Podle Nejvyššího soudu České republiky nemůže obecní kupní smlouvy napadat kdokoli
Vedení diskontního řetězce Lidl v jihočeském Táboře spadl velký kámen ze srdce. Ještě donedávna totiž nebylo jasné, zda si místní diskont nebude muset sbalit saky paky a rozmontovat svoji prodejnu. Místní architekt totiž napadl kupní smlouvu, na základě které Lidl pozemky získal, a zpochybnil vlastnictví pozemků řetězce. Nejvyšší soud České republiky ale zrušil všechna předchozí rozhodnutí soudů nižších instancí, které pozemky vrátily zpět do majetku Tábora, a vydal rozsudek, jenž je jasným závazkem pro všechny soudy v Česku: kupní smlouvy, které obce uzavřou s investory, nemůže napadat jakýkoli občan. Soudy nyní budou muset v podobných kauzách brát rozhodnutí Nejvyššího soudu v potaz.
Podle zdroje, který je s případem obeznámen, je rozsudek soudu klíčový například pro developery. Pokud by byl výsledek opačný, mohl by se prakticky kdokoli ohradit proti prodeji obecního majetku, aniž by jevil zájem o samu koupi. „To by bylo absurdní a způsobilo by to nejistotu v právních vztazích. Mohli bychom očekávat expanzi soudních žalob ze strany aktivních občanů na určení vlastnického práva k nemovitostem,“ řekl zdroj týdeníku EURO. Dodal, že takto by si dva rivalové mohli například vyřizovat účty. „Typickým případem jsou výběrová řízení na prodej pozemků, kdy je zpravidla prodán pozemek investorovi a jiný investor podává prostřednictvím občanů podobné žaloby,“ uvedl. Možnost napadat tyto smlouvy by tedy měl mít jen občan, který zájem o koupi projeví a zároveň prokáže, že disponuje potřebnými finančními prostředky.
Zástupkyně Lidlu odmítla spekulovat, jakou škodu by řetězci způsobil opačný verdikt soudu, dodala pouze obecný komentář. „Společnost Lidl nikdy nepochybovala, že právo je na její straně. Jsme přesvědčeni, že naše prodejna byla postavena dle všech právních předpisů a na základě nezpochybnitelného výběrového řízení na prodej pozemku,“ uvedla mluvčí diskontu Sandra Kipeťová. Reaguje tak na podstatu žaloby, kterou architekt Martin Jírovský opřel o tvrzení, že Tábor původně prodával pozemky, aby zde vyrostl víceúčelový dům, nikoli diskont.
Občane, nestarej se!
Miloš Tuháček z Advokátní kanceláře Korbel, Tuháček & partneři, právní zástupce architekta a nynějšího místostarosty Jírovského, jenž kauzu inicioval, je rozhodnutím soudu zklamán, nikoli však překvapen. Zdůrazňuje, že Nejvyšší soud se nezabýval tím, zda došlo k porušení zákona o obcích, ale pouze otázkou, zda měl jeho klient právo kupní smlouvu napadnout. „Chtěli jsme utvořit novou judikaturu a klepnout obecní zastupitele přes prsty, ale nevyšlo to,“ uvedl Tuháček.
Podle Vítězslava Dohnala z pobočky Ekologického právního servisu v Táboře, který Jírovskému též poskytl právní konzultaci, je rozhodnutí soudu nešťastné. „To rozhodnutí nepovažuji za správné. Je to vzkaz pro občany, že se nemají o nic starat, a pro místní politiky, že mohou prodávat netransparentně,“ uvedl Dohnal. Kdyby soud rozhodl opačně, žádné masové žaloby by v podobných případech ze strany aktivních občanů podle Dohnala nehrozily.
Kauza se nyní vrátila zpět k okresnímu soudu, ale žalobce vzal žalobu zpět a bude doufat, že soud mu odpustí náklady na soudní řízení. Ty přesáhly už 100 000 korun. Dohnal si myslí, že do budoucna by právo občanů napadat smlouvy mělo být zakotveno v zákoně o obcích.
Diskont místo domu Kauza se táhla zhruba pět let. Na začátku stálo rozhodnutí vedení města Tábora prodat pozemky pod Lidlem soukromé firmě na stavbu víceúčelového domu za deset milionů korun. Město v průběhu výběrového řízení změnilo podmínky prodeje a novou veřejnou zakázku už nevyhlásilo. Pozemky pak koupila soukromá firma, která je za devatenáct milionů přenechala obchodnímu řetězci. Tuháček kritizuje zejména fakt, že obec naprosto opustila svůj původní záměr, který měla s pozemkem, a lukrativní táborský pozemek prodala pod cenou. Město Tábor v celé kauze figurovalo jako vedlejší účastník sporu na straně Lidlu. František Dědič, bývalý starosta Tábora, však argument, že město prakticky přišlo o devět milionů korun, označil v médiích za holý nesmysl.
