PROCESINVEST Statisíce korun na soudní poplatky, víceméně stejné sumy za advokáta. Takové obvykle bývá finanční pozadí sporů, ve kterých se jedná o větší majetek. Peníze na potřebné výdaje přitom nemusí být vždy na účtu. Jednou z odpovědí na tento problém mohou být služby společnosti Procesinvest.
PROCESINVEST Statisíce korun na soudní poplatky, víceméně stejné sumy za advokáta. Takové obvykle bývá finanční pozadí sporů, ve kterých se jedná o větší majetek. Peníze na potřebné výdaje přitom nemusí být vždy na účtu. Jednou z odpovědí na tento problém mohou být služby společnosti Procesinvest.
Společnost Procesinvest u nás začala působit v roce 2001. „Jako jediní v České republice nabízíme financování soudních, rozhodčích a správních řízení. Jinak řečeno, jde o financování procesního vymáhání majetkových nároků,“ definuje činnost Procesinvestu Jiří Jiříček, vedoucí právnického týmu této firmy.
PRÁVO NENÍ LEVNÉ
Domoci se svých majetkových práv není nikde na světě - Česko nevyjímaje - levnou záležitostí. Například v soudním sporu, při kterém se jedná o majetek v hodnotě tři miliony korun, u nás činí soudní poplatky za zahájení řízení 120 tisíc korun, když zhruba čtvrtinu této částky si za své služby v průměru napočítá advokát - a to pouze za právní zastupování žalobce v jedné instanci. Využití odvolání, případně jiných opravných prostředků znamená další výdaje. Celkové náklady pochopitelně stoupají adekvátně tomu, oč se ve sporu jedná (z majetkového hlediska). Pro většinu soukromníků taková situace představuje velký finanční problém, když v podnicích, zejména těch menších, jde rovněž o výdaj, který dokáže finanční hospodaření přinejmenším výrazně ztížit.
Právě k takovým případům se váže nabídka Procesinvestu. V případě dohody s klientem přebírá zásadní náklady soudního nebo jiného řízení, tedy poplatky, výdaje na právní servis, znalecké posudky a podobně, a to na celou dobu trvání sporu. Systém lze přirovnat k investičnímu bankovnímu úvěru, při němž je financovaným projektem soudní spor s předpokládaným výnosem. „Jsme lepší než banky. My totiž neseme riziko společně s naším klientem, zatímco banka chce své peníze zpět vždy, tedy i když projekt skončí ztrátou,“ komentuje toto přirovnání Gerhard Schwaab z vedení společnosti.
Tato „riziková“ spoluúčast také stojí v pozadí cen služeb Procesinvestu. Ta se odvíjí od hodnoty předmětu sporu a míry rizika. V průměru činí 20 procent hodnoty předmětu sporu, maximální pak 40 procent. „Je samozřejmé, že v relaci k hodnotě je cena nepřímo úměrná,“ říká Jiříček. Procesinvest má přitom ve svém současném portfoliu kauzy za 300, 500 i 700 milionů korun.
NIKOLI PRO KAŽDÉHO
„Propad je ohromný, sítem našeho výběru projdou odhadem tak dvě procenta zájemců,“ říká na konto klientů Schwaab. Soudit se „zadarmo“ je pochopitelně lákavé, ale Procesinvest si zákazníky důkladně vybírá. Dnes po pěti letech činnosti jich má 35, z toho spory dvou z nich jsou už ve finální fázi, tedy u soudu druhé instance.
Prvním kritériem selekce je samotná povaha sporu - musí jít vždy o majetkové záležitosti, když předmět sporu (například náhrada škody nebo ušlého zisku, odškodné a podobně) nesmí představovat částku nižší než 500 tisíc korun. Obvykle se jedná o částky vyšší - ve zmíněných 35 kauzách, které Procesinvest financuje, jde celkem o 1,4 miliardy korun.
Klientela, respektive její případy, nemusí nutně představovat jen soudní řízení. Do úvahy připadají například i arbitráž nebo správní řízení -vždy ovšem musí jít o rozhodování instituce státní nebo státem uznávané, třeba Rozhodčího soudu při Hospodářské a také Agrární komoře České republiky.
Jako banka u každého projektu, tak i Procesinvest hodnotí šance na úspěch, tedy vítězství ve sporu. Tady přicházejí ke slovu právníci, kteří se znalostí českého právního systému každou kauzu zkoumají na základě podkladů, které jim dodá klient, i dalších dokumentů, které si v případě potřeby dohledají sami. „I naše negativní rozhodnutí pro zákazníka představuje cennou informaci. Víceméně zadarmo se dozví, jaké má ve sporu šance,“ říká G. Schwaab. Proto se s vážnými zájemci uzavírá předběžná dohoda (mimo jiné o mlčenlivosti) a požaduje poplatek - 2000 korun u fyzických, 5000 u právnických osob. Zatímco ten se pochopitelně platí okamžitě, v tom případě, že k dohodě o financování dojde, je cena splatná až v okamžiku plnění ze sporu. Klient tedy platí až z toho, co získá. Pokud spor „nedopadne“, veškeré náklady nese Procesinvest.
OD VŠEHO TROCHU
„Musím říci, že všeobecná opatrnost a úroveň právního vědomí je u nás poměrně nízká. Nezřídka se na nás obracejí lidé s takřka nepředstavitelnými případy. Tak třeba jedna stará paní přišla s tím, že půjčila někomu devět milionů korun a jestli bychom jí nepomohli. Ukázalo se ovšem, že nezná ani dlužníkovo jméno,“ líčí praxi Jiříček. Podle něj ovšem stejně nekvalifikovaně leckdy postupují i podniky či státní instituce: „Posuzovali jsem i specifický pojistný spor. Obec po povodních zjistila, že v případě záplav je pojistné plnění limitováno, a to na velmi nízké úrovni. Posouzení bylo dosti složité, samozřejmě se nabízela i úvaha o klamavém jednání pojišťovny. Nakonec jsme tohoto klienta odmítli.“
Nikoli vzácné jsou podle Schwaaba i případy, kdy velká společnost „hřeší“ právě na finanční náročnost soudních sporů: „Naším klientem, který se nakonec domohl svého, byl také menší podnik, s nímž velká zahraniční firma uzavřela exkluzivní smlouvu o dodávkách. Časem ale začala stejné zboží odebírat i od jiných a smlouvu nakonec neoprávněně zrušila. To samozřejmě původního dodavatele velmi poškodilo, po získání exkluzivity hodně investoval.“ Jen soudní poplatky se u této kauzy vyšplhaly na statisícové částky, na což protistrana zjevně sázela.
Portfolio financovaných kauz má ale celkově prozaičtější charakter. Většinou jde o různé typy obchodních či pojistných sporů, vedle nich jsou pak poměrně časté žaloby na náhrady škody vzniklé jednáním státních úřadů. „Financujeme ale i žalobu na porušení autorských práv a také pomluvy - v takových kauzách figurují jako odškodné nemalé sumy,“ říká Schwaab. Podle něj má pro klienta značný význam i kontrola všech výdajů ze strany Procesinvestu - proplácí se pouze hodnověrně prokázané náklady.
LEVNÁ ALTERNATIVA
Z hlediska předmětu podnikání nemá Procesinvest na českém trhu konkurenci. Za ni by se ovšem mohlo považovat pojištění právní ochrany, které vedle několika málo pojistných ústavů u nás nabízí především pojišťovna DAS. Takové pojistky fungují standardním způsobem: klient platí pojistné, jeho partner - pojišťovna - plní pouze v případě pojistné události. Tou je právní spor, jehož náklady nese pojišťovna. Pojistné je relativně nízké - pro firmy i soukromníky se pohybuje v řádu tisíců a jejich desítek korun. To jsou v zásadě částky neporovnatelné s cenami Procesinvestu. „Takové pojistky jsou samozřejmě poměrně levné, obvykle se ovšem vztahují na pevně stanovené případy, třeba dopravní škody. My jsme univerzální,“ tvrdí Gerhard Schwaab. Podle Aleše Rypa z DAS tato pojišťovna na sebe přebírá rizika veškerých nákladů spojených s právní ochranou klienta až do výše 500 tisíc korun bez ohledu na výsledek, když dalším plněním může být kauce, tedy trestněprávní záruka: „Oblastmi, ve kterých hradíme náklady spojené s uplatněním oprávněných nároků klienta, jsou občanskoprávní a pracovněprávní nároky na náhradu škody, trestní a přestupkové právo, pojistné a závazko
vé právo, vlastnická a sousedská práva.“ DAS v Česku působí už deset let, ke konci loňského roku měl 20 tisíc klientů. V porovnání s Unií je ovšem penetrace tohoto typu pojištění nízká, např. v sousedním Německu ji má takřka každá rodina. DAS v roce 2004 řešil 9228 pojistných událostí. Základními produkty DAS jsou pojištění vozidla, řidiče, pro případ úrazu, zaměstnanců v pracovněprávních záležitostech, fyzických osob při nevýdělečných činnostech a pojištění právní ochrany podnikatelů. Pro soukromé lékaře, lékárníky a veterináře DAS nabízí speciální pojistku.
**ODKUD A KAM
Majoritním akcionářem Procesinvestu je firma ECM Holding, formálně britského původu. Jde o ryze internacionální skupinu investorů se zaměřením na region střední a východní Evropy. ECM se na financování právních sporů nijak nespecializuje, nicméně v sousedním Rakousku má podíl na firmě podobného zaměření, jako je Procesinvest. Silné vazby na německy mluvící země ostatně naznačuje i skutečnost, že Procesinvest nedávno rozšířil svou teritoriální působnost na Německo, Rakousko a Švýcarsko - je tedy schopen financovat spory domácích klientů s dlužníky v těchto zemích. „Je to reakce na vstup České republiky do Unie,“ komentuje toto rozšíření Gerhard Schwaab z vedení Procesinvestu. A další postup, tentokráte do „anglické“ sféry Evropské unie, společnost chystá na rok 2006. V těchto souvislostech je na místě zmínit i Slovensko, kde firma měla organizační složku, kterou ovšem před časem zrušila. „Zjistili jsme, že je to zbytečné, na Slovensko dosáhneme z našeho pražského sídla,“ vysvětluje Schwaab. Na zisky ovšem Procesinvest ještě čeká. „Je to běh na dlouhou trať. Vyřešení náročnějších sporů zabere hodně času. Ale mohu konstatovat, že česká justice je dnes už rychlejší než dříve. Mladší případy jdou kupředu znatelně rychleji,“ říká Schwaab. Jeho kolega Jiříček k tomu dodává: „Nejde ale jenom o soudy, problémy existují i ve sféře vymahatelnosti pravomocných rozsudků. Exekuční řád obsahuje řadu nejasností. Lhůty, které stanovuje, se nedodržují. Úspěch u soudu tak pro nás ještě nepředstavuje zaručený příjem.“
