Irská vláda, která se potýká s rychle rostoucím státním dluhem a katastrofálním stavem bank, pořád odmítá finanční pomoc od Evropské unie. Rovnalo by se to přiznání, že zemi hrozí bankrot. Šéf irské centrální banky ovšem tvrdí, že nakonec se vláda pomoci stejně nevyhne.
Foto: Rada EU
Místy až brutální politický nátlak na Irsko, aby připustilo, že mu hrozí bankrot a nechalo se zachránit desítkami miliard eur od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, nese ovoce. Ve čtvrtek do Irska přijela delegace představitelů obou institucí, aby o situaci země jednala. Zatímco vláda Briana Cowena žádnou pomoc přijmout nechce, šéf irské centrální banky Patrick Honohan se nechal slyšet, že Irsko nakonec na mezinárodní intervenci bude muset kývnout.
Pravda je, že Irsko akutně peníze nepotřebuje. Na pokrytí vládních výdajů má dost prostředků až do poloviny příštího roku. Teprve pak bude muset jít na finanční trh a prodávat další dluhopisy. Jenže investoři od irských obligací dávají ruce pryč už teď. Bojí se, že katastrofální situace irských bank, do nichž musel stát nalít už padesát miliard eur, stáhne zemi do propasti. (Více v článku Investoři se bojí, že Irsku hrozí bankrot)
Na irské banky dopadla finanční krize tvrdě. Ránu dostaly především kvůli padajícím cenám nemovitostí. Mají málo kapitálu a hrozí jim další ztráty. Peníze si musí půjčovat od Evropské centrální banky (ECB), protože jiné komerční banky s nimi nehodlají obchodovat. ECB se to nelíbí. Zvlášť, když zvažuje, že nouzové zásobování bank penězi postupně ukončí, protože ve zbytku eurozóny se poměry na mezibankovním trhu stabilizovaly. Bez přístupu k likviditě od ECB by ovšem irské banky nepřežily.
Někteří irští politici si proto pohrávají s myšlenkou, jak případnou pomoc ze strany EU a MMF použít na stabilizaci bank. Peníze by podle nich pak splácely samy banky a nikoli stát.
Nejistota ohledně budoucnosti Irska ovšem odrazuje investory i od financování dluhů Portugalska a Španělska. Sami Portugalci už připustili, že se možná bez záchrany EU a MMF neobejdou. Takové destabilizace eurozóny se chtějí ostatní země a Evropská komise vyhnout. Proto na Irsko tlačí, aby o pomoc požádalo co nejdřív a uklidnilo tak rozbouřené finanční trhy.
Jenže Irové vnímají vzniklou situaci jako křivdu. Od jejich dluhopisů se investoři začali ve velkém odvracet, když Německo prosadilo, že EU vytvoří nová pravidla pomoci pro předlužené státy. Jedním z klíčových prvků německého plánu je, že část nákladů ponesou i soukromí investoři do dluhopisů dané země. Přestože zástupci německé vlády posléze několikrát vysvětlovali, že tento postup se bude týkat až dluhů vzniklých po roce 2013, finanční trhy neuklidnili.
Německo schytalo kritiku za rozpoutání irské krize i od dalších členů eurozóny. „Základním selháním kancléřky Angely Merkelové je nepochopení, že finanční trhy nefungují stejně jako politické systémy. Trhy předvídají. Ale nepředvídají úplně racionálně,“ dodává další z výtek Daniel Gros, ředitel bruselského Centra pro evropská politická studia.
Určitou roli v irském postoji hrají nadcházející parlamentní volby. Ty se budou konat v lednu. Vládní strana Fianna Fail je už teď odsouzena k porážce. Nicméně svou pozici nechce ještě zhoršit tím, že požádá o mezinárodní pomoc a voličům tak sdělí, že přivedla zemi na pokraj bankrotu. Někteří politologové proto soudí, že se snaží problém odsunout a nakonec přehodit na novou vládu.
