Chomutovská firma Proventi chce postavit elektrárny za 11 miliard korun Výkupní ceny za elektrickou energii z větrných elektráren díky nové legislativě rostou. To se odráží ve zvýšeném zájmu podnikatelů o tento obor. K razantnímu obratu dochází nyní v podnikání ve větrné energetice.
Chomutovská firma Proventi chce postavit elektrárny za 11 miliard korun
Výkupní ceny za elektrickou energii z větrných elektráren díky nové legislativě rostou. To se odráží ve zvýšeném zájmu podnikatelů o tento obor.
K razantnímu obratu dochází nyní v podnikání ve větrné energetice. Již druhým rokem platí v České republice povinnost distribučních společností vykupovat tuto čistou, ekologicky vyráběnou elektřinu. Platit za to musí nejméně tři koruny za KWh. Do roku 2001 to bylo 1,13 Kč. Po letech přešlapování, stagnace a v několika případech krachu projektů dochází k nárůstu zájmu u českých podnikatelů, takže během několika příštích let by mohlo u nás vyrůst hned několik stovek stožárů s točícími se vrtulemi.
Vzhůru do Krušných hor
Největší zájem o výstavbu větrných elektráren (VE) je v Krušných horách, kde jsou asi nejvýhodnější větrné podmínky z českých hor. Není zde ani národní park nebo jiná forma ochrany krajiny, která by výstavbu VE omezovala. „Postavit by zde šlo až 300 větrných elektráren,“ tvrdí předseda České společnosti pro větrnou energii Josef Štekl. Podle jeho názoru chybí ale koordinovanost této výstavby, toho by se mohly ujmout napříkad krajské úřady. Podnikatelské zájmy na využití větrné energie se zde často kříží, podnikatelé si začínají konkurovat, v lepším případě nespolupracují. Štekl uvádí konkrétní případ investora, který bude muset postavit 16 kilometrů dlouhou kabelovou přípojku od větrné farmy k distribuční síti. Vedle připravuje výstavbu VE jiný podnikatel, ale protože si konkurují a nedomluvili se, bude muset realizovat náročnou investici každý zvlášť.
Velkorysý projekt na 200 větrných elektráren
Nejvíce větrných elektráren chce v Krušných horách postavit chomutovská firma Proventi. Její projekt počítá s 200 VE o celkovém výkonu 300 megawattů, což je přibližně výkon jedné středně velké uhelné elektrárny. Investice mají dosáhnout 11 miliard korun. Po jaderné elektrárně Temelín by to byla druhá největší investice do energetiky v České republice, soutěžit by s ní mohla pouze výstavba mohutného energetického zdroje na spalování uhlí ECKG Kladno. Obří investice přichází ze směru, odkud by ji nikdo nečekal. Přichází z toho nejslabšího odvětví české energetiky, které se podílí na výrobě elektřiny jen zlomkem procenta. Přestože některým odborníkům se zdá projekt Proventi megalomanský, je možné, že prostředky na jeho realizaci existují a podaří se jej realizovat. Investice mohou přijít od zahraničních firem, které mají zájem v České republice investovat. Hodně napovídá, že se v projektu větrného parku Proventi angažuje známý německý expert na větrnou energii Peter Weissferdt, který měl v minulých dnech jednat také v ČEZ. V Německu se zabývá problematikou připojení větrných VE do distribuční sítě. Chystá projekt prvního německého parku větrných elektráren na moři, což bude investičně ještě náročnější než krušnohorský park. Kromě Proventi chtějí ostatní společnosti stavět v Krušných horách již menší farmy. Firma Wintex například připravuje postavení 10 VE nedalo Bouřňáku.
Pravoslavní ekologové
Do výstavby VE se pustila i pravoslavná církev. V květnu chce zprovoznit větrnou elektrárnu u Vilémova na střední Moravě. „Jsou to slušné dva roky práce pro technicky vzdělaného člověka,“ upozorňuje Roman Juriga z Pravoslavné akademie Vilémov, že postavení elektrány není po organizační a technické stránce jednoduchou záležitostí. Církev již ve Vilémově provozuje solární zařízení na ohřev vody a fotovoltaické panely na přeměnu sluneční energie v elektrickou.
Soběstačné Jindřichovice pod Smrkem
Postavení větrných elektráren připravuje také obec Jindřichovice pod Smrkem, která chce zahájit provoz rovněž v květnu. Podle starosty jizerských Jindřichovic Petra Pávka má obec zájem stát se za pomoci obnovitelných zdrojů energeticky soběstačnou. V květnu postaví dvě větrné elektrárny po 600 KW výkonu. Náklady na koupi dvou strojů od firmy Enercon budou 62 miliony korun. Téměř polovinu pokryje dotace od Státního fondu životního prostředí, 40 procent získá obec ve formě půjčky a z vlastního rozpočtu na postavení elektráren věnuje 15 procent z celkové investice. Obec nemá sítě pro vlastní rozvod elektřiny z VE, a proto bude vyrobenou elektřinu prodávat. Roční tržby by měly dosáhnout šesti milionů korun. Polovina této částky by měla jít na pokrytí splátek a dalších nákladů, tři miliony korun půjdou do rozpočtu obce. Starosta chce z těchto peněz vytvořit zvláštní fond na financování dalších akcí prospěšných pro ochranu životního prostředí.
Výkon větrných elektráren ve vybraných státech EU (v MW)
Stát celkový přírůstek
výkon za rok 2002
Německo 12 001 3 247
Španělsko 4 830 1 493
Dánsko 2 880 497
Itálie 785 103
Nizozemí 688 217
V. Británie 552 87
Švédsko 328 35
Francie 145 52
Rakousko 139 45
Zdroj: Liga ekologických alternativ
