Malé a střední podniky řeší především provozní financování a investují hlavně do svého rozvoje.
Přesto jsou i pro tento segment možné, a dokonce vhodné kapitálové investice. Kdy a jak nejlépe s nimi začít, objasňují Martin Řezáč, předseda představenstva Investiční společnosti České spořitelny, a Ján Hájek, portfolio manažer úspěšného fondu ISČS Top Stocks.
* Segment malých a středních podniků (MSE) zahrnuje širokou škálu profesí od živnostníků přes právníky a lékaře až po výrobní podniky. Jsou pro tuto skupinu investice vůbec zajímavé?
Martin Řezáč: O investicích začnou podnikatelé či majitelé firem uvažovat ve chvíli, kdy hledají udržení reálné hodnoty svých aktiv, která historicky vybudovali. Je vhodné, aby tyto peníze u nás mohly zůstat minimálně dva, či spíše tři roky, abychom s nimi mohli pracovat na základě střednědobé investiční strategie a přidat zhodnocení spolehlivě nad úrovní výnosů bankovních termínovaných vkladů. Ján Hájek: Primárně nejde vysloveně o peníze firmy. Spíš o přebytek, který vyprodukuje. Málokdy se stane, že by firma používala k investování provozní prostředky. Nejčastěji podnikatelé investují část zisku z doby, kdy se firmě daří, aby si vytvořili finanční rezervu. Martin Řezáč: Typickým příkladem může být, že si podnikatel chce vytvořit rezervu na budoucí studia svých dětí nebo sebe zabezpečit na stáří. Také ale může využít tyto peníze v případě, že se firmě přestane dařit. Díky prostředkům získaným z investování mohou například modernizovat své provozy nebo v krajním případě mají možnost zkusit něco jiného.
* Jak se k vám tito zájemci o investování dostávají?
Martin Řezáč: Z hlediska prodeje se na tom spolupodílí několik segmentů. Může jít o privátní bankovnictví, firemní bankéře nebo také o institucionální správu aktiv, která od objemu majetku nad deset milionů spravuje majetky i firmám. S prodejcem si podnikatel definuje mandát a s ním přichází k nám. My jej následně v rámci jasně vymezených mantinelů spravujeme.
* Jak vypadají portfolia vašich klientů? Jde spíš o pravidelné, nebo jednorázové investice?
Martin Řezáč: Pravidelné investice jsou typické pro retailový segment. U firem většinou přijde na začátku jednorázová částka. Pro vybudování přiměřeně diverzifikovaného portfolia se bavíme o částce od deseti milionů výš. Je to tak, že čím je menší objem, tím větší bude zastoupení podílových fondů v portfoliu. A naopak, čím jdete v objemu výš, tím vzniká větší prostor pro vyšší míru individualizace a přítomnost jednotlivých cenných papírů.
* Jsou klienti ze segmentu spíš konzervativní investoři, nebo se nebojí riskovat?
Martin Řezáč: V průměru jde spíš o konzervativní klientelu. Ján Hájek: Klienti jsou dvojí. Jedni získali podnikáním majetek a nechtějí o něj přijít. Ti preferují konzervativnost. To znamená, že v portfoliu je více zastoupena bezpečnější složka: 70 až 80 procent portfolií tvoří dluhopisy, zbytek akcie, případně nemovitosti a komodity. Pak je menší skupina, která chce majetek ještě rozmnožit. Ale že by někdo šel do investování vysloveně agresivně, s tím se nesetkáváme. Horní hrana zastoupení akcií v našich portfoliích je 50 procent.
* Co byste dosud váhajícím klientům doporučili? Jak mají začít?
Martin Řezáč: Určitě v přiměřeně zjednodušené podobě. Klidně s jedním spíš konzervativnějším podílovým fondem. Zkusit, co pro ně znamená, když prodělají první procento. Mezi radostí ze zisku a bolestí ze ztráty totiž funguje asymetrie. Automaticky berete výdělky, ale větší váhu dáváte negativním zprávám. Po roce třeba zjistíte, že jste byl zbytečně konzervativní. Základ úspěchu také je navázat vztah s portfolio manažerem a salesmanem. Chápat se a zároveň se poslouchat. Ján Hájek: Začít s menší částkou či rizikem má velký smysl. Když v roce 2006 trhy rostly, klienti moc nechtěli slyšet o rizicích. Pak najednou přišel propad. Platilo ale, že ti, kteří nezpanikařili a vydrželi u svých portfolií, najednou zjistili, že se jim nic nestalo. Říká se, že si klienti nejvíc mohou uškodit sami sobě, když udělají nesprávné rozhodnutí ve špatné době. Čím více dokážou dodržet základní poučky o investiční strategii, o riziku, tím lépe pro ně. Martin Řezáč: Na malých částkách se naučíte snášet i možné ztráty a kvantifikujete svůj rizikový potenciál. Neméně důležité je, abyste při sdílení zkušeností od ostatních měli na paměti, že když vydělají, pochlubí se. S prodělky se vám ale nikdo nikdy chlubit nebude.
