Investice se čím dál častěji stávají tématem debat napříč všemi generacemi Čechů. Dvě třetiny z nich se snaží své úspory aktivně zhodnotit, jak vyplývá z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně realizují Česká spořitelna, portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Žádaným investičním artiklem jsou stále byty, ale jelikož na nemovitost je třeba mít naspořeny zdroje v řádu milionů korun, Češi častěji využívají spořicích účtů, penzijního spoření nebo investic na finančních trzích. Přímému investování se pak aktivně věnuje 41 procent zdejší populace, přičemž nejčastěji mají obyvatelé Čech, Moravy a Slezska uloženou částku do 100 tisíc korun.
Jakou mobilní investiční aplikaci používáte?
V popularitě mezi možnostmi zhodnocení financí stále vedou spořicí účty, které však podle odborníků dnes už nejsou tolik efektivní jako dříve. „Spořicí účet je skvělým nástrojem pro tvorbu krátkodobé rezervy. Má nicméně své limity a již z principu v dlouhodobém horizontu zpravidla nabídne menší zhodnocení finančních aktiv než investování. Výhodou spořicího účtu je fakt, že finanční prostředky jsou okamžitě dostupné a dají se rychle přesunout na běžný účet. U investic naopak musíme počítat s tím, že vložené prostředky nebude možné či výhodné vybrat kdykoliv,“ říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Třetina investorů porazila inflaci
Proti inflaci, která podle České národní banky dosáhla v září hranice 2,6 procenta meziročně, jsou účinnější investice. Proto o ně rok za rokem roste zájem.„Meziročně se zvýšil počet investorů o osm procent a průměrná výše pravidelně investované částky se pohybuje okolo dvou tisíc korun. Aktuálně máme již 644 tisíc investorů, což je téměř každý čtvrtý z našich 2,9 milionu aktivních klientů. Z celkového počtu investorů se pravidelnému investování věnuje více než 60 procent lidí,“ uvádí Tomáš Žďára, který v České spořitelně odpovídá za digitální investiční řešení.
Z průzkumu dále vyplývá, že když už se Češi do investování pustí, hodnotí ho v 76 procentech případů jako ziskové. U necelé třetiny jde přitom o zisky v takové výši, že poráží inflaci. Za výrazně, nebo alespoň mírně ztrátové jej považuje pouhých 3,5 procenta spotřebitelů, kteří investují. Do akcií, kryptoměn, dluhopisů a dalších aktiv Češi ukládají v průměru šest až deset procent svých ročních příjmů.
Řada z nich využívá také služeb a aplikací, kde kopírují investice někoho jiného, nebo se zapojují do crowdfundingů, kdy prostřednictvím mikroinvestic kupují podíly na nemovitostech. „V Česku se nám již podařilo ‚mýtus‘, že investice do realit jsou záležitostí několika vyvolených, nabourat a tuzemským investorům jsme tak vydělali už přes 150 milionů korun. Při ročním zhodnocení přes 10 procent, které crowdfundingové investování nabízí, se dlouhodobý investiční horizont a složený úrok o dobrý výsledek postarají,“ sdělil redakci letos v únoru Alan Pock, zakladatel platformy Investown, která se přesně touto činností zabývá.
Mužská záležitost?
Investování se věnují častěji muži než ženy. Hlavním důvodem bývá, že mají v průměru k dispozici více peněz, které mohou odložit stranou. Ženy se naopak často obávají rizika a také je zpravidla finance zkrátka a dobře tolik nebaví. Data přitom ukazují, že když už se ženy do investic pustí, většinou se to vyplatí.
„Řeknou si třeba, že chtějí investovat na pět let s tím, že pak si koupí chalupu, nebo si dávají peníze stranou, investují je na důchod a pak se té investice drží. Když se na trhu něco děje, nenechají se tak snadno vykolejit, prostě se drží svého plánu,“ vysvětlila před časem analytička ze společnosti Portu Anna Kortusová.
Mimo rozdíly mezi oběma pohlavími je investování také oblíbenější u lidí s vysokoškolským vzděláním než u těch, kdo skončili maturitou či výučním listem. „Vyšší vzdělání je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících to, že se lidé snaží své finanční prostředky zhodnotit a investovat. Obecně vyšší vzdělání souvisí i s vyšší finanční gramotností a lepší orientací ve světě financí a investic,“ objasňuje pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd ČR Kamila Fialová.
Nastupuje generace Z
Co se takzvané generace Z týče – tedy generace, která vyrostla v době internetu a kryptoměn –, ta si v investování s trochou nadsázky doslova libuje. Jak totiž vyplývá z dat Revolutu, vůbec žádné zkušenosti s investováním nemá jen 27 procent mladých Čechů. Zbytek tak činí s větší či menší pravidelností.
Generaci Z, jejímž zástupcům je nyní mezi 15 až 30 lety, imponují technologie, přičemž platí, že se nebojí riskovat. S investicemi tito lidé začínají v nižším věku než generace před nimi a přináší na trh nebývalou dynamiku. Takové chování zároveň dokazuje, že investice lidem v dnešní době finančních výzev začínají připadat jako zcela přirozený způsob, jak si zajistit stabilní budoucnost.
