Menu Zavřít

Investoři: Povodeň je začátek nového rozvoje

9. 9. 2002
Autor: Euro.cz

Hlavně pro velké developery budou v poničených městských lokalitách možnosti Budování administrativních center typu Zlatého Anděla na pražském Smíchově zřejmě čeká vyplavené pražské čtvrti Karlín a Holešovice. Jednou z nejvíce povodní zasažených pražských městských částí je Karlín.

Hlavně pro velké developery budou v poničených městských lokalitách možnosti

Budování administrativních center typu Zlatého Anděla na pražském Smíchově zřejmě čeká vyplavené pražské čtvrti Karlín a Holešovice.

Jednou z nejvíce povodní zasažených pražských městských částí je Karlín. Paradoxně katastrofa přinesla podle některých představitelů města Prahy možnost nastartovat obnovu a rozvoj této zanedbané městské části. Město by nyní mělo využít rozvojového potenciálu Karlína, nalézt pro něj investice a přitáhnout investory.Ve strategickém plánu rozvoje města je Karlín začleněn do polycentrické struktury města. Podle předsedy výboru rozvoje města pražského zastupitelstva Vladislava Göringra musí být přístup města k obnově Karlína komplexní. „Nejde jen o opravy domů a infrastruktury a vytloukat tak klín klínem,“ uvedl minulý týden s tím, že město musí investovat do protipovodňové infrastruktury a najít vstřícný přístup k investorům. V Karlíně by podle něho měly vznikat menší lokální zóny jako například Zlatý Anděl, které by zároveň přinesly odlehčení městskému jádru. „Město by mělo urychleně hledat cesty, jak získat investory, obnovit infrastrukturu a nastartovat budoucnost Karlína,“ uvedl zastupitel Jan Kasl. Jedním z důvodů, pro který se investoři na Karlín právě nehrnou, je podle Göringra finanční náročnost povodňových opatření. Náměstek primátora Jiří Paroubek avizoval, že město bude muset najít asi 400 milionů korun na protipovodňové bariéry v části Karlína a na Malé Straně.“ Město by mělo urychleně doprojednat a povolit projekty, které již leží na stole pro oblast Karlína, Rohanského ostrova, Holešovic a jejich přístavů a přehodnotit je ze 100leté vody na vodu XY,“ naznačil Göringr první krok, kterým by mělo město přispět k obnově této městské části.

bitcoin_skoleni

Pražské Maniny: Malá Strana třetího tisíciletí?

Zhruba 100 milionů korun dosahují například škody akciové společnosti České přístavy (ČP) na poškozených pražských přístavech na druhém břehu Vltavy. Milionové investice si vyžádají rovněž opravy dalších přístavů této společnosti. Generální ředitel ČP Miloslav Černý pro Českou informační agenturu uvedl, že největší pražský přístav Holešovice prožil nejtěžší období za více než stoletou existenci. Na odstraňování škod pracuje kolem 50 kmenových zaměstnanců přístavu, vojsko a několik set pracovníků firem, využívajících prostory přístavu k podnikání. „Poškozené jsou dopravní cesty, přístavní technologie, poničené přístavní budovy industriální architektury 19. století. Postupně všechno dáváme do pořádku a snažíme se přesvědčit u nás podnikající firmy, aby se nestěhovaly. Že velká voda může, ale i nemusí v následujících desetiletích přijít,“ dodal Černý. Podle ředitele ČP je reálné oživení holešovického přístavu, kde by mohl nastat v budoucnu podnikatelský boom po rekonstrukci a modernizaci přístavu. „Díky třem přístavním bazénům zde může vzniknout jakási Malá strana třetího tisíciletí.“ Černý soudí, že holešovický přístav splnil svoji povinnost. Při povodni na Vltavě bezpečně ochránil ukryté lodě, takže ani jedna neodplavala. Přitom jen v bazénu smíchovského přístavu bylo ukotveno 26 velikých a středních lodní. Kdyby se utrhly, mohly způsobit miliardové škody na mostech a jezech. Odstraňování škod po povodni bude v pražských přístavech trvat dlouho. Šéf ČP očekává pomoc státu, který se mezinárodními úmluvami zavázal k podpoře vodní dopravy, musí investovat nejen do vltavských přístavů, ale také do výstavby jezů na dolním Labi a splavnění Labe do Pardubic. Po povodni je v plném provozu přístav Mělník, kam dochází zboží po železnici a v desítkách kamionů. Rejdaři nyní čekají na povolení k plavbě po Labi od Státní plavební správy. Podle Černého byla stoletá voda v mělnickém přístavu překonána o tři metry. Vodní živel poničil montované nízké stavby, podemlel část železniční vlečky a zatopil sklad. Škody jsou řádově milionové. Velké přístavní mechanizmy se podařilo během povodní zachránit. Naši předkové počítali s možnými zátopami a tomu v Mělníku přizpůsobili statické založení budov a přístavních hrází, jeřábových a kolejových drah.

  • Našli jste v článku chybu?