Přeměny zavřených fondů na otevřené jsou v plném proudu
Otevírání fondů, kdy se akcionáři, respektive podílníci, mohou těšit na výplatu svých peněz, které do nich vložili veskrze v kuponové privatizaci, je v plném proudu. Se zveřejněním parametrů otevírání si pospíšilo v minulých dnech hned několik fondů. Například Investiční kapitálová společnost Komerční banky počítá s otevřením a vydá ním podílových listů svého fondu IKS KB Plus v únoru 2000. Pro první tři měsíce navrhuje společnost srážku za zpětný odkup ve výši osmi procent. Podobný scénář se uplatní i pro dnes ještě uzavřený podílový fond Živnobanka PF, jejž spravuje investiční společnost ŽB Trust. Ten by měl být otevřen v březnu příštího roku a i v jeho případě je nasazena osmiprocentní srážka, ovšem po dobu půl roku.
Základní princip této finanční příležitosti je jednoduchý. Jakmile se dnes zavřený fond otevře a jeho podílníci, dříve akcionáři, požádají o vyplacení svých podílů, musí to fond provést za kurs, který se v zásadě rovná majetku spravovanéh o fondem na jeden podílový list. Takový kurs je obvykle mnohem vyšší než nyní na burze. Aby podílníci hromadně neutíkali, budou je fondy odrazovat vysokou procentní srážkou za zpětný odkup podílových listů.
Již před časem vešlo ve známost, že představenstvo fondu SPIF Výnosový předpokládá otevření k letošnímu prvnímu prosinci. Výplatychtiví podílníci budou první dva měsíce zatíženi šestiprocentním poplatkem. Většina velkých bankovních fondů, ve kterých je soustředěna drtivá část kuponového majetku, počítá s otevřením v prvním čtvrtletí nebo pololetí příštího roku. Nejzazší horizont přeměny, a to březen 2001, oznámili v Živnobance 1. IF. Českým průkopníkem v otvírání byl mamutí SPIF Český ve správě Spořitelní investiční společnosti, který se jako první otevřel letos v červnu.
Je vůbec ještě odvětví fondů investičně zajímavé a kolik by případně utržili podílníci. To jsou nejdůležitější otázky, které si klade každý akcionář, podílník či investor. Se zajímavou statistikou v tomto směru přišel analytik společnosti Atla ntik finanční trhy Jiří Roháček, který odhadl možný výnos při otevírání pro desítku největších převážně bankovních fondů. Na základě dne otevření fondu, počáteční srážky, aktuálního majetku fondu (ČOJ) a jeho výše v den otevření vypočítal, že k nejvýnosnějším fondům patří Rentiérský IF ve správě První investiční společnosti. Ten slibuje, jestliže ho investor nyní nakoupí za aktuální cenu na burze, 20procentní zisk v den otevření. Následuje PIF se zhodnocením o osmnáct procent.
O tom, že fondy jsou výhodnou investicí, se ví již téměř dva roky, od doby, kdy bylo otevírání posvěceno zákonem. Vyplatí se do nich ještě vůbec investovat i v dnešní době? Jiří Roháček tvrdí, že ano. Podle něj je totiž poměrně nízká míra rizika ve fondech daná převahou pevně úročených bezpečných investic v jejich portfoliích.
Fenomén fondů je zřejmý i z pohledu na burzovní ceny, kdy odvětví fondů zaznamenává výrazný růst a jeho index povyskočil o 60 procent za rok. Tento vzestup je podle Roháčka způsoben tím, že fondy dnes disponují již ve velké míře dluhopisy a měnou, tedy pevně úročenými instrumenty, které se dají rychle zlikvidnit pro výplaty. Druhým faktorem růstu je nedávné oživení akcií, které mají fondy rovněž ve svých portfoliích, některé dokonce ve značném rozsahu. Třeba Rentiérský IF disponuje stále 57 procenty akcií, RIF jich má 32 procent ze svého jmění. Naopak ale třeba SPIF Výnosový má v portfoliu už jen 5,9 procenta akcií.
Řeč byla o největších fondech, na trhu je však i řada malých fondů. Na co se mohou těšit jejich akcionáři? Malých fondů, které se budou muset na základě rozhodnutí Komise pro cenné papíry otevřít, je přibližně třicet. Jde o fondy, které n edostály liteře platného zákona a překročily 30procentní hranici diskontu (rozdílu mezi burzovní cenou a ČOJ na jeden list). Komise může navíc zavést v problémových fondech nucenou správu a poslat je i do likvidace.
V odvětví fondů se nyní hraje o budoucnost a přežití. Kdo dříve otevře, ten urve větší kus koláče, míní odborníci. Kupříkladu fondy Živnobanky by mohly mít v tomto směru problémy, protože jejich horizonty otvírání jsou dosti vzdálené a v jejich správě je rovněž méně peněz než u konkurence. Ve hře je také proces přezkoumávání licencí ze strany Komise pro cenné papíry, po němž by měly na trhu skutečně zůstat jen ty nejlepší. Analytici odhadují, že v Čechách je místo tak pro deset až patnáct rodin fondů včetně těch zahraničních.
