Dává to smysl České firmy s globálními ambicemi mají jednu výhodu: kamkoli se vydají, Baťa tam už kdysi byl
Uvnitř tohoto vydání týdeníku Euro najdete příběhy pionýrů mezi českými podnikateli investujícími v zahraničí. Není jich moc, ale v každém případě už u nás existují konsolidátoři, kteří se umějí pohybovat na mezinárodním poli a disponují potřebným kapitálem. Koupit konkurenty nebo firmy, jež jim umožňují doplnit portfolio a získat přístup na trh snadněji než přes organický růst a přímý vývoz, je znakem rostoucí kapitálové síly, ale také pokročilé strategie, byť třeba v tržních nikách, kde se celosvětový obrat nepočítá v desítkách miliard dolarů. Že počet takových českých byznysů nejde do stovek, to není velké překvapení. Podiv by musel vzbuzovat spíše opak – kdyby Česko vzhledem ke své historii bylo ve vztahu ke zbytku světa nějakým významnějším investorem.
Dohromady mají firmy z Česka přímou majetkovou účast „venku“ asi za půl bilionu korun, ani ne pětinu toho, co mají cizinci u nás. V souhrnu jsme však na tom s celkovou investiční pozicí výrazně lépe než další postkomunistické země včetně Slovenska, Polska či Maďarska.
Díky, závazku
Když budete hledat vysvětlení, najdete je v kurzovém závazku ČNB, přesněji řečeno ve velkém nárůstu devizových rezerv po listopadu 2013, kdy s touto intervencí ČNB začala. Rezervní aktiva, reportovaná ČNB, dosáhla ke konci června letošního roku 1,83 bilionu korun.
Pokud jde o zadluženost vůči zbytku světa, jsme v čisté věřitelské pozici, která loni dosáhla 9,9 procenta HDP. Ale to už jsme jednou měli koncem 80. let, jenže tehdy valná část aktiv vězela v nedobytných pohledávkách v „Ostbloku“ a spřátelených zemích. V té době bylo Československo ve velmi nezáviděníhodné situaci, kdy dodáváte zboží na úvěr, který ale není splácen, a zároveň vám zoufale chybí kapitál na modernizační investice. Valná část pohledávek byla nakonec prodána s velkou ztrátou, případně úplně odepsána.
Od těch časů se změnilo hodně, ale mezera v kapitálové zásobě mezi Českem a vyspělými ekonomikami je jasně patrná dodnes. Ona tady ve skutečnosti byla i téměř před sto lety, u samotných začátků československého státu. Jedním z jeho prvních kroků kromě měnové odluky byla nostrifikace bank a průmyslových podniků.
Československu tehdy nešlo pouze o převod sídla banky či korporace z Vídně (nebo Budapešti), ale především o změnu vlastnictví a kontroly podle národního, respektive etnicky českého rozhraní, kterému muselo zajistit rozhodující vliv v novém státě.
Československo ani za druhé republiky nemělo kapitálu nazbyt, už jenom kvůli tomu, že Slovensko a hlavně Podkarpatská Rus byly zejména ve srovnání s Čechami a Slezskem v ekonomickém rozvoji pozadu o hezkých pár desítek let.
Jedině Baťa
Je v naší minulosti koncern, který měl na to, hrát v první mezinárodní lize? Napadne vás plzeňská Škodovka, která měla svoje obchodní zastoupení všude možně, na Balkánu, v Turecku nebo Íránu? Potíž je v tom, že hlavním akcionářem byl francouzský Schneider-Creusot… Zůstává tady fenomenální Baťův koncern, který představuje učebnicový příklad vertikální i horizontální integrace v mezinárodním měřítku. Jeho nákupčí hledali levné zdroje surovin od Brazílie po Indii, aby snížili marže ponechávané prostředníkům.
Stejný motiv přiměl Baťu k zakládání kaučukovníkových plantáží v tehdejším Malajsku a k intenzivnímu budování distribuční sítě. Dotěrnou japonskou konkurenci, která na Baťovu produkci útočila „zdola“, potlačoval zakládáním výrobních závodů v zemích s ještě nižšími náklady na pracovní sílu a ve třicátých letech reagoval stejným způsobem („lokalizací“) na růst protekcionismu v mezinárodním obchodě v Evropě i v zámoří.
Nic srovnatelného tady sice od té doby nevzniklo, nicméně ambiciózním českým firmám, které chtějí zapustit ve světě hlubší kořeny, nezbývá než si v bleděmodrém zopakovat cestu, kterou Baťův koncern během pár desetiletí dokázal absolvovat. Ani génius to nezvládne sám, protože jak říkal Tomáš Baťa senior: Žádný podnik nevyroste k velikosti, pokud nevynalezne způsob, jak měnit nádeníky v ředitele.
O autorovi| Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz
