a další hráči na trhu podstřelovali v minulých letech riziko a neefektivně umísťovaly kapitál. Při událostech, které nemají centrální banky pod kontrolou, pak začíná docházet k potížím.

Investoři už zároveň přestávají věřit ve schopnosti centrálních bankéřů spasit svět. Národní banky totiž vystřílely téměř veškeré náboje, které měly k dispozici. Sazby jsou na nule a někde dokonce v záporu, bilance centrálních bank nafouknuté o biliony dolarů či eur. A to bez zásadního efektu na ekonomiky.

Pokud se problémy v bankách a na trzích projeví v plné síle, tak příští krize skutečně nebude taková jako v roce 2008. Bude mnohem horší

Je navíc zřejmé, že centrální bankéři nemohou ovlivnit cenu ropy, komodit a technologický pokrok, což jsou faktory tlačící ceny zboží a služeb dolů. Nástup nových technologií a robotizace totiž zvyšuje produktivitu práce, což opět zlevňuje finální výrobky. Cenu komodit a zvláště ropy pak tlačí dolů zpomalení v Číně a boj Saudské Arábie s americkými těžaři ropy z břidlic o podíl na trhu.

V tomto prostředí bude proto složité pro centrální banky dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle. A je vůbec otázkou, zda pokles cen kvůli inovacím je zlem, proti němuž musí centrální banky bojovat.

Zatím pumpováním peněz do ekonomik dosáhly akorát nafouknutí bublin na celé řadě trhů přes akcie, technologické firmy, reality v Londýně nebo Hongkongu až po dluhopisy pochybné kvality. Jejich brutální splaskávání v posledních týdnech centrálním bankám na důvěryhodnosti nepřidává.

Pokud se problémy v bankách a na trzích projeví v plné síle, tak příští krize skutečně nebude taková jako v roce 2008. Bude mnohem horší, protože centrální banky už nemají, čím by ekonomiky zachraňovaly. Celý svět je navíc ještě víc předlužený, než byl před osmi lety.