Bankám se daří získávat tisíce klientů na nabídku nízkých ale pravidelných investic
Přesvědčit kohokoli, aby pravidelně investoval tisíc korun měsíčně, je u nás násobně snazší než v případě jednorázové investice úspor ve výši dvou set tisíc, tvrdí Martin Burda, generální ředitel Investiční společnosti České spořitelny. Vysvětluje tím důraz většiny tuzemských bank, který poslední dobou kladou na nabídku pravidelných investic. Potenciál získat nové klienty je prý v tomto segmentu obrovský. Zejména díky finanční krizi se stal z této konzervativní, ale zároveň velmi slušně výnosné investiční strategie hit.
Investiční společnost České spořitelny nabízí pravidelné investování od počátku roku 2009 a za necelé dva roky se jí podařilo získat sto tisíc klientů. Tři z deseti klientů investují pravidelně, říká Burda. „Příliv prostředků od pravidelných investorů již převýšil 120 milionů korun měsíčně a osobně věřím, že příští rok už přítok pravidelných investic do našich fondů překoná dvě miliardy korun,“ upřesňuje.
Loajální klientela
Hlavní výhodou pravidelného investování je fakt, že klient nakupuje bez ohledu na to, jestli je trh nahoře nebo dole, čímž si vytvoří rozumnou průměrnou nákupní cenu. „Z případných poklesů dokonce dlouhodobě profituje, protože nakupuje levně. To se v případě našich pravidelných investorů ukázalo i v praxi. Jakmile krize začala odeznívat, byla jejich portfolia ta první, která byla v zisku,“ vysvětluje Burda.
Kromě toho postupný pomalejší příchod na trh s nižšími částkami dává investorům možnost zvyknout si na to, že trhy kolísají. Výhodou této strategie je rovněž fakt, že pravidelní investoři jsou mnohem více loajální než jednorázoví investoři. „V průběhu krize zaznamenaly některé naše fondy velké výběry ze strany jednorázových investorů, pravidelné investice však dále přitékaly,“ konstatuje šéf Investiční společnosti České spořitelny.
Prodávat pravidelné investice se daří i díky tomu, že v ukládání menších částek je v Česku velká tradice, kterou založily vkladní knížky a v moderní podobě rozvinuly produkty jako penzijní fondy nebo zejména stavební spoření.
Tlak na prosazování této strategie zhodnocování prostředků ale může být i výsledkem nových regulatorních pravidel, jež přinesla takzvaná norma MIFID. Ta totiž bankám a finančním institucím podstatně zvýšila laťku pro poskytování investičního poradenství a nákupních doporučení klientům.
Potenciál v retailu
Rostoucí zájem o pravidelné investování ze strany klientů, ale i z pohledu nabídky jednotlivých bank potvrzuje rovněž Miloš Filip, člen představenstva ING Investment Management. „Tento trend postupně nabírá dynamiku. Je to dobrá strategie, na niž slyší hlavně retailový segment. A je to vhodný způsob, jak klienty postupně naučit investovat,“ tvrdí Filip.
Produkty určené pravidelným investorům nabízí v současné době všechny bankovní skupiny na českém trhu a úspěšně je prodávají i finančně-zprostředkovatelské společnosti. Podle Filipa je to logická reakce bank na vývoj v ekonomice, spojený s nejistotou a vysokou nepředvídatelností dalšího vývoje konkrétních investičních regionů nebo strategií.
Coby pravidelnou investici lze každý měsíc posílat částku začínající již na stokoruně. Jde tudíž o model zhodnocování peněz dostupný úplně pro každého. Průměrně investovaná částka přitom postupně roste. Například ING Investment Management tvrdí, že klienti v průměru posílají měsíčně 3500 korun.
Pravidelní investoři přibývají i dalším finančním domům. „Komerční banka zaznamenala v posledních letech nárůst pravidelně investujících klientů v řádu desítek procent,“ upřesnil šéf marketingu pro retailové bankovnictví Komerční banky Radko Belada.
Velká část klientů prý bere pravidelné investování rovněž jako dlouhodobou sázku na budoucnost a doplněk důchodového připojištění. „Určitě věříme, že zájem o pravidelné investice dál poroste s tím, jak lidé budou hledat alternativy k zajištění a zachování určitého životního standardu v důchodu,“ konstatoval i mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
Pozor na rizika
Ani pravidelné investice však nemusejí být receptem na nejvyšší výnosy a jejich výsledek může zaostávat za jednorázovými investicemi, hlavně na rostoucím trhu. „Většině dlouhodobých investorů bych se ale nebál doporučit konzervativní smíšený fond s podílem akcií deset až dvacet procent. Málo investorů si uvědomuje fakt, že investice do desetiletého státního dluhopisu je zhruba stejně riziková, jako když k němu přidáte deset procent kvalitního akciového fondu. Jinými slovy deset procent akcií v portfoliu téměř nezvýší riziko, které podstupujete. Akciová složka naopak může podržet přesně v době, kdy se nebude moc dařit dluhopisům,“ doporučuje generální ředitel Investiční společnosti České spořitelny Martin Burda.