První na tuzemském trhu byla Wiener Städtische
Evropským finančním centrem Vídeň nikdy nebyla, a ani rakouské banky a pojišťovny se neřadí k těm, jež jsou často zmiňovány při mezinárodních fúzích a akvizicích. Neplatí to ale ve střední Evropě - především v České republice a na Slovensku. V těchto zemích dnes Rakušané jednoznačně udávají tón – vlastní banky a pojišťovny, které patří v obou zemích k největším.
První byla Kooperativa.
První, kdo vsadil na tuzemský trh, byla pojišťovna Wiener Städtische, která založila v ČR počátkem devadesátých let dceřinou pojišťovnu Kooperativa. Od té doby je Kooperativa společně s pojišťovnou ČPP, která do koncernu patří teprve necelé dva roky, suverénní dvojkou mezi tuzemskými pojišťovnami. V některých segmentech neživotního pojištění je dokonce větší než někdejší monopolista Česká pojišťovna. O tom, že se Kooperativě a ČPP daří nejlépe, vypovídají čísla. Dvojice tuzemských pojišťoven skupiny loni souhrnně vydělala 59,12 milionu eur, o milion eur méně než v roce 2005. Důvodem mírného zhoršení jsou vysoké náklady na škody způsobené dlouhou loňskou zimou. „Letos od českých pojišťoven očekáváme nárůst zisku zhruba o deset procent. Přispějí k tomu i úspory, kterých dosáhnou společnou likvidací pojistných událostí,“ řekl v březnu týdeníku EURO šéf Wiener Städtische Günter Geyer. Na předepsaném pojistném celé skupiny se české dcery podílely 18 procenty, jejich podíl na zisku činil 17 procent.
Úspěch v ČR přiměl rakouskou skupinu expandovat i do dalších zemí. V současnosti působí ve dvaceti státech Evropy. Aby mohla svou akviziční politiku financovat, vstoupila Wiener Städtische před dvěma roky na burzu ve Vídni a získala devět set milionů eur nového kapitálu. Nejnověji nakoupila pojišťovny v Albánii, Makedonii a Turecku. Z předloňského úpisu akcií na vídeňské burze stále disponuje 250 miliony eur volného kapitálu vyhrazeného na budoucí akvizice.
Česká spořitelna nastartovala Erste expanzi.
Dnes již si málokdo vzpomene, v jakém stavu byla na přelomu tisíciletí Česká spořitelna. Miliardové ztráty, věčně nefungující bankomaty, naštvaní klienti. Za posledních sedm let se tato instituce změnila k nepoznání – ze šestimiliardových ročních ztrát dosáhla na více než desetimiliardový zisk. Zásluhu na proměně spořitelny má vlastník, rakouská bankovní skupiny Erste. Pro tu byl nákup České spořitelny první významnou zahraniční akvizicí. Erste následně ovládla spořitelny v dalších zemích střední a východní Evropy a za posledních deset let zvýšila svou tržní kapitalizaci ze dvou na dvacet miliard eur. Strategií Erste je růst v zemích, které jsou členy nebo kandidáty na členství v EU. Podle odhadu šéfa skupiny Andrease Treichla bude mít celý koncern za pět let hodnotu zhruba šedesát miliard eur. „Trh v zemích, kde působíme, je dostatečně velký. Nemusíme nutně nakupovat další země, potřebujeme získávat nové zákazníky. V současnosti máme šestnáct milionů klientů, jejich počet může vzrůst až na dvacet milionů. Nové můžeme získat především v Rumunsku, na Ukrajině, částečně i v Maďarsku. S takovým počtem zákazníků již budeme patřit mezi největší evropské banky. Když se nám podaří nashromáždit kapitál a naši akcionáři budou požadovat další expanzi, můžeme se rozhlédnout dále. Ve všech zemích chceme mít silnou retailovou síť, žádnou takovou momentálně nevidíme v Polsku. Co se týče Turecka, tam nyní nemáme přímý přístup, takže by nebylo logické tam vstupovat. Rusko je obří trh, momentálně ale velmi drahý,“ řekl týdeníku EURO v březnu k další strategii koncernu Andreas Treichl.
Raiffeisenbank posiluje.