* Jaké produkty v ISČS klientům nabízíte?
Martin Řezáč: Máme třicet podílových fondů, které se liší svým rizikovým profilem. Od fondu peněžního trhu přes státní dluhopisy, korporátní dluhopisy, smíšená portfolia až po dlouhodobá portfolia akciová. Pro segment firem nabízíme několik investičních strategií: od nejkonzervativnějších po mixy korporátních dluhopisů s akciemi.
* Segment MSE je dynamický. Může se stát, že podnikatel investované peníze rychle potřebuje. Dostane se k nim?
Martin Řezáč: Samozřejmě. Platí, že veškeré instituce ve správě aktiv u nás mají styl investování takový, aby byla likvidita do deseti pracovních dní. To je parametr, kterým se konkurenčně vymezujeme. Podílové fondy mají dokonce dvou- až třídenní likviditu. Bez ohledu na objem a rizikovost investiční strategie: ve chvíli, kdy dá klient výpověď, má do 14 dnů peníze zpátky na účtu.
* Kolik to klienty stojí?
Martin Řezáč: Žádné dodatečné poplatky za likviditu nejsou. Jediné, co klientovi hrozí, jsou nadprůměrné transakční náklady. Pro představu: u cenného papíru, jehož likvidita na burze je velmi malá, platí, že čím rychleji prodáváte, tím jste pod větším tlakem a získáte nižší cenu. Jde o jediný náklad za to, že zlikvidníte portfolio.
* Proč by si měli zájemci o investování zvolit právě vás?
Martin Řezáč: Naše banka spravuje klientům aktiva za více než sto miliard korun. Produktovou nabídku udržujeme svěží a inovovanou, snažíme se spolupracovat s prodejci na pobočkách. Chceme, aby byli naši prodejci i klienti co nejvíce finančně gramotní. Vždycky do omrzení opakuji, že budeme dobrá banka a dobrý správce aktiv teprve v okamžiku, kdy budeme mít vzdělanou klientelu. Ján Hájek: Klientům vždycky říkáme, že minulé dobré výsledky ještě nic neznamenají do budoucna. Na druhé straně když se rozhodujete, díváte se, kdo měl jaké výsledky, a intuitivně jdete za tím, kdo to v minulosti dělal dobře.
* A to je váš případ. Minimálně minulý rok byl velmi povedený, že?
Martin Řezáč: Výkonnostně byl minulý rok velmi dobrý, a to v průřezu napříč všemi mandáty. Jak z pohledu absolutní výkonnosti, tak z hlediska nadvýkonu nad úrovní trhu. Příkladem je fond Top Stocks, který spravuje kolega Ján Hájek: agresivní strategie zaměřená na severoamerické a evropské akcie vynesla 34 procent. Podstatnější jsou pochopitelně dlouhodobá pětiletá čísla, ale i ta vyznívají podobně dobře. Ke konci loňského roku byl průměrný roční výnos 28,7 procenta. Ján Hájek: Minulý rok byl velmi dobrý ve všech třídách aktiv. Absolutní čísla jsou skvělá, ale mě osobně ještě více těší, že jsem v minulém roce přidal klientům ve svém fondu 6,7 procenta, resp. v pětileté periodě 13,4 procenta ročně nad průměrnou výkonnost trhu. Ten nadvýnos v pětileté periodě znamená, že hodnota fondu vzrostla na třiapůlnásobek, zatímco akcie na vyspělých trzích jenom na dvojnásobek. Těší nás, že jsme dokázali našim klientům přinést něco navíc. Martin Řezáč: Naše práce a výsledky měly odezvu i v odborných kruzích. Vyhráli jsme cenu World Finance 2014 (uznávaný finanční časopis vydávaný v Londýně) pro nejlepší investiční společnost v České republice. Vnímáme to jako uznání kvality našich služeb na poli správy podílových fondů a aktiv a také jako závazek do budoucna hrát nadále vůdčí roli v oblasti asset managementu.
