Cena ropy se minulý týden vyšplhala na nové maximum. Na londýnském trhu se barel této suroviny prodával za 26 dolarů, což byla nejvyšší úroveň od roku 1991. Bezprostředním důvodem nového zdražení bylo překvapivé rozhodnutí Iráku přerušit minimálně na dva týdny dodávky. Ty představují zhruba pět procent celosvětového exportu ropy.
V době, kdy se snižují světové zásoby v důsledku přicházející zimy na severní polokouli, je rozhodnutí Iráku pro spotřebitele ropných produktů drsné. Odborníci však upozorňují, že dopad tohoto kroku není tak kritický jako v době války v P erském zálivu, kdy cena za jeden barel převyšovala 30 dolarů.
Až dosud byl růst tažen limitovaným vývozem zemí vyvážejících ropu sdružených v kartelové organizaci OPEC, kterým se dařilo dodržovat předepsané vývozní kvóty. Nyní se očekávalo, že na výpadek irácké ropy budou reagovat někteří členové kartelu zvýš eným vývozem. Nestalo se.
Mezeru v dodávkách této suroviny nehodlá vyplnit ani Írán, ani Kuvajt. Informovali o tom jejich zástupci v OPEC. Obě země se snaží o co nejvyšší cenu a naopak usilují o prodloužení letos schválených těžebních limitů až za p ůvodní konečný termín, kterým je březen 2000.
Íránský zástupce v OPEC Kažempur Ardebili uvedl, že není růstem cen znepokojen a že rozhodnutí Iráku prý zvýšenou těžbu nevyvolá. Také další členové OPEC zřejmě nebudou těžbu zvyšovat. Například Saúdská Arábie je přesvědčena, že růst cen způsobily spekulativní nákupy a rozhodla se svůj režim těžby zachovat právě až do konce března příštího roku.
