Investory nových jaderných zdrojů v Česku mají být dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ - EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby bude v pondělí schvalovat vláda.
Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ - a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Jako podpora státu budou podle něj uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných tomu, jako by si půjčoval stát.
Jaký zdroj energie má stát preferovat?
„Stát bude zároveň garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí a případné kompenzace při jeho změně,“ stojí v podkladech pro vládu. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát nižší stovky miliard korun, prioritu má stavba nového bloku v Dukovanech.
„Obě dceřiné společnosti - ať už EDU II nebo ETE II byly už před třemi roky založeny právě s tímto cílem, to je, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podstatnější podle něj ale bude dojednání smluv o financování mezi ČEZ a státem. „Před týdnem se uskutečnilo první jednání. Uvidíme, jak budou jednání pokračovat. Věříme, že by rámcová smlouva měla být hotova na podzim,“ dodal.
Toto je základ vládního materiálu pro sml. ujednání mezi @SkupinaCEZ a @MinFinCZ zpracovávané pod @mpo_tweetuje a @KarelHavlicek_ O garanci úvěrů jde až v 2. řadě. Jde o substituci "garance ceny ele" za "put opci" #ČEZ nacpat státu svou 100% dceru, když to cenově nebude vycházet. pic.twitter.com/gM7uvMoo4x
— Michal Šnobr (@michalsnobr) 2. července 2019
Podle minoritního akcionáře a kritika současného vedení ČEZ Michala Šnobra jde o garanci úvěrů ze strany státu až ve druhé řadě. Za hlavní označil možnost, že ČEZ bude moci za určitých podmínek předat dceřinou firmu, která bude mít stavbu na starosti, státu (takzvaná put opce). Podle jeho vyjádření na twitteru se tak může stát například, pokud by projekt cenově nevycházel.
Nejasnosti o způsobu financování možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR během několika předcházejících let brzdily. O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové. Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v Česku.
Náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla dnes řekl, že o preferované variantě bylo rozhodnuto na březnovém jednání vládního Stálého výboru pro jadernou energetiku. Připomněl, že zvolenou variantu zmiňoval v posledních měsících premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr Karel Havlíček (za ANO). „Tato varianta nepočítá se žádným přímým financováním ze strany státu,“ dodal.
Korejci nezvládají. Jadernou elektrárnu v emirátech stavějí se zpožděním a defekty
Návrh nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, tak jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl už dříve řekl, že smlouva mezi státem a ČEZ řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru by měla být připravena k podpisu do konce letošního roku. Kolem Míla se má nyní ustavit nový expertní tým, jehož členy má být pět energetických odborníků - bývalý ředitel ČEZ Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.
Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla uvedl, že náklady na činnost týmu vládního zmocněnce do roku 2022 vzrostou na 23,2 milionu korun, náklady na externí právní, ekonomicko-finanční a další expertní poradenské služby pak až na 140,5 milionu korun.
Čtěte také:
