Ministři Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se dohodli, že od července zvýší těžbu asi o jeden milion barelů denně. Řekl to dnes saúdský ministr energetiky Chálid Fálih, který tak potvrdil informace zdrojů agentury Reuters. Svůj dosavadní odmítavý postoj poněkud zmírnil Írán, který těžbu zvyšovat nechtěl. OPEC v květnu těžil zhruba 32 milionů barelů ropy denně, na celosvětových dodávkách se podílel asi jednou třetinou.
Zvýšení těžby zhruba o jeden milion barelů denně představuje asi jedno procento globální nabídky a jde o zvýšení nominální. Skutečné zvýšení produkce bude zřejmě slabší, protože některé země kvůli potížím nedokážou těžbu zvýšit tak, jak by podle nových limitů mohly.
Saúdská Arábie a Rusko rozhodnutí považují za blízké kompromisu - Moskva dříve prosazovala zvýšení těžby až o 1,5 milionu barelů denně.
Spojené státy, Čína a Indie apelovaly na OPEC, aby dosavadní omezování těžby poněkud uvolnil a zabránil tak situaci, že na trhu bude suroviny málo. To by mohlo mít negativní dopady na globální ekonomiku. Írán do poslední chvíle zvýšení těžby oponoval s argumentem, že americký prezident Donald Trump k růstu cen ropy sám přispěl, když uvalil sankce na Írán i Venezuelu. Několik hodin před zahájením jednání však íránský ministr ropného průmyslu Bížan Zangáne naznačil, že s menším zvýšením objemu těžby by mohl souhlasit.
Různé scénáře spotřeby ropy do roku 2040:
Odhady spotřeby ropy v roce 2040: Svět bude potřebovat více. Nebo taky ne
Saúdské Arábii se zjevně podařilo přesvědčit své spojence o nutnosti zvýšit těžbu. Podobně se k situaci staví Rusko, které je největším producentem ropy na světě a signatářem dohody členských i nečlenských zemí OPEC o omezování těžby zhruba o 1,8 milionu barelů denně. Tato dohoda platí od začátku loňského roku. Díky ní se ceny ropy zvýšily z minima asi 27 dolarů za barel v roce 2016 na nynějších zhruba 75 dolarů. Kvůli mimořádným výpadkům v produkci ropy ve Venezuele, Libyi a v Angole v posledních měsících objem těžebních restrikcí ve skutečnosti činil 2,8 milionu barelů denně.
Cílem producentských zemí je zajistit, aby signatáři dodržovali dohodu na 100 procent. V současné době je to kvůli výpadkům v těžbě v Libyi, Angole a Venezuele o 40 až 50 procent víc.
Dále čtěte:
Velká ropná jízda. Nejdůležitější byznys planety má před sebou mimořádně divokou sezonu
Konec snu o polském Kuvajtu. Těžit plyn z břidlic už nikdo nechce
Merkelová se má proč bát. Vattenfall se domáhá 111 miliard za překotný konec jádra
Švédský recept na zelenou budoucnost: Reaktory na 60 let a větrné turbíny
Protiruské sankce ohrožují Nord Stream 2. Evropské firmy tlačí na Trumpa
