NA PODPORU KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÝCH PODNIKŮ JE VE STRUKTURÁLNÍCH FONDECH EU V SOUČASNOSTI NĚCO PŘES OSM MILIARD. ZÁLEŽÍ NA TOM, JAK KVALITNÍ BUDOU PROJEKTY, JAK DOBŘE JE V BRUSELU PŘEDLOŽÍME A HLAVNĚ - ZDA NA NĚ BUDEME MÍT I VLASTNÍ PENÍZE.
Program Průmysl a podnikání se má zaměřit i na malé a střední firmy
NA PODPORU KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÝCH PODNIKŮ JE VE STRUKTURÁLNÍCH FONDECH EU V SOUČASNOSTI NĚCO PŘES OSM MILIARD. ZÁLEŽÍ NA TOM, JAK KVALITNÍ BUDOU PROJEKTY, JAK DOBŘE JE V BRUSELU PŘEDLOŽÍME A HLAVNĚ - ZDA NA NĚ BUDEME MÍT I VLASTNÍ PENÍZE.
Cílem twinningového projektu Sektorový operační program Průmysl a podnikání -Budování implementační kapacity je vytvořit systém pro využívání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Projekt financuje Unie prostřednictvím programu Phare v rozsahu 24 miliony korun (750 tisíc eur). Jde o to naučit úředníky z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a jeho agentur umět čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Projektu se v roli rádce zúčastní zkušený žadatel o unijní peníze - Irsko. Do října příštího roku by měly řídicí, kontrolní a realizační mechanizmy ministerstva i příslušných agentur fungovat naprosto bez problémů a umět vyhodnotit příslušné projekty, popřípadě na ně žádat peníze z Bruselu. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Somola vzniká na MPO příslušný samostatný odbor strukturálních fondů, který by měl zaměstnávat zhruba třicet lidí. V současnosti jich už polovina v tomto odboru pracuje.
PRIORITY: KONKURENCESCHOPNOST A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ
Operační program průmysl a podnikání má být zaměřen na podporu průmyslových podniků, tentokrát i malých a středně velkých. Původně zahrnoval tři priority, věnovat se však bude pouze dvěma. První je podnikatelské prostředí, kde se má program zaměřit na rozvoj nových a modernizaci stávajících průmyslových lokalit. V centru pozornosti bude také rozvoj podnikatelských center, infrastruktura v oblasti výzkumu a vývoje, transfer technologií, energetická infrastruktura a modernizace institucionální struktury pro podporu podnikání. Druhá priorita se týká podnikání samého. Jde o schémata státní pomoci zacílené na přímou investiční podporu a poradenské služby na rozvoj konkurenceschopnosti podniků. Zvláštní pozornosti se pak dostane firmám malým a středním. Třetí priorita, která z původní struktury zmizela jako samostatná, se týká využívání energetických zdrojů a orientace na úspory energie. Tato problematika se bude částečně řešit v rámci druhé priority. Podle současné alokace zdrojů Evropské komise se podle ministerstva průmyslu a obchodu předpokládá uvolnění prostředků pro Operační program průmysl a podnikání ve výši 260,81 milionu eur (asi 8,35 miliardy korun), tj. 17,94 procenta z celkového objemu prostředků alokovaných ze strukturálních fondů Evropské unie pro Českou republiku.
REFORMA ZŘEJMĚ OČEŠE PROSTŘEDKY NA PROJEKTY
Kolik peněz bude nakonec Česko moci z Bruselu odčerpat, závisí především na kvalitě předložených projektů. Tu by měli dokázat posoudit tuzemští úředníci proškolení od Irů. Podstatnou podmínkou však je, že Česká musí na každý úspěšný projekt dát polovinu prostředků ze svého, jinak unijní peníze nedostane. Somol připustil, že reforma veřejných financí ovlivní budoucí finanční zdroje na spolufinancování těchto projektů a nebude to zřejmě vliv pozitivní. Zástupci irské strany pak poznamenali, že přebírání zkušeností z jiných zemí je sice prospěšné, ale pouze v případě, že jsou v daném státě v dané době a situaci použitelné. Podle jejich slov se může stát, že si Česko bude muset najít svou vlastní cestu, tak jako si ji na konci osmdesátých let minulého století muselo najít Irsko.
