Farma zvířat
Nejnovější vládní odhad povodňových škod činí minimálně 100 miliard korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka však minulý pátek v rozhovoru pro Lidové noviny nevyloučil, že účet tuto sumu překročí. Předpokládá, že stát - to už řekl pro ČTK - uhradí zhruba třetinu, takže něco přes 30 miliard korun.
Když se ale podíváme na škody, které státu způsobilo zavedení nucené správy v Investiční a Poštovní brance (IPB), můžeme říci, že řádění „lva ve světě českých financí“ několikanásobně převýšilo řádění Vltavy, Labe a dalších toků.
Stejně jako řeku, která se vylije z břehů a působí miliardové škody, lze i lidi v převleku tunelujícího bankéře či zkorumpovaného politika, kteří jednají ve shodě, považovat za přírodní živel, jenž je schopen způsobit ještě mnohem větší katastrofy s mnohem většími následky.
Náklady státu na sanaci bývalé IPB se odhadují na 147,6 miliardy korun. Tato částka vznikla tak, že z účetní hodnoty převedených aktiv se odečetla předpokládaná maximální výtěžnost dosažená Českou konsolidační agenturou (kolem 18 procent), která aktiva pomalu prodává. To je ale nejoptimističtější varianta.
Ministři premiéra Špidly však ještě nervózně čekají na výsledek žaloby, jejíž čistý dopad – v případě prohry – bude činit dalších 16 miliard. Také možné výdaje spojené se žalobou Saluky mohou vyšplhat na 30 miliard. Odhadované právní výdaje státu a ČSOB (které také hradí stát) se sice pohybují „jen“ kolem 800 milionů, ale i to jsou velké peníze. Nejhorší varianta nákladů spojených s IPB pro stát hovoří o 194 miliardách. To jsou počty, které připravilo ještě ministerstvo financí Zemanovy vlády.
Takže škody z letošních povodní dosáhnou jen šestiny celkových nákladů státu na sanaci IPB. Kdyby různé žaloby spojené s IPB dopadly pro stát dobře, budou představovat čtvrtinu. Radujme se a věnujme se raději povodním. Psát o velké vodě je lehčí než o tunelování banky.
Ale i při dalším srovnání ztrát z povodní a ztrát ze sanace IPB ihned narazíme na pozoruhodnou skutečnost. Všechny peníze, které se nyní investují do nových domů, na opravu bytů, silnic, tratí, hrází, mostů, pražského metra a podobně, zůstanou doma. Kde jsou ale peníze z IPB? Doma určitě ne!
Nejvíce zarážející je však role médií. Od povodní už uplynul měsíc a drtivá většina novinářů se stále věnuje škodám, které rozvodněné řeky způsobily. Popisují fakta a dále pátrají po dalších skutečnostech, které snad přinesou svědectví o tom, zda někdo neudělal fatální chybu, například při průšvihu s pražským metrem či se Spolanou Neratovice. Deníky o velké vodě popsaly a ještě popíšou tisíce stran, televize a rádia odvysílaly a ještě odvysílají tisíce minut.
Kdyby si někdo dal čas a spočítal množství článků, televizních a rozhlasových minut věnovaných průběhu a dopadu letošních povodní, a to samé udělal na téma pádu IPB, byl by šokován. O příčinách pádu IPB a o jeho dopadu na daňové poplatníky, celou ekonomiku a politiku se psalo řádově méně než o povodni, která zničila zhruba pětinu toho, co nenávratně odnesl onen lev ve světě financí.
O bývalé IPB se téměř nepíše, a když už, tak novináři mají problém dostat svoje články na titulní stranu. O uprchlém lachtanovi Gastonovi se za pár dnů napsalo více zpráv i dokonce komentářů než o kauze IPB za celý půlrok. Když Gaston uhynul, přišla další vlna slzotvorných nekrologů. Když hasiči po povodních našli statečného papouška, který vydržel bez vody a jídla týden, s články na toto téma se opět roztrhl pytel. Až se najde jeho majitel, vsaďme se, že šťastná dvojice dostane v médiích opět obrovský prostor. Investigativní novináři třeba vypátrají i papouškovo jméno.
Když se ale najde nový závažný dokument o příčinách pádu IPB nebo o okolnostech sanace banky, a jedny noviny o tom informují, ostatní média nejenže po nové stopě nepátrají dál, ale ve většině případů článek ani nepřevezmou.
Jednoduše není zájem. Lidé chtějí číst o Gastonovi a o bezejmenném (zatím) papouškovi, kteří sváděli heroický boj se živly. Lidé mají rádi zprávy o zvířatech. O lachtanovi a o papouškovi už vědí víc než dost, o lvu, který skonal po pádu IPB, nevědí skoro nic. Přitom jim bude tahat peníze z kapes mnohem déle než velká voda. Policie vyšetří rabování v pražském Karlíně snadněji než směnkový podvod v bývalé IPB. Každý se zajímá o to, co je pro něj jednodušší. Ničící řeku lze popsat, vyfotografovat, natočit, vykrádání banky a korupci politiků těžko.
Povodeň bychom měli už nyní chápat jako očistnou lázeň. Odnesla mnoho nepotřebného odpadu. Voda spravedlivě odhalila i neschopnost několika manažerů a politiků, kteří už odešli nebo brzy odejdou ze scény. V kauze IPB, ač napáchala daleko větší škody, podobná očistná lázeň asi nenastane.