Zatímco Kooperativa a Česká spořitelna patřily vždy k lídrům tuzemského trhu, Raiffeisenbank byla dosud v ČR bankou střední velikosti, která byla úspěšná především ve službách pro podniky. V retailovém bankovnictví jí chyběla kritická masa klientů. To se ale v minulém roce změnilo. Raiffeisenbank koupila za 130 milionů eur od skupiny PPF eBanku s více než 120 tisíci klienty. Modré logo eBanky by mělo být nahrazeno žlutým znakem Raiffeisenbank v příštím roce. Na podzim 2008 by obě dosud samostatné banky s celkově více než dvěma sty tisíci klientů měly splynout do jedné. Pobočková síť sloučené banky bude disponovat přibližně stovkou obchodních míst „Spojením s eBankou vlastně zdvojnásobujeme svůj retailový obchod. Tím pádem to není tak, že bychom nutili klientům eBanky obchodní model Raiffeisenbank, ale opravdu se chceme zamyslet nad tím, co kdo dělá dobře, a vybrat to nejlepší,“ řekl po akvizici týdeníku EURO generální ředitel a předseda představenstva Raiffeisenbank Lubor Žalman. „Prostě jsme usoudili, že potřebujeme v ČR investovat. Neplatí tvrzení, že ČR je v EU a tam už není o co stát. Opak je pravdou. Ze střední a východní Evropy má ČR třetí nejvyšší předpověď růstu HDP za Ruskem a Slovenskem, bankovní aktiva v poměru k HDP jsou pořád hluboce pod evropskou úrovní,“ vysvětlil Lubor Žalman důvody akvizice. Skupina Raiffeisen International (RI), do které v tuzemsku patří vedle dvou bank ještě leasingová společnost, stavební spořitelna a pojišťovna Uniqa, expanduje především v zemích bývalého Sovětského svazu. Patří jí velké banky Aval na Ukrajině nebo Impexbank v Rusku. Celková aktiva skupiny loni meziročně vzrostla o 37 procent na 55,9 miliardy eur a za poslední čtyři roky se aktiva zvětšila téměř čtyřnásobně. Akcie RI byly loni nejvýkonnějšími akciemi indexu DJ Euro Stoxx Banks. Zatímco počátkem roku 2005 se začaly obchodovat na 55,55 eura za akcii, v poslední obchodní loňský den uzavřely na 115,51 eura za akcii.
Malí, ale úspěšní.
Byť ostatní rakouské banky a pojišťovny nemají na tuzemském trhu tak významný podíl jako trojice výše zmíněných, neznamená to, že by se jim v ČR nedařilo. Naopak, pro Volksbank CZ byl loňský rok nejúspěšnější v třináctileté historii jejího působení v ČR. Čistý zisk dosáhl 220 milionů korun, což představuje meziroční nárůst o 86 procent. Rostly i další ukazatele. Meziroční přírůstek bilanční sumy činil dvacet osm procent, úvěrů dvacet sedm procent a vkladů dvacet procent. Kromě toho banka dokázala za poslední dva roky zvýšit počet svých drobných klientů z dvaceti na třicet pět tisíc. Tím ale její expanze nekončí. Volksbank CZ se loni dohodla na spolupráci s řetězcem hypermarketů Kaufland. Dohoda s řetězcem bance umožňuje vybudovat síť jednoduchých poboček ve všech jeho obchodech, tedy na více než sedmdesáti místech v ČR. První bankovní shop Volksbank otevřela loni v září a v současnosti jich má již jednadvacet. „Hledali jsme odbytové cesty, které budou stát méně než budování klasických poboček, a navíc jsme se chtěli vyhnout zdlouhavým jednáním s desítkami pronajímatelů komerčních prostor. Bankovní shop nás přijde na méně než třicet procent ceny běžné filiálky,“ pochvaluje si generálním ředitel Volksbank CZ Johann Lurf. Do konce letošního roku chce mít Volksbank CZ čtyřicet pět tisíc drobných klientů a dlouhodobý plán věří v získání sta tisíc klientů. Nové pobočky plánuje v ČR budovat i Oberbank, která k dosavadním čtrnácti do poloviny roku 2008 přidá dalších pět až šest nových filiálek. „V Česku je celková bilanční suma bank jen o málo vyšší než sto procent HDP. Ve starých zemích EU to je asi 270 procent HDP, tedy téměř trojnásobek. Podobné to je i s pobočkami. V ČR připadá na jednu bankovní filiálku pět tisíc obyvatel, v Německu asi 2170, a v Rakousku dokonce jen 1500 lidí. Tyto statistiky dobře ukazují prostor, jaký na českém trhu ještě pro expanzi zbývá,“ řekl týdeníku EURO předseda představenstva Oberbank Franz Gasselsberger. Stranou zájmu nezůstane ČR určitě ani ze strany Bawag PSK, pátá největší rakouská banka, která je stoprocentním akcionářem Bawag Bank CZ. Bawag PSK v letošním roce získal za 3,2 miliardy eur nový majitel - americký investiční fond Cerberus společně s rakouskou poštou, pojišťovnou Generali a stavební spořitelnou Wüstenrot. Nový vlastník uvedl, že důvodem jeho zájmu o banku je vedle rakouského trhu především expanze do dalších zemí střední a východní Evropy. Patnácti pobočkami, jimiž Bawag v tuzemsku momentálně disponuje, jeho expozice na tuzemském trhu zdaleka nekončí. Minimálně ve finančních službách toho budou mít Češi a Rakušané v budoucnu společného ještě více.
